Pěstování orchidejí doma na okně i venku

Dobrý den, orchidej ven určitě umístit můžete, i v druhé polovině léta, letnění jí svědčí. Potřebuje ale místo, kam nedopadá přímé slunce. Nejlepší je stanoviště pod vzrostlými stromy, kde je nejen stín, ale i příznivější, vlhčí mikroklima. Květináče s rostlinami lze například zavěsit za spodní větve nebo připevnit ke kmeni...

Dobrý den, seřezávání listů vhodné není, a květní stvol rostlina zřejmě nemá. Zkuste ji ale nyní na jaře přesadit do větší nádoby a nového substrátu. Po měsíci můžete začít i přihnojovat, což spolu s dostatekem světla a vhodnou zálivkou může podpořit kvetení. Kdyby orchidej stále nekvetla, zkuste jí v zimě na měsíc či dva snížit teplotu o několik stupňů, což kvetení i u teplomilných orchidejí také podporuje. .

Dobrý den, samozavlažovací knoty dobře fungují při pěstování rostlin, které normálně koření v zemi. Ale mám obavu, že u epifytických orchidejí (pokud nepěstujete méně časté zemní druhy) by ideální nebyly. Vzdušné kořeny těchto květin je třeba jednou za čas namočit (osvědčený způsob je ponořit celý květináč na chvilku do vody), a poté zase nechat substrát proschnout. To knot, přivádějící postupně stále malé množství vláhy, neumožní. Ale jinak je poloha nad akváriem, pokud je dostatečně světlá, velmi vhodná - orchidejím svědčí vyšší vlhkost vzduchu.

dobry den, mam několik orchidejí phalenopsis a už nevím co jim mámdat,aby se jim dařilo. Mam je postavené na kaminkách s vodou, přes den je rosím. mam je na vychodním okně, teda ted už i na jižním 1,5m od okna. Nerostou mi ani kořeny vzdušné ani listy ani nekvetou.Teplota tak kolem 17.stupnu a vllhkost tak 60 až 70 procent. Mužete mi prosím poradit.

Dobrý den, mohlo by se jednat o houbové onemocnění, zvláště pokud budou skvrny časem tmavnout. Orchideje zvláště v zimě a předjaří může napadat poměrně často, zvláště pokud jsou příliš zalévány a pěstovány spíše při nižší teplotě (Phalaenopsis je teplomilná orchidej a svědčí mu vyšší pokojové teploty). Kromě změny podmínek je třeba nezalévat na listy - a do uzdravení rostliny raději ani nerosit, odstranit poškozené listy, a pokud by rostlině nezbyl dostatek listů pravých, tak pouze odříznout poškozená místa ostrým nožem, který mžete dezinfikovat v roztoku manganistanu draselného (hypermanganu). řeznou plochu poté posypte práškem z podrceného dřevěného uhlí, kterí ji dezinfikuje a vysuší.

Dobrý den, Lignohumát, který obsahuje huminové kyseliny a fulvokyseliny by měl prospívat i Phalaenopsisu. S huminovými kyselinami mají pěstitelé orchidejí, kteří je do hnojiva přidávali, dobré zkušenosti, a fulvokyseliny, jakožto jedna z důležitých složek humusu, by vzhledem ke své kyselé povaze také měly prospívat. Raději však aplikujte několikanásobně nižší koncentrace, než jsou doporučovány pro běžné okrasné rostliny, a nejméně dvoutýdenní intervaly. Lignohumát může sloužit jako dobrý stimulační doplněk, ale speciální hnojivo pro orchideje by bylo vhodné květině dopřát i nadále.

listy, a posléze i květy pokojových rostlin včetně orchidejí. Insekticidy, které jste použila, evidentně pomohly. Jedná se ale o škůdce odolné, kteří se nacházejí v různých vývojových stadiích, a proto je třeba postřiky trpělivě opakovat podle potřeby, až do jejich úplného vymizení.
Pomáhá také mírné snížení teploty (v rozmezí, které orchidejím nevadí) a převedším zvýšení vzdušné vlhkosti, které velmi prospěje i orchidejím samotným. Třásněnkám se totiž daří především v suchém vzduchu.
Kromě insekticidů existují ještě jiná řešení – i v domácnostech lze použít zdravotně nezávadnou biologickou ochranu, kdy se s třásněnkami vypořádá dravý roztoč, Amblyseius cucumeris. Zakoupená násada se lehce aplikuje, a až bude škůdce vyhuben, vymizí i jinak zcela neškodný roztoč.

