Prapůvodní vlastí dračinců (rod Dracaena) jsou tropické oblasti Asie a Afriky, některé druhy pocházejí z Kanárských ostrovů. Z několika původních základních druhů vzniklo velké množství barevných variant a všechny nám budou doma bez problémů růst, pokud ovšem dodržíme zásady správného pěstování. Nejdůležitější je vědět, že nesnášejí přímé slunce a vyžadují pravidelné rosení.

Rozmanité tvary i barvy

Nejoblíbenějším druhem je Dracaena marginata. Je to nepravá palma s dlouhými, úzkými listy s ostrým zakončením. V domácích podmínkách dorůstá do výšky dvou a půl až tří metrů. U nás pěstujeme tři její kultivary:

  • Druhu Dracaena marginata občas odpadávají spodní listy. Je to normální jev, spojený s přirůstáním kmínku. ‚Bicolor‘,je díky atraktivním listům s bílým a rudým pruhem na okraji asi nejzajímavější
  • ‚Magentě‘ oproti předchozímu kultivaru chybí na listech bílý pruh
  • ‚Marginata‘ má listy pouze sytě zelené bez jakýchkoliv náznaků pruhování.

Mezi často pěstované druhy rozhodně patří i dračinec vonný (Dracaena fragrans), jehož listy tvoří zajímavé uskupení v podobě růžic; u vyšších kultivarů rostou ve větším počtu na kmínku. Tento druh jsme si oblíbili teprve v několika posledních letech s příchodem zakrslých exemplářů typu ‚Compacta‘ – jejich růžice roste od země, čímž nápadně připomíná ananas v prvních fázích růstu.

dracéna
info

dracéna

U řady ‚Compacta‘ narazíme v prodejnách květin na kultivary:

  • ‚Compacta Green‘ se sytě zelenými listy bez pruhování
  • ‚Compacta Surprise‘ se žlutými pruhy na okraji listu
  • ‚Compacta variegata‘ s bílými pruhy na listech
  • ‚Lemon Lime‘ má zase vnitřní část listu sytě zelenou, vnější část je světlejší a mezi těmito pruhy je tenká bílá linka.
  • Občas se objeví i vzácná ‚Malaika‘ s pruhováním v přesně opačném sledu, než má ‚Lemon Lime‘.
  • Z kultivarů, jež rostou na kmínku, můžeme jmenovat ‚Golden Coast‘ s nažloutlými okraji listů a ‚Massangeana‘, která má uprostřed sytě zelených listů silný světlejší pruh.

U druhu Dracaena reflexa známe prakticky jen jeden kultivar nazvaný ‚Song of India‘. Rostlina má kompaktní vzrůst, tmavě zelené listy mají na okraji nažloutlý pruh.

Z ostatních, uživatelsky méně známých druhů, jmenujme například dračinec deremeský (Dracaena deremensis) či dračinec obrovský (Dracaena draco).

Jak je pěstovat?

Je dobré vědět, že pestrolisté druhy jsou na péči trochu náročnější než ty zelenolisté. Všechny dračince však mají jedno společné – vyžadují pravidelnou zálivku a rosení. Zaléváme tak, aby byl substrát stále mírně vlhký, ale v misce pod květináčem nikdy nesmí stát voda. Při přelití totiž velice rychle uhnijí kořeny a ani rychlým přesazením už poškozený exemplář nezachráníme. Proti přelití můžeme rostliny chránit vrstvou keramzitu ve spodní části pěstební nádoby.

Draceana fragrans
info

Draceana fragrans

Rosení je velmi nutné zvláště v suchých panelákových bytech. Právě v nich bývají rostliny nejčastěji napadány sviluškou, které se v prostředí s nízkou vlhkostí vzduchu daří. Rosení částečně nahradí přistavení misek s vodou poblíž rostlin.

Pozor na slunce a průvan

Dračince nikdy nepěstujeme na přímém slunci nebo v průvanu. Zatímco slunce vytváří na listech nevzhledné, hnědé skvrny, průvan dokáže velmi rychle zničit celou rostlinu. Začíná to hnědnutím špiček listů, následuje jejich opadání a končí to úhynem celé rostliny.

Zmlazování a proplétání kmínků

Rostliny se postupně vyholují a dlouhé holé stonky nevypadají dobře. Jak to řešit? Pokud máme v květináči zasazeno více rostlin, můžeme jejich stonky mezi sebou proplést podobně jako pomlázku a tak získat vzhledově jednu vyšší rostlinu se zajímavě tvarovaným kmenem s listovými růžicemi na vrcholu.

Pokud máme rostlinu pouze jednu, nebo se nám do bytu více hodí nižší rozvětvená dracéna, můžeme rostlinu jednoduše zmladit: Stonky seřízneme v požadované výšce a poté už jen čekáme, až na nich obrazí nové výhony. Ty se začnou tvořit většinou dva až tři těsně pod řezem v průběhu asi 4–6 týdnů po zmlazení.

kořen dracény
info

kořen dracény

Množení stonkovými řízky

Odříznuté zbytky stonků můžeme využít k množení.

  • Řízky bez prob lémů zakoření v lehkém substrátu (např. v rašelině s pískem v poměru 1:2) nebo i pouze ve vodě.
  • Vrcholové řízky seřízneme asi 10–15 cm pod listovou růžicí a můžeme z nich vypěstovat odspoda krásně olistěné, nové nevětvené rostliny.
  • Stonkové řízky vytvoří listové růžice z pupenů na vrcholu. Kořeny pustí asi během tří týdnů a přibližně po 4 až 6 týdnech začnou vyrůstat nové listy a výhony.
  • Plně rostoucí řízky přesadíme do substrátu pro pokojové rostliny.

Hnojení a přesazování

Všechny druhy dračinců přihnojujeme jednou měsíčně tekutým hnojivem pro palmy a stálezelené rostliny. Kultivary s výškou nad 50 centimetrů přesazujeme zpravidla každý rok zjara, zakrslé pak jednou za dva až tři roky podle stavu kořenového systému – pokud mají kořeny jasně bílou barvu a nejsou příliš prorostlé skrze dno květináče, s přesazením můžeme klidně počkat.

Péče přes zimní období

Dračince nejlépe připravíme na krátké zimní dny tak, že je v říjnu přestaneme přihnojovat a mnohem opatrněji je zaléváme. Rostliny totiž nestačí přemíru vody zpracovat, následkem toho pak začnou churavět a uhynou. Podobné účinky má i studený průvan, po němž kmínky měknou a následně rostlina úplně ztratí listy. Pravidelné rosení ochrání všechny exempláře před škůdci.