Salát je jednou z nejoblíbenějších zelenin nejen díky osvěžující chuti, ale i pro jeho blahodárné působení na zdraví. Vitaminu C, karotenu ani dalších běžných vitamínů neobsahuje výrazné množství. Významné je však zastoupení železa, vápníku a kyseliny listové. A především, velkou část salátu tvoří téměř nestravitelná, objemná rostlinná vláknina. Při průchodu zažívacím ústrojím „masíruje“ a očišťuje jeho stěny, brání zácpě. Rovněž hořčiny, které salát obsahuje, výrazně podporují zdravé trávení.

Salát milovali již staří Římané. Přikládali mu takovou důležitost, že byl pěstován ve velkém ve speciálních lactucáriích. Z několika tehdejších odrůd se dodnes dochoval římský salát. Velmi oblíben byl salát i na dvoře francouzského krále Ludvíka XIV., kterému jej museli podávat čerstvý i v zimě. Díky mlsnému panovníkovi se tak stal první rychlenou zeleninou na světě.

Salát sta tváří

V současné době by bylo opravdu těžké sestavit seznam všech vyšlechtěných odrůd salátu. Jen Státní odrůdová kniha jich obsahuje více než 140!

Jak vypěstovat výtečný salát:

  • Všechny odrůdy vyžadují humózní, živné půdy.
  • Zásadní je dostatečná půdní i vzdušná vlhkost.
  • Zalévejte mezi řádky, ne na rostliny.
  • Salát je citlivý na podehnívání, kořínky sazenic musí být zasazeny mělce, aby salátky volně povlávaly ve větru.
  • Předpěstované sazenice vysazujte ve sponu 25x25cm.
  • Salát lze vysévat i přímo na záhon a později rostlinky vyjednotit.

Pestrost salátových odrůd

Salát hlávkový je nejoblíbenějším kultivarem prapůvodní lociky. Vyrůstá do růžice zprohýbaných listů, které se zavinují do pevné hlávky. Hlávkový salát lze pěstovat po celý rok. Existují kultivary k rychlení v teplých sklenících pro sklizeň již od Vánoc, přes rané, letní, podzimní a dokonce ozimé saláty, které snesou pod přikrývkou (např. chvojí) i silné mrazy. Při koupi sáčků se semeny dejte proto pozor, pro jaké roční období je zvolený salát vyšlechtěn.

Salát trhací nevytváří pevnou hlávku, široce zkadeřené listy velmi jemné chuti narůstají na košťálu. Podle odrůdy bývají různě zbarveny od zelených a žlutých až po červené, což působí na záhoně i na stole velmi dekorativně. Křehké listy můžete odtrhávat z košťálu již 4–6 týdnů po výsevu. Výhodou trhacích odrůd je také pozdější vybíhání do květu.

Salát k česání „česáček“, (také „dubáček“ pro jeho určitou podobu s listy dubu) tvoří jen přízemní růžici protáhlých listů, rovněž velmi jemné chuti. Můžete je odtrhávat buď jednotlivě, nebo odříznout u země celou růžici.

Salát římský u nás teprve postupně získává své místo. Je to velmi výtečná odrůda lahodné chuti, vhodná pro letní pěstování. Hlava dorůstá až přes kilogram váhy. Ve Francii, Itálii či Španělsku se podává čerstvý i vařený.

Salát chřestový je v naší zemi zatím téměř neznámou odrůdou. Nepěstuje se pro listy, ale pro ztlustlé, křehké, až 1 m vysoké košťály. Sklízí se před květem a konzumuje podobně jako chřest. Je oblíbenou pochoutkou hlavně v asijských a arabských zemích, ale i v USA, v Evropě pak ve Španělsku a v Polsku.

Ledový salát patří do skupiny salátů vyšlechtěných pro letní pěstování, a tedy odolných k vyšším teplotám, suchu i k chorobám. Vytváří pevné, velké hlávky, které se zavinují ze šťavnatých, lahodných a křehkých listů. Ledový salát pro letní sklizeň vysévejte až v dubnu či počátkem května, sazenice vysazujte od poloviny června až do poloviny července do sponu 30x30 cm. Sklízet můžete postupně do srpna. Pokud salát vysejete v červenci, ke sklizni bude připravený v říjnu.