Dobrý den,
Lepkavé výměšky po sobě mohou zanechávat mšice a molice. Mšice byste určitě nepřehlédla, patří k těm větším, dobře viditelným škůdcům. Poměrně snadný je i boj proti nim, stačí je mechanicky odstranit, rostlinu osprchovat, a pokud to nepomůže, účinné jsou jak insekticidy, tak zdravotně nezávadné postřiky na bázi řepkového oleje a lecitinu a podobné. Na jaře a v létě by pomohla i slunéčka.
Méně nápadné jsou drobné, bílé molice, jejichž larvy také vylučují cukernatý, lepkavý sekret. Na napadených listech jsou časem vidět také světlé skvrnky. Napadené části rostliny je třeba pokud možno odstranit. Opakovaně, obvykle každé tři dny, se pak aplikuje insekticid proti savému hmyzu. Protože se jedná o létavý hmyz, někdy před zásahem uletí, i proto je třeba trpělivé opakování. Navíc žádný insekticid není účinný na vajíčka molic, pouze na dospělce. Mnohem snáze si s molicemi poradí parazitická vosička Encarsia formosa, která se s úspěchem používá k biologické ochraně ve sklenících, a lze ji aplikovat i na pokojové rostliny. Z mechanické obrany se pak používají žluté lepové desky, které dospělé molice přitahují a lapají.

Dobrý den, bílé pavučinky vytvářejí svilušky, saví škůdci na pokojových rostlinách, kteří se zvláště teď, na podzim a v zimě, vyskytují poměrně často. Rostliny můžete omýt odstátou, měkkou vodou, což je první, jednoduchá pomoc. Poté můžete orchideje postříkat buď insekticidem proti savému hmyzu, nebo ještě lépe podobně působícím, ale zdravotně zcela neškodným přípravkem, vyrobeným z řepkového oleje a lecitinu (například Biool). Sviluškám zalepí dýchací otvory, roztok můžete aplikovat obyčejným rozprašovačem na květiny a poté jej propláchnout teplou vodou. Protože působí kontaktně, nesmí se při aplikaci žádná část rostliny vynechat, dbát je třeba i na spodní strany listů, kde se svilušky často vyskytují. Nejlepší prevencí proti sviluškám je zvýšená vlhkost vzduchu, která prospěje i orchidejím (rosení, odpařovače…). Mušky budou patrně smutnice – dospělci rostlinám nijak neškodí, jejich larvy, které žijí v půdě, mohou při přemnožení ožírat rostlinám kořínky. Dospělé mušky můžete zredukovat pomocí žlutých lepových desek. Substrát lze prolít insekticidem, ale lepší je, zvláště v případě orchidejí, biologická ochrana. Proti larvám spolehlivě účinkují hlístice Steinernema feltiae, které na nich parazitují a za tímto účelem se i prodávají. Jejich vysazení v interiéru neznamená žádné riziko, žijí pouze v zemině květináčů a až budou smutnice vyhubené, vymizí také.

Dobrý den, pokud se pod listy objeví i nové vzdušné kořínky, pak jde opravdu o novou odnož, dceřinnou rostlinku, kterou můžete časem i s kousekm stonku odříznout a pěstovat samostatně. Je ale lepší počkat, až dostatečně zesílí a bude mít kořínky bohaté, aby ji uživily. Zatím rašící kořínky i lístky pravidelně roste a matečnou rostlinu mírně přihnojujte, aby ona i dceřinná odnož sílila a rostla.

