Již ve starověku byly v mnoha tropických oblastech zakládány banánovníkové plantáže – například v Asii zemědělci pěstovali banánovníky již více než před 3500 lety a do Afriky je přivezli zřejmě arabští obchodníci před stovkami let. Velkého rozvoje dosáhlo pěstování banánovníků v 19. století, kdy hlavně Angličané zakládali rozsáhlé banánovníkové plantáže ve všech svých tropických koloniích.

Dnes jsou sladké banány jednou z nejrozšířenějších tropických plodin. Původem jsou patrně z tropických a subtropických oblastech jihovýchodní a jižní Asie a postupně byly rozšířeny do všech teplých oblastí světa.

Banánovníky v pokoji

Banánovníky tvoří v interiérech výraznou dominantu. Jsou to rostliny větších rozměrů (výška i šířka až několik metrů) a hodí se tak spíše do skleníků a větších prostor. Existují však i menší druhy a kultivary vyšlechtěné speciálně pro pěstování v bytech, které v době plodnosti dosahují výšky 1–1,7 m. Ještě menší jsou některé čistě okrasné druhy, jejichž plody však nejsou vhodné pro konzumaci.

V domácnostech jsou nejčastěji pěstované banánovníky původem z Číny ze skupiny Cavendish, zvláště pak odrůda Dwarf Cavendish dorůstající výšky pouze kolem 100–120 cm.

Pokud má banánovník optimální podmínky pro svůj růst, vykvétá na plantážích v tropech po 9 měsících. V našich sklenících asi za 12 měsíců a v bytech se květů dočkáme většinou později, asi za 2–4 roky.

Pěstování

  • Banánovníky vyžadují na živiny bohatou propustnou půdu (vhodná je kompostová zemina, rašelina a písek v poměru 2:1:1).
  • Prospěje jim pravidelné hnojení (1x za týden až 14 dní hnojivem pro zelené pokojové rostliny).
  • Potřebují také vydatnou zálivku, banánovníky totiž mají velkou plochu listů, tudíž odpařují mnoho vody. Ale pozor, substrát nesmí být rozbahněný – podzemní oddenek je totiž na dlouhodobější přemokření (několik dní) citlivý a začal by uhnívat. Substrát je proto třeba udržovat jen stále mírně vlhký. Raději rostlinu zalijeme 2x denně (nejlépe ráno a večer), než abychom ji „ulili“.
  • Pro dobrý růst a vývoj banánovníku jsou také důležité celoročně vyšší teploty (optimálně kolem 25 °C) a dostatečně prohřátý substrát (při pěstování v bytě je v zimě proto dobré umístit květináč s banánovníkem k tělesům topení, čímž zajistíme vyšší teplotu půdy).

Vyšší teplota substrátu při současném optimálním sladění všech dalších podmínek urychlí růst oddenku i celé rostliny, brzký nástup kvetení a dobrý vývoj a dozrávání plodů. V suchých bytech také prospívá pravidelné rosení listů.

Banánovníky lze snadno množit

Banánovníky mají pod zemí hlízový oddenek, který slouží jako zásobní orgán a ze kterého vyrůstají odnože. Ty můžeme, když mají asi 5 listů, odříznout od mateční rostliny a zasadit je samostatně.

  • Při oddělování sazenic od oddenku mateční rostliny musíme dát pozor, aby oddělky měly vlastní kořeny.
  • Rány na sazenicích i na starém oddenku ošetříme nejlépe práškem z dřevěného uhlí, které má dezinfekční účinky; po zaschnutí rány (do druhého dne) odnože zasadíme.

Banánovníky ovocné, zeleninové i okrasné

Banánovníky však nejsou pěstované pouze jako ovocné stromy. Plody některých druhů se zpracovávají i jako zelenina, a jiné druhy jsou pěstované jako čistě okrasné rostliny.

Zeleninové druhy a odrůdy se nazývají plantainy. Jejich plody jsou poměrně tuhé a mají vysoký obsah škrobu a vitaminů (hlavně vitamin A a C). Sklízejí se většinou před plnou zralostí a připravují se vařené či pečené, nebo se suší a poté melou na mouku. V tropických oblastech tvoří významnou část jídelníčku místních obyvatel.

Mnohé druhy banánovníků mají plody k jídlu zcela nevhodné, pěstují se však jako okrasné rostliny.