Není divu, že čeleď Orchidaceae budí takový zájem, vždyť zahrnuje přibližně 35 tisíc druhů, čímž se řadí k druhově nejpestřejším a největším čeledím. I když orchideje rozvíjejí svou největší diverzitu hlavně v tropických a subtropických oblastech, není žádnou výjimkou jejich pěstování ani v našich zeměpisných šířkách. Zoufat nemusíte ani tehdy, pokud nedisponujete skleníkem, mnoho druhů orchidejí se spokojí s běžnými podmínkami pěstování v bytě při pokojové teplotě a s občasným rosením nebo závlahou.

Ty nejsnadněji pěstovatelné orchideje jsou vesměs nově vyšlechtění odolnější kříženci původních orchidejí. Nejen, že nevyžadují tolik péče, ale navíc kvetou dlouhé týdny. Z jejich květů se tak můžeme radovat dlouhý čas a často s vynaložením minima úsilí.

Phalaenopsis neboli můrovec

Hrozny nebo laty bílých, žlutých, růžových, fialových, různě žíhaných a barevně kombinovaných květů vytvářejí orchideje rodu Phalaenopsis. Snad pro svou pestrost, snad pro jednoduchost pěstování patří právě můrovce k těm nejoblíbenějším. Přesto, že jejich původním domovem je Indonésie nebo Filipíny, kde jich roste na 40 druhů, dokážou spolehlivě růst a kvést například i v panelákových bytech na okenních parapetech.

Při každé zálivce je třeba dobře provlhčit celý substrát. Dáváme přitom dobrý pozor, aby nadbytečná voda mohla dobře odtékat. Nesmí totiž zůstat v nádobě pod květináčem. Kořeny orchidejí na vlhko reagují citlivě. Obvykle úplně postačí, když rostlinu zalijeme jednou za týden až 14 dní. Kořeny jsou choulostivé na přehnojení, takže přihnojujeme jen při každé druhé zálivce, a to hnojivem na orchideje. Od listopadu do února vůbec nehnojíme. Pěstujeme nejlépe v průhledných květnících i průhledných obalech, aby se ke kořenům dostávalo světlo.

Rod Vanda aneb modrá orchidej

Thajsko je domovinou těchto překrásných květin - mohutných modrofialových hybridů Vanda coerulea ‚Purple Magic‘. Celkem existuje cca 50 druhů a několik dalších variet orchidejí jménem Vanda. Jejich domovem jsou oblasti v tropické a subtropické Asii, od Indie přes Novou Guineu až po Austrálii. I ony patří k epifytickým rostlinám rostoucím převážně na stromech. Mohou růst ale i na skalách či kamenitých stráních nebo dokonce na horských svazích.

Ve volné přírodě je můžeme spatřit na různorodých biotopech, od vysokých hor, kde jsou schopny vyrovnat se s teplotami pouhých několika stupňů nad nulou, až po horké a vlhké nížinné oblasti. Jedná se o světlomilné rostliny. Listy těchto druhů jsou kožovité, silné, uspořádané do dvouřadého vějíře. Květenství orchidejí rodu Vanda je velmi trvanlivé. Květy vyrůstají z paždí listů a na rostlinách vydrží v plné kráse i několik měsíců.

Nejlépe se jim daří při pěstování v závěsných košíčcích určených speciálně na orchideje. Vyplňují se jen z části většími kusy dřevěného uhlí. Je ale možné ponechat jejich kořeny zcela bez substrátu, přirůstají často k dřevěným laťkám závěsných košíků. Všem hybridům orchidejí typu Vanda se daří rovněž v dokonale propustném, velmi lehkém a zároveň hrubém epifytním substrátu. Hnojit stačí 1 x za měsíc od jara do podzimu, avšak v průběhu zimy nehnojíme vůbec. Důležité je zajistit jim dostatek světla. V létě teploty okolního prostředí nijak neomezujeme. Malé přistínění jim prospěje, poperou se bez následků i s ranním nebo odpoledním sluncem, to jim nevadí.

Zálivku přizpůsobujeme jak ročnímu období, tak bytovým podmínkám. Obvykle stačí v létě zálivka 2x týdně. Příznakem jejího nedostatku může být svrašťování listů, pak přidáme na zálivce anebo rostlinám doplňujeme závlahu rosením pomocí ručního postřikovače. Snažíme se ale nezasáhnout postřikovačem květy, aby se na nich nezačaly vytvářet hnědé skvrnky. Rostlinám lze doplňovat vodu i tak, že je i se závěsným košíkem ponoříme do kbelíku s vodou nebo do vany a necháme okapat. Listy rostliny můžeme i sprchovat. Jakmile přebytečná voda okape, můžeme je vrátit opět na své místo. Za optimální teplotu pro jejich pěstování v domácích podmínkách se považuje teplota mezi 18-28 °C.

Odontioda – uměle vytvořený kříženec

Neméně krásné, i když uměle vytvořené orchideje, které ve volné přírodě nikde nenalezneme, nesou jméno Odontioda. Jedná se o mezirodově vytvořený hybrid, který vznikl zkřížením dvou rodů, a to Odontoglossum a Cochlioda. Oba daly do vínku tomuto kříženci epifytický růst a nádhernou barevnost květů. Možná právě pro snadnost jejího pěstování dáte přednost právě tomuto hybridu, před jinými druhy orchidejí. Při minimální péči vydrží krásná po několik let. Má doslova fascinující pestrost květů i barev a skvěle vypadá pěstovaná například ve vydlabaném kusu kmene.

Při dobré péči se můžeme z jejích květů těšit dokonce několikrát za rok. Odontioda orchideje mohou růst jak vzpřímeně, tak převisle. V obou formách vypadají skvěle. Výška jednotlivých rostlin se pohybuje v rozmezí 20-90 cm. Příjemným bonusem navíc je u odontioda to, že některé hybridy velmi jemně voní. Rostliny milují světlo, ale na druhé straně je třeba je chránit před prudkým sluncem.

V průběhu roku se liší doporučené teploty pro jejich pěstování. Na jaře je ideální teplotu pro tento druh orchidejí rozpětí 8–12 °C, zatímco v létě snesou 16-18 °C. Podzim je charakteristický v ubývání teplot, a to platí i pro odontioda, kterým vyhovují teploty mezi 12-16°C. Na zimu omezte teplotu opět na 8–12 °C. Tyto poměrně nízké teploty podpoří tvorbu a růst květů. Celoročně je třeba dávat pozor na to, aby nebyly kořeny trvale ve vlhku. Tento druh orchidejí je velmi citlivý na přemokření.