Tyto teplomilné orchideje sice zimní klid nevyžadují, ale je pravda, že snížení teploty v zimě o 5°C může podpořit kvetení. 19°C po dobu, kterou uvádíte, by jim nijak uškodit nemělo. Jen je třeba dávat ještě větší pozor na případné přelívání. Čím nižší teplota, tím méně vody rostlina vypařuje (záleží samozřejmě i na vzdušné vlhkosti). Orchidejím zdar:-)

Dobrý den, vaše orchideje napadly svilušky. V teple se velmi rychle množí a vysávají z rostlin šťávy, čímž je oslabují a mohou časem i zahubit. Nejlepší bude rychle zasáhnout vhodným přípravkem – účinné jsou i zdravotně zcela nezávadné přípravky na bázi přírodních surovin, řepkového oleje a lecitinu, například Biool či Neudosan. V interiéru je můžete používat bez obav. Roztok, připravený podle návodu, je však třeba aplikovat důkladně na všechny části rostlin, i ze spodu listů a podobně. Postřik působí kontaktně, zalepí škůdcům dýchací otvory. Vzhledem k tomu, že někteří budou ještě ve stadiu vajíčka, je třeba postup jednou i vícekrát zopakovat (rychlost líhnutí závisí na teplotě – vhodné intervaly ošetření jsou jednou až dvakrát za týden). Alternativou je použití klasických insekticidů proti savému hmyzu.
Skvělou obranou proti sviluškám je také nasazení přirozeného nepřítele svilušek: dravého roztoče Phytoseilus persimilis nebo Typhlodromus pyri. V interiéru je pomoc těchto roztočů velmi účinná a až vyhubí svilušky, vymizí postupně také.
Nejlepší prevencí proti sviluškám je vlhký vzduch, který svědčí i orchidejím, a také pokud možno nižší teplota (pokud se jedná o chladnomilné orchideje, teplomilné raději zimou netrapte).

Dobrý den, důvodů, proč se orchidejím nedaří, může být mnoho – nevyhovující stanoviště (potřebují rozptýlené světlo) vlhkost vzduchu, teplota (některé druhy potřebují zimní odpočinek v chladnějších podmínkách, aby vykvetly znovu) … Častým problémem bývá zálivka, ale kdybyste zalévala opravdu špatně, orchideje by Vám jistě nevydržely tolik let. Důležitá je ale také kvalita vody. Všechny tyto aspekty pěstování orchidejí najdete podrobně rozvedené v článku: Jak pěstovat orchideje? Kompletní průvodce. Pokud nevíte, o jaký druh orchidejí se jedná, je situace sice trošku složitější, ale pro správnou péči stačí poznat především to, zda se jedná o orchidej epifytickou či zemní. Epifytické poznáte podle toho, že se, zvláště po více letech, bude z květináče na povrch drát spousta vzdušných kořenů, silných a dužnatých, které na světle i zezelenají. Epifyty se pěstují i prodávají častěji, nežli zemní orchideje.
Problémem u starších rostlin by také mohlo být vyčerpání. Orchideje se sice nemají přesazovat často, ale jednou za tři roky ano. A především potřebují pravidelně přihnojovat, od jara do podzimu (a pokud byly podvyživené, tak mírně i přes zimu), nejlépe speciálními hnojivy pro orchideje. Můžete je v přiměřených dávkách (podle návodu, nikdy ne více) přidávat do zálivky, nebo i v malé koncentraci do rozprašovače, kterým následně orosíte celou rostlinu. Hnojení na listy a kořeny vyčnívající ze substrátu rostlinu obvykle rychle vzpruží, pokud trpěla nedostatkem živin. Přeji hodně štěstí při ozdravování rostlin!

