Pnoucí rostliny jsou ideální pro pěstování na konstrukcích, mohou být volně převislé z okenního parapetu, schodu či stolku. Krásné jsou i v závěsných nebo nástěnných květináčích. To, že jejich tvar není striktně daný ani kompaktní, působí vzdušně a hravě. Mnozí ze zástupců této skupiny i velice rychle rostou a lze je dobře tvarovat řezem. Můžeme je držet na opoře tak, že plně kopírují její tvar, nebo je jen redukovat v jejich růstu a tím podpořit tvorbu nových výhonků.

Tvarování a zmlazování

Vzhledem k rychlosti a typu růstu mají popínavé, převislé a plazivé rostliny větší tendenci vyholovat starší výhony nebo jejich spodní části, což nepřispívá k atraktivitě rostlin. Aby tedy rostlina vypadala stále dobře, musíme častěji pamatovat na řez. Starší výhony, jejichž spodní části ztratily listy, se nemusíme bát sestříhnout nakrátko, rychle totiž obrazí mladými, vitálními výhonky.

Břečťan kanárský (Hedera canariensis)

Pochází z Kanárských a Azorských ostrovů a severozápadní Afriky. Je velmi podobný našemu břečťanu (Hedera helix), lehce se ale liší ve tvaru a barvě listů a v růstu. Listy jsou větší, světlejší a zaoblenější. Rostlina je vitální a bujně vzrůstná, může se plazit, nebo se přichytávat k podkladu příčepivými kořínky.
Vzhledem k tomu, že je méně tolerantní k nízkým teplotám a snadno vymrzá, v našich podmínkách přesouváme pěstování břečťanu do interiéru.

  • Nejlépe vynikne tam, kde má prostor – ideálním místem pro něj jsou hala, chodba nebo zimní zahrada.
  • Břečťan dobře vypadá v závěsném květináči, kdy jeho malebné výhony mohu volně splývat k zemi.
  • Je nenáročný na světlo, ale vyžaduje pravidelnou zálivku. Mlžení mu jen prospěje.
  • V zimě pro něj bude ideální teplota 7–12 °C.

Množení

Rostlinu lze velice dobře tvarovat a udržovat řezem a můžeme ji i velmi snadno množit řízkováním (nejlepší doba je červen a červenec).

  • Odebíráme krátké řízky o délce 5–10 cm, nejlépe se třemi listy.
  • Řez vedeme asi 1–2 cm pod místem, kde list nasedá na stonek.
  • Odebrané řízky stačí vložit do sklenice s vodou, kde začnou velmi rychle kořenit.
  • Jakmile jsou kořeny dlouhé okolo 5 cm, zasadíme řízky do květináče – pokud chceme mít hustší rostliny, vysadíme více řízků najednou.

Glorióza (Gloriosa Rothschildiana)

Tato exotická kráska pochází z afrických tropů, kde šplhá až do výšky dvou metrů. Tenké stonky nesou tmavě zelené špičaté listy a hlavně nádherné květy, které se ze zelené barvy poupat vybarvují do červené a žluté. Její pěstování je poněkud specifické a chceme-li, aby se jí dařilo, musíme pěstební postup dodržovat. Glorióza je hlíznatá rostlina a pro její vývoj a zdravý růst je nezbytné dodržovat určitou teplotu a dopřát jí období klidu.

Pěstování a vegetační klid

  • Rostlina vyžaduje světlé stanoviště a oporu, v létě jí škodí plný úpal.
  • Pěstební substrát by měl obsahovat přídavek rašeliny.
  • V období vegetace rostlině postačí běžná vydatnější zálivka.
  • Zhruba od dubna gloriózu zaléváme pravidelně, až teprve po odkvětu s příchodem podzimu zálivku omezíme, v zimě pak potřebuje chlad a sucho, aby se hlíza mohla zatáhnout.
  • V době vegetace není rostlina náročná na teplotu. V zimě však vyžaduje období klidu při teplotě okolo 10 °C.
  • Časně zjara hlízu vyjmeme ze staré zeminy a přesadíme ji do zeminy nové. V této době začínáme rostlinu zalévat.
  • Po přesazení ji udržujeme v teple a vlhku.

Fíkus droboučký (Ficus pumila)

Při pohledu na tuto drobnou rostlinku by asi nikdo nehádal, že se jedná o fíkus. Je plazivý a má charakter liány, která se ve své domovině může plazit i po stromech. U nás jej koupíme buď se zelenými listy, nebo častěji v bíle panašované formě. Ale pozor, je o něco choulostivější než ostatní běžně pěstované druhy fíkusů. Nejlepším stanovištěm pro něj určitě bude koupelna s oknem; ke zdárnému růstu totiž potřebuje teplo a vysokou vzdušnou vlhkost.