Vystrnadit škůdce pomůže černý bez i rebarbora

Vyskytli se vám na zahradě hraboši? Na to mají naše babičky zaručenou radu. Zkuste vysadit černý bez, jeho pach totiž hraboše odpuzuje. Pokud pouhé vysazení nezabere, nalijte do děr hrabošům jíchu připravenou právě z listí černého bezu. Dalšími nezvanými návštěvníky jsou na našich zahradách často plži, a to hlavně plzák španělský. Naše babičky by nám poradily pěstovat na zahradě rebarboru, jejíž listy se v boji se šneky dají lehce využít. Když je rozmístíme po zahradě, tak zafungují jako shromaždiště slimáků, a my je pak můžeme snadno sesbírat a zlikvidovat.

Proč si hýčkat žížaly

Když už jsme u těch zvířecích obyvatel naší zahrady, tak určitě sem a tam zahlédnete žížaly. Nenechte se zmýlit, tyto osadníky si chcete uchovat. Patří totiž ke skvělým pomocníkům s kypřením půdy. Zlepšují tak výborně půdní podmínky. Pokud jich na zahradě máte naopak málo, znamená to, že je půda zhutnělá a chybí ji organické složky. V případě, že byste chtěli ještě trochu žížal přilákat, tak pro vás mají naši předci pár rad. V minulosti se žížaly lákaly hlavně na kávovou sedlinu, na kozlíkové kapky či dokonce na krevní moučku. Dalším způsobem je umístit na zahradě nasekané listy či posekanou trávu. Žížaly to přiláká, jelikož je to jejich oblíbená pochoutka. Co jim úplně nevyhovuje je hluboká orba.

Soužití s mravenci nemusí být vždy příjemné

Na zahradách se také můžeme setkat s mraveništěm. Mravenců si většinou všimneme až když proniknou do našich obydlí. K usměrnění jejich pohybu můžeme zkusit některou z babských rad. Například kolem mravenišť nasypat hladkou mouku. Tu mravenci nedokážou překročit. Zabírat by měl i octový roztok či voda s rozmíchanou solí. Záhubu by měli mravenci najít i v namíchané kašičce z kostky droždí, trochou vlažné vody a půl lžíce cukru. Přes tuto směs by se neměli mravenci ve svých cestičkách dostat.