České pivo je stejně vyhlášené jako český chmel, který má u nás tisíciletou pěstitelskou tradici. Žatecký červeňák je pro své vlastnosti široce uznáván i v zahraničí. O pěstování chmele a rozvoj chmelnic v českých zemích se významně zasloužil zejména Karel IV. Chmel otáčivý /obecný/ (Humulus lupulus) ale neslouží jen pro přípravu lahodného moku.

Mladý chmel chutná jako chřest

Zajímavé bylo využití chmele ve středověké kuchyni. Mladé chmelové výhonky, pazoušky, se vyrývaly ze země ještě dříve, než prorostly nad povrch půdy. Bílé křehké výhonky se pak připravovaly podobně jako chřest. Oblíbená byla také úprava se solí, pepřem, octem a olejem. Pokrm patřil k vybraným lahůdkám a nechyběl na stolech šlechticů.

Mladé výhonky chmele se používají jako zelenina dodnes. Můžeme se s nimi setkat i pod označením chmelový chřest. Zkusme je jemně nasekat do polévky nebo přidat do zeleninového salátu. Podobně jako chřest je můžeme i nakládat.

Mladé výhonky jsou nejen chutné, ale i zdravé, obsahují hodně vitaminů skupiny B i minerálních látek.

V minulosti bylo také známé kouření chmele, které má údajně podobné účinky jako kouření marihuany (však také konopí patří do stejné čeledi jako chmel), může však být doprovázeno nepříjemnými vedlejšími účinky a vyvolat i závislost.

Lupulin pro zdraví

Kromě výroby piva se chmelové šištice využívají v průmyslu farmaceutickém, kosmetickém a potravinářském. Sbírají se jen šištice samičí a to zejména pro obsah hořčiny zvané lupulin. Právě ten, mimo jiné, dodává pivu nezaměnitelnou chuť a aroma.

Ideální doba pro sběr je od poloviny srpna do počátku září, v této době je obsah lupulinu nejvyšší. Kromě této látky chmel obsahuje i jiné hořčiny (např. humulon, lupulon a další), pryskyřice, silice s terpenoidy (např. humulen, myrcen aj.), flavonoidy, fytoncidy, fytosteroly, vosky, cholin aj.


Doma si ze šištic můžeme snadno připravit macerát, tedy výluh za studena:

  • Podrcené šištice přelijeme vodou asi 20 °C teplou a necháme 6–8 hodin stát. Na 250 ml tekutiny použijeme 1 kávovou lžičku sušených šištic.
  • Před konzumací lze macerát přihřát.
  • Maximální denní dávka je 15 g šištic po dobu tří měsíců.

Sušené šištice je nutné spotřebovat do 12 měsíců, pak už jsou prakticky bez účinku.

Takto připravený výluh podporuje trávení, pomáhá při zažívacích potížích, je používán k povzbuzení tvorby žaludečních šťáv a při nechutenství, působí dezinfekčně a antisepticky, působí jako „antiafrodisiakum“, tlumí mužskou pohlavní předrážděnost a odstraňuje bolestivou erekci, působí proti nadýmání nebo při