Pěstování Phalaenopsis neboli můrovce

Mezi nejméně náročné a nejvděčnější orchideje, vhodné i pro nezkušené,  patří oblíbený Phalaenopsis, česky můrovec.  Pochází z tropů Asie, kvete ve všech odstínech od bílé přes žlutou a oranžovou po purpurovou a fialovou. Květní stonek bývá velmi trvanlivými, nádherně tvarovanými a velkými květy doslova obsypán. Dobře snáší podmínky v bytech, neboť patří mezi teplomilné orchideje.

Mírné světlo a vlhký vzduch

Phalaenopsis pochází z teplých a vlhkých tropických lesů, čemuž odpovídají i jejich nároky na rovnoměrné teplo, pokud možno vlhčí vzduch a dostatečné, ale rozptýlené osvětlení – přímé sluneční paprsky je poškozují. 

• Nejvhodnější polohou bývá východně orientované okno.
• Vzduch v teplých bytech sice bývá spíše sušší, ale to můrovci snadno vynahradíte každodenním rosením měkkou vodou.
• Zvášit vzdušnou vlhkost pomohou rovněž odpařovače a zvlhčovače vzduchu, nebo jednoduše misky s vodou, umístěné v bezprostřední blízkosti květiny. Na větší míse s vodou může květináč s orchidejí přímo stát. Vyplňte ji oblázky a vodou naplňte tak, aby se květináče nedotýkala – příjemná vlhkost bude stoupat přímo kolem orchideje.

V čem Phalaenopsis pěstovat?

Phalaenopsis patří mezi epifytické orchideje. V přírodě rostou na větvích stromů a živiny spolu s vlhkostí přijímají vzdušnými kořeny.  V květináčích se proto pěstují  v dobře propustném, velmi vzdušném substrátu s omezeným množstvím živin. K dostání jsou  speciální substráty pro orchideje. Namíchat si můžete i substrát vlastní, ovšem chce to trochu trpělivosti a alchymie. Pokud se vzdušné kořeny derou na povrch květináče, nemusí vás to nijak znepokojovat. Světlo a vzduch jim svědčí. Nevadí ani, když nádobu zcela vyplní – mají jinou povahu, než kořeny běžných zemních rostlin.

Orchideje můžete pěstovat v průhledných květináčích, což je velmi efektní. Na rozdíl od běžných pokojových rostlin jejich kořeny nepotřebují tmu, ba právě naopak. Na světle i zezelenají a podílejí se spolu s listy na fotosyntéze.

Jak (ne) zalévat

Nejčastější chybou při péči o epifytické orchideje včetně můrovce bývá přelévání. Pochází sice z vlhkých tropů, ale jeho vzdušným kořenům trvale vlhká zemina nesvědčí – vždyť přírodě volně visí ve vzduchu.  Následkem přelívání je nedostatek kyslíku, uhnívání kořenů a následné chřadnutí celé rostliny, a také napadení houbovými chorobami. Důležitá je i kvalita vody – orchideje budou vděčné za měkkou a odstátou, nejlépe dešťovou.

Osvědčený způsob zálivky:

• Při zalévání dejte pozor, aby se voda nedostala do středu listové růžice! 
  Celý květináč ponořte na pár minut do nádoby s měkkou vodou a nechejte okapat.
• Tuto lázeň je vhodné opakovat jednou či dvakrát týdně, nebo také jednou za dva týdny. Záleží na teplotě, při níž orchidej pěstujete a také na ročním období. V létě a v teplejší místnosti rostliny potřebují vody více.
• Částečné vyschnutí kořenového balu epifytickým teplomilným orchidejím nevadí, pokud nejsou suchu vystaveny příliš dlouho.

Výživa orchidejí

 Nejvhodnější jsou čtrnáctidenní intervaly od jara do podzimu a polovina běžné dávky hnojiva pro pokojové rostliny, které nesmí obsahovat vápník. Jistotu budete mít se speciálním hnojivem pro orchideje. V zimním období lze dávky ještě snížit či intervaly prodloužit. Phalaenopsis sice zimní klid ani snížení teploty nevyžaduje, ale v zimě se mu přeci jen dostává méně světla a jeho aktivita je nižší. Pokud však kvete, hnojte stejně jako v létě.

Opakované kvetení a seřezávání stvolu

Odkvetlý stonek proto neseřízněte celý, ale nejníže v jeho spodní třetině - nad třetím nebo čtvrtým očkem. Pod místem řezu často vyraší nový a kvetení se opakuje. Ale když stvol zůstává pěkný a zelený i po odkvětu, není třeba jej stříhat vůbec, někdy znovu rozkvete jeho prodloužená část.

Pro Receptář Martin Zoun, spoluautor Jana Martinková.