I na Českomoravské vysočině a radě dalších míst ve vyšší nadmořské výšce zahrádkáři pěstují okurky. Některým se to daří dobře, jiným hůř. I proto jsme zašli pro několik rad ke zkušenému šlechtiteli ing. Bohuslavovi Holmanovi, aby poradil, jak dosáhnout lepších výsledků.

Jaké odrůdy vybrat?

Pro chladnější oblasti jsou jednoznačně lepší tzv. hruboostné (ostnité) typy - například REGINA F1 a ADMIRA F1: z novinek pak JITKA F1 a LADA F1. Typy jemnoostné jsou vhodné především do teplých, opravdu „okurkových" oblastí.

Pěstovat ve volné půdě nebo ve skleníku?

Skleník nebo fóliovník jsou samozřejmě lepší, ale jde to i bez nich. Každá ochrana proti chladu je ovšem užitečná, pro nejranější období pomůže třeba pokrytí půdy černou netkanou textilií (mulčování), nebo nízký kryt z fólie a ještě lépe z bílé netkané textilie.

Sít nebo sázet?

Výsev je nejjednodušší, ovšem chceme-li nástup sklizně urychlit, je vhodné sadbu předpěstovat. Nakličování semen nedoporučuji, je to velice riskantní.

Kdy vysévat na záhon?

Do volné půdy (tedy bez jakékoliv ochrany) nejlépe až kolem 10. až 15. květnu, tedy po „zmrzlých". Použijeme-li mulčování půdy nebo nízký fóliový kryt, můžeme s určitým rizikem vysévat už počátkem května. U sazenice je také třeba hlídat stav kořínků: v době výsadby mají být čistě bílé a kořenový bal má držet pohromadě. Pokud zjistíme, že kořínky začaly hnědnout, je třeba rostlinky ihned (ne až třeba za 3 dny!) vysadit, nebo je alespoň přesadit do většího kelímku. Zpozdíme-li se, poškozené kořínky odumřou, rostlina musí vytvořit nové, a celý efekt přirychlení je ztracen. U rajčat nebo paprik tento problém není.

Jak předpěstovat sadbu?

S výsevem do kelímků (průměr 6 -8 cm) můžeme začít už od poloviny dubna. Pro zdárné vzejití je třeba dostatek světla (na okně), noční teplota má být nižší než denní (15-18 °C), aby se rostliny „nevytahovaly“. V kelímku ponecháme jen jednu rostlinku (ne dvě jako u paprik). Příliš nezaléváme!

Vyplatí se takzvaný vertiko systém?

Rozhodně ano, zvláště ve skleníku, pokud ovšem máme čas na navádění rostlinek na provázky nebo síť a máme-li možnost zálivky. Při tomto způsobu pěstování okurek se zmenšuje nebezpečí napadení rostlin plísní okurkovou, a většinou se dočkáme i vyšší sklizně kvalitnějších plodů.

Jak okurky přihnojovat?

Velmi užitečné je na počátku květu (plodnosti) přihnojit okurky dusíkem (ledek, drůbeží trus apod.). Samozřejmě v zálivce. Hnojení podpoří růst natě a tvorbu nových listů, které nahradí listy, poškozené plísní. Přihnojení lze i po 2-3 týdnech opakovat.

Je nutný postřik proti plísni?

Pokud na zahrádce vysadíme odolnější odrůdy z předpěstované sadby a navíc použijeme vertiko systému a přirychlení (skleník, nízký fóliový kryt apod.), můžeme se při troše štěstí bez chemie obejít. Přesto lze doporučit jako zdaleka nejlepší přípravek ALIETTE - má krátkou ochrannou lhůtu a je velmi účinný. Dobré jsou také ACROBAT a CURZATE.

Co se škůdci ve skleníku?

Nebezpečné jsou mšice, molice a svilušky. Chemická ochrana proti nim je problematická, protože většina přípravků má dlouhé ochranné lhůty, a okurky je třeba průběžně sklízet téměř denně. Mšice a molice dost účinně omezí žluté lepové desky, pověšené včas ve skleníku. Svilušku je třeba hlídat -jakmile se na některé rostlině objeví mozaikové skvrny na listech, zkontrolujeme lupou spodní stranu listu, a je-li tam, sviluška (vytváří si jemné pavučinky) je už vlastně pozdě. Svilušku je třeba likvidovat pokud jsou na listech jen slabé příznaky mozaiky. Takové listy otrháme a odstraníme je ze skleníku a nejlépe spálíme. Pokud je už žlutá celá rostlina, je pozdě.

Jak okurky zalévat?

Ne často, ale zato důkladně. Hlavně zbytečně nemáčejte listy –i to je ochrana proti plísni.

Větrat skleník i za chladna?

Rozhodně ano. Polním typům okurek to nijak nevadí a je to zase ochrana proti plísni - listy lépe a rychleji osychají. Kromě toho naprostá většina polních typů okurek potřebuje opylení květů včelami, aby nasadila plody. Zavřeme-li při ochlazeni skleník třeba na 10 -14 dni, okurky v té době nenasadí žádné nové plody. A rostliny půjdou jen do „natě“.

A co salátové okurky?

Používáme-li jako salátové okurky přerostky nakládaček, vybereme si k tomu jen několik málo rostlin - každý přerostek totiž zastavuje tvorbu nových plodů. Mnohem lepší i chutnější jsou skutečně salátové okurky a to nikoli skleníkové, ale polní. Typicky skleníkové hadovky i kratší typy totiž potřebují opravdu skleníkové podmínky, především teplotu půdy aspoň 15-18 °C, a toho bez půdního topeni nebo silné vrstvy hnoje nelze docílit. Kromě toho plody skleníkových okurek v létě dlouho nevydrží, a jejich chuť se nevyrovná okurkám polním.

Pro Receptář napsal Josef Kropáč