Dobrý den, nejčastější příčinou předčasného opadávání květů bývá přelití, ale pokud orchidej zaléváte pouze jednou týdně, nemělo by k němu docházet. Pokud škodu nemohly způsobit ani přímé sluneční paprsky či změna místa, zbývá například průvan, který rostlinám nesvědčí, a příliš suchý vzduch. Zkuste rostlinu rosit a zvlhčovat i vzduch v jejím okolí (pomocí misek s vodou atd.). Teplota, kterou uvádíte, by měla vyhovovat teplomilným orchidejím (například Phalaenopsis) i když i pro ně je z hlediska trvanlivosti květů výhodnější teplota kolem spodní Vámi uváděné hranice. Pokud by se však jednalo o některou z chladnomilnějších orchidejí (fialově kvete například i Cymbidium, člunatec) tak ty pro trvanlivé kvetení potřebují teplotu ještě o několik stupňů nižší. Prospět by také mělo přihnojení hnojivem pro orchideje s obsahem draslíku a fosforu.

Dobrý den na Slovensko:-), pravděpodobně je vše v pořádku, květů se při dobré péči určitě dočkáte, až rostlina zesílí - zatím zdá se potřebuje vytvořit více listů. Dostatek listů je pro rostlinu důležitý, teprve když má dostatek listové plochy pro fotosyntézu, může si dovolit tvořit květy. Řada druhů má stonky olistěné a je to zcela přirozené. Ovšem je pravda, že Phalaenopsis mezi ně nepatří a listy zůstávají pouze v přízemní růžici – je také možné, že se jedná o jiný druh orchideje.

Dobrý den, Miltonii by vyšší pokojová teplota měla svědčit, zrovna tak umístění na východním okně – podobně jako Phalaenopsisu, kterému, jak píšete, se zde opravdu daří. Žloutnutí starých listů, které časem zcela odpadnou, je přirozené, ale u listové růžice je to opravdu známka toho, že se rostlině nedaří. Častou příčinou bývá přelívání, ale pokud úspěšně pěstujete Phalaenopsis, v uhnívání kořenů problém patrně nebude. (Miltonie snese dokonce substrát o trošku vlhčí, ale příliš vlhký být také nesmí). Přesto můžete rostlinu raději ze substrátu vyjmout a kořeny prohlédnout – ale velmi opatrně, protože jsou mnohem jemnější nežli u Phalaenopsisu. To je i důvod, proč Miltonii vyhovují trochu jiné, jemnější substráty. Ve velkých hobby obchodech se bohužel často prodávají zasazené v běžných, hrubých substrátech pro epifyty, které ani nemusejí být zrovna nejkvalitnější. Také mohou být rostliny při prodeji „nadopované“ hnojivem na podporu kvetení a po odkvětu jsou vyčerpané. Proto může pomoci přesazení do kvalitního substrátu s jemnější strukturou (někteří pěstitelé si jej sami míchají z jemně podrcené borky, rašeliny a perlitu) a poté mírné přihnojování, nejlépe hnojivem pro orchideje. Při přesazování můžete kořeny ještě poprášit práškem z drceného dřevěného uhlí.

no máme orchidky zasazené v tom umělém průhledném myslím phali aspoň se jim dostane světlo ke kořínkům jinak to máčení také provádíme

Dobrý den, půvabný mini Phalaenopsis vyžaduje opravdu stejné podmínky, jako původní Phaleonopsis, jen byl vyšlechtěn k zakrslému růstu, jinak se příliš neliší. K přesazování – epifytickým orchidejím, k nimž Phalaenopsis patří, nevadí, když mají kořeny v květináči natěsnané, až některé vyčnívají ven. Proto se přesazují jen jednou za tři roky, přesazování příliš v lásce nemají a malá nádoba jim nevadí. Ale je pravda, že keramická nádoba je pro vzduch propustnější než plastový kelímek, což je pro vzdušné kořeny této orchideje lepší. Také osvědčený způsob zálivky, kdy se celý květináč na pár minut ponoří do vody, nechá okapat a poté opět několik dní vysychá, se lépe provádí s keramickým květináčem. Proto bude asi výhodnější rostlinu z kelímku vyjmout a přesadit do keramického květináče. Ten ale musí mít každopádně ve dně odtokový otvor na přebytečnou vodu.