Na vrcholu léta si můžete připravit podzimní i časně jarní sklizeň. Vysévá se pekingské a čínské zelí, fenykl, špenát, endivie, čekanka, letní saláty odolné proti vybíhání do květu, kozlíček polníček, lebeda, letní odrůdy ředkviček a ředkví, keříčkové fazolky, hrášek. Vysít lze i mrkev, především odrůdy s kratším či kulatým kořenem. Klíčícím rostlinkám dopřejte pravidelnou zálivku!
Zelené hnojení, pěkné a užitečné
Na záhony, které již vydaly úrodu a kterým chcete dopřát odpočinek, můžete zasít zelené hnojení - například svazenku, pelušku, hořčici. Rostliny posečte a mělce zaryjte do půdy, nežli začnou zrát semena. Ovšem vykvést je nechejte, růžové květy svazenky jsou krásné a včely j epřímo milují.
Zeleninová zahrada může plodit od jara do podzimu
Hnojení pro bohatou úrodu
Pro plodovou (rajčata, papriky, dýně, melouny, cukety) a košťálovou zeleninu (brokolice, květák, kedlubny) je ideálním hnojivem zkvašený drůbeží trus. Kromě toho, že dodává rostlinám komplex výživných látek, prospívá půdě, pečuje o její zdraví a dlouhodobou úrodnost. Hnojení organickými hnojivy je ideální kombinovat s mulčováním, které uchovává půdu kyprou a chrání pracující půdní mikroorganismy.
obrázek z archivu ireceptar.cz
- Rajčata, okurky, lilky, papriky, mochyně, cukety, dýně, brokolice, květáky, kedlubny a kadeřávky přihnojujeme jednou týdně v době kvetení, násady i zrání plodů. Menší dávky prospějí i listové zelenině (té postačí i kopřivový výluh, bohatý na dusík).
Rajčatům tyčkových odrůd neustále vylamujte zálistky, postranní výhony. Stejná péče prospěje i révě, pokud má vytvořit kvalitní, velké hrozny.
- Hnojení svědčí i zelenině, která již svou úrodu odevzdala – například rebarboře. Díky přilepšení zesílí, uloží si zásoby do kořenů a příští rok poroste o to bujněji.
- Fazolky žádné přihnojování nepotřebují, protože díky symbiotickým bakteriím na hlízkách dovedou zachytit a využít vzdušný dusík.
Zelenina je žíznivá
Letní zálivka
Listová i plodová zelenina bude růst a plodit, nikoli jen přežívat, pokud jí poskytnete dostatek vláhy. Zvláště nalévající se rajčata, melouny a cukety jí vyžadují mnoho. Je lepší zalévat obden větším množstvím vody, nežli denně malou sprškou – voda by se mělo dostat až ke kořenům. Jedna mohutná rostlina rajčete či papriky vypije v horkém suchém počasí klidně plnou konev. Ideální je voda dešťová, odstátá. Vláhu šetří zálivka ranní či večerní, kdy nám vodu neubírá okamžitý odpar, a také mulčování, které půdu chrání před vysycháním.
- Rajčata zalévejte pouze ke kořenům. Každá vlhkost na listech zvyšuje riziko napadení plísní bramborovou.
- Okurkám kropení na list naopak prospívá, neboť je prevencí proti svilušce i padlí, kterými rostliny často trpí. Ovšem je vhodné kropit ráno, aby listy do večera oschly – přemíra vlhka podporuje rozvoj plísně okurkové. Prevencí proti plísni je pěstování na síti. Okurky jakožto popínavé rostliny se sítě ochotně chytají svými úponky.
