Nevýhodou je, že pro tvorbu pokojových bonsají není tak široký výběr druhů jako pro bonsaje venkovní – toto omezení pocítí hlavně lidé, kterým se líbí bonsaje z jehličnanů.

Jehličnany

Výjimku tvoří snad pouze Podocarpus macrophyllus nazývaný též budhistická borovice – stálezelený jehličnan původem z Číny. Ale ani ten není zcela typický jehličnan s klasickým „pichlavým“ jehličím – jeho jehlice mají tvar úzkých kožovitých listů.

Listnáče

Mezi „listnatými“ druhy je již výběr mnohem větší – jako bonsaje lze tvarovat různé druhy např. z rodů fíkus (Ficus), karmona (Carmona), granátovník (Punica), muraja (Murraya), myrta (Myrtus) a další. Možnosti jejich tvarování nebývají ničím omezené a je možné z nich vypěstovat bonsaje všech možných stylů, tvarů a velikostí, ve všech ohledech plně srovnatelné s bonsajemi z „venkovních“ listnáčů.

Fíkus jako bonsaj

Mezi nejoblíbenější a nejsnáze pěstovatelné pokojové bonsaje určitě patří fíkusy, především druhy Ficus retusa (někdy uváděný pod jménem F. microcarpa) a jeho četné odrůdy (např. F. r. ‘Kimmen‘, ‘Ginseng‘, ‘Nitida‘, ‘Panda‘), Ficus benjamina, Ficus neriifolia, Ficus natalensis a další druhy s drobnějšími listy. Fíkusové bonsaje jsou oblíbené z mnoha důvodů. Jsou velice dekorativní, odolné a poměrně snadno je můžeme množit. Najdeme mezi nimi druhy, které se hodí jak do slunných, teplých a suchých bytů, tak do tmavších míst a chladnějších místností. Stačí vybrat správnou rostlinu a zajistit základní péči.

Pěstování

  • Fíkusy sice celoročně dobře rostou v bytových podmínkách, přesto jim prospívá letnění venku na chráněném místě, ať již na zahradě, balkonu, či na terase.
  • Světlo jim vyhovuje jasné rozptýlené až polostín.
  • Substrát by měl být výživný a propustný (např. 2 díly kompostu, 2 díly písku, 1 díl rašeliny a 1 díl perlitu).
  • Ideální teploty pro bonsaje jsou 20–25 °C, většina druhů však dobře snáší i více než 30 °C (při takových teplotách je musíme intenzivněji zalévat) či naopak dlouhodobější poklesy na teploty kolem 15 °C (v takovém případě naopak zálivku výrazně omezíme).
  • Od jara do podzimu bonsaje hnojíme jednou za týden až čtrnáct dní, v zimě jednou za 1–2 měsíce, nejlépe speciálními hnojivy pro bonsaje.
  • Proti škůdcům a chorobám jsou odolné, ze škůdců je napadají především puklice.

Fíkusy jsou citlivé na trvale mokrý substrát, ve kterém jim snadno odehnívají kořeny (naopak mírný přísušek přežijí bez problémů), a průvan – v obou případech reagují žloutnutím a shozením části nebo všech listů. Pokud bonsaji z fíkusu uhnijí kořeny, přesadíme ji do směsi rašeliny, písku a perlitu v poměru 2:1:1, substrát udržujeme mírně vlhký a zajistíme vyšší vzdušnou vlhkost (rostliny zakryjeme např. igelitovým sáčkem). Během několika týdnů bonsaj zapustí nové kořeny.

Odolné sukulenty

Samostatnou skupinu mezi pokojovými bonsajemi tvoří bonsaje sukulentní. Stejně jako jiné „normální“ sukulenty snadno přežívají dlouhá období sucha i menší pěstitelské chyby a patří mezi nejodolnější a na péči nejméně náročné bonsaje. Velmi omezené jsou však možnosti jejich tvarování – drátování a vyvazování je možné jen u poměrně malého množství druhů a většinu sukulentních bonsají lze tvarovat pouze zaštipováním. Vhodnými rostlinami pro vypěstování jsou např. zástupci rodů Crasula, Aeonium, Kalanchoe, Bursera, Dorstenia a dalších.

Pěstování

  • Všem těmto rostlinám vyhovuje slunné stanoviště, např. na parapetu okna.
  • Přes léto je nejvhodnější umístit sukulentní bonsaje na čerstvý vzduch na světlé až slunné místo chráněné před prudkými dešti.
  • Substrát vyžadují vzdušný a propustný (např. kompostovou zeminu s pískem a rašelinou 1:1:1), důležitá je dobrá drenáž na dně bonsajové misky.
  • Zálivku volíme intenzivní, ale mezi zálivkami by měl substrát proschnout. Díky stavbě těla, ve kterém zadržují dostatek vody, vydrží sukulentní bonsaje i více než měsíc zcela bez zálivky.
  • Hnojíme je jednou za dva až tři týdny hnojivy pro kaktusy a sukulenty (s vyšším obsahem fosforu a draslíku).

Sukulentní bonsaje snesou široké rozmezí teplot – v létě přežijí v dobré kondici i dlouhodobější vedra nad 30 °C, v zimě jim naopak jako všem sukulentů vyhovují teploty pouze kolem 15 °C. Bez potíží však mohou růst celoročně v bytě či kanceláři za běžných pokojových teplot, v zimě však musí mít zajištěný dostatek světla.

Tvarování

Při zastříhávání větviček i kořenů fíkusů musíme být ostražití – rostliny roní z ran bílý latex, který dráždí sliznice a u citlivých lidí může vyvolat i alergickou reakci. Vždy raději použijeme rukavice.

Tvarování bonsají je poměrně složitá záležitost, hlavně pokud chceme vytvarovat různě „pokroucené“ kmínky a větvičky drátováním a vyvazováním. To se však týká hlavně nejmladších bonsají ze semenáčků či řízkovanců. V květinářstvích však koupíme bonsaje již natvarované a pak pouze musíme potřebný tvar udržet zaštipováním přerostlých větviček či odstraňováním nových výhonů rostoucích na nevhodném místě.

Přesazování

Pokud mají bonsaje již plně prorostlý kořenový bal, je čas je přesadit. Nemusíme vždy dávat novou, větší misku – stačí zkrátit kořeny asi o čtvrtinu až o třetinu, vyměnit substrát a rostliny zasadit do původní misky. U fíkusů a sukulentních bonsají je dobré nechat rány na kořenech několik hodin zaschnout.