Předzahrádka, kterou můžeme též nazvat zahrádkou vítací, dovede vypovídat o tom, co se nám líbí a jaký máme vkus, hovoří o naší otevřenosti, pořádnosti, srdečnosti, smyslu pro detail, vztahu k přírodě a k okolí.

Ulice, kterou procházet je radostí

Předzahrádka je ale také součást ulice a té dodává osobitý charakter. Velkou chybou je ohradit vstupní část do domu plotem tak, aby nebylo vůbec nic vidět. Podívejme se třeba na způsob řešení předzahrádek v Holandsku, USA nebo Anglii. Předzahrádky oplocení nemají vůbec, a pokud se nějaký plůtek vyskytne, má dekorační funkci. Předzahrádka je od „zadní“ zahrady oddělena a průchod je možný buď přes branku, nebo zadním vchodem z domu. A určitě velice získá celá ulice s otevřenými předzahrádkami. Opticky se otevře, rozšíří, zvýší se dojem rozlohy a prostoru.

O tom, že získá na kráse, jistě není třeba hovořit. Možná u nás tento typ řešení předzahrádek nemá tradici, ale proč to nezměnit? Ostatně u vesnických domků kdysi bývaly předzahrádky samozřejmostí a v některých vesnicích je tomu tak dosud. Kde se nám lépe chodí – po ulici, kolem které všechno kvete a stále je na co se dívat, nebo koridorem mezi hradbou plotů?

Dřeviny pro předzahrádku

Prostor předzahrádky je omezen velikostí, výběr druhů tudíž musí být velmi pečlivý. Použité rostliny by měly splňovat požadavek na celoroční kvetení a stálou zajímavost. I když to není úplně zažité, součástí předzahrádky může být i strom vybraný s ohledem na jeho výšku a rozlohu. Přítomnost stromu pomáhá nejen začlenění domu do zeleně, ale má i nesmírný význam pro ulici. Zastiňuje ji, přináší do uličního prostředí změnu a pohyb (třeba když použijeme listnatý strom). Při nákupu dáváme pozor na importované dřeviny, které sice při koupi vypadají nádherně (ostatně odpovídá tomu i cena), ale pro naše oblasti nejsou plně adaptované a vyžadují velkou péči navíc.

  • Příkladem může být skupina tzv. japonských javorů – kdy platí, že čím je list bizarněji tvarovaný nebo nezvykle barevný, tím je keř choulostivější. Japonské javory, svídy a jedle vyžadují chráněné stanoviště, polostinnou expozici, vlhkou, hlubokou a živnou půdu a ve vyšších polohách každoroční zimní kryt.
  • Problematické mohou být i okrasné dříny (Cornus kousa, C. florida), kultivary cedrů a jedlí. Cedry musí mít slunné stanoviště s dobře drenážovanou půdou s rychlým odtokem vody. Nesnášejí totiž půdní vlhkost, a pokud je podzim deštivý a zima plná oblev, velmi často jejich kořeny uhnijí.

Okrasné jehličnany

Jehličnany mají spoustu kultivarů, které si mohou být v mládí i velmi podobné. Vždy si proto dopředu zjistíme, jaká bude jejich finální velikost. Pokud informace nenajdeme, raději exemplář vůbec nekupujeme. Mezi osvědčené patří smrk ztepilý (Picea abies 'Rotenhaus'), borovice (Pinus mugo 'Wintergold') a smrk pichlavý (Picea pungens 'Rock').

Listnaté stromy a keře

Jedničkou pro malé zahrádky a předzahrádky jsou okrasné třešně a okrasné jabloně s výškami většinou od tří do sedmi metrů. Jsou poměrně nenáročné, vyžadují slunné místo a snesou i znečištěné prostředí městských ulic. Velkým plusem je, že se během roku proměňují: krásně a bohatě kvetou, na podzim se zase jejich listy pestře zbarví do odstínů červené, oranžové a žluté barvy. Téměř všechny mají ještě navíc pěkné dekorativní plody, rovněž v nejrůznějším barevném provedení. Mezi osvědčené druhy patří Prunus sargentii 'Accolade', Prunus serrulata 'Kiku–shidare–sakura', Prunus subhirtella 'Autumnalis' nebo Prunus cerasifera 'Nigra'.

K dalším druhům, které lze jednoznačně doporučit, patří katalpa (Catalpa), vrba Matsudova (Salix matsudana´Tortuosa´) či vrba červenokřivolaká (Salix erythroflexuosa), magnolie neboli šácholan – (Magnolia), pěnišník (Rhododendron), hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla), vilín (Hamamelis), štědřenec Watererův (Laburnum watereri 'Vossii'), šeřík (Syringa) a rozmanité růže.

Traviny a trvalky

Okrasné traviny jsou neoddělitelnou složkou každé zahradní kompozice. Zvláště velké trsy travin jsou velmi efektní. Krásný je miskantus (Miscanthus) v mnoha kultivarech. V našich podmínkách dáme raději přednost této travině před exotickou pampovou trávou (Cortaderia), která s výjimkou nejteplejší oblastí u nás příliš neprosperuje. Dalšími zajímavými travinami jsou třeba ostřice (Carex) a kostřava (Festuca).

Uspořádání a doplňky předzahrádky

Předzahrádka je určitě také místem, kde se dobře uplatní cestičky, štěrk, kámen, dřevo, zahradní plastiky a podobné dekorace. Pokud předzahrádku budujeme nebo ji chceme vylepšit, měli bychom dát pozor, abychom, ve snaze udělat vše co nejkrásnější, nesklouzli do druhého extrému a neměli prostor přeplácaný.

Předzahrádka jako zrcadlo naší osobnosti

Protože předzahrádka vypovídá o našem vkusu, zkusíme se zamyslet nad tím, co máme rádi a co se nám líbí. Pokud jsou to růže, může být předzahrádka celá růžová: plazivé druhy růží mohou doplňovat druhy keřové, barvy květů zvolíme tak, aby se hodily k barvě fasády našeho domu a podobně. Stejně tak lze předzahrádku stylizovat do japonské zahrady nebo ji vybudovat jako štěrkovou skalku.

Pokud nás žádná konkrétní stylizace nenapadá, vyjdeme ze vzhledu domu, zamyslíme se nad barvami a tvary.

  • Moderní architektura si žádá rostliny symetrických tvarů, pěkně ji dokreslí traviny, juka, jehličnany, javory s laločnatými listy či katalpa.
  • Šeříky, růže a levandule se zase budou nejlépe vyjímat na venkově u domu v klasickém stylu nebo u chalupy.

Před světlou fasádou nejlépe vyniknou tmavozelené či červenolisté dřeviny, je–li v pozadí naopak tmavší odstín, zvolíme raději výraznou zlatolistou dominantu nebo dřevinu s velkými světlými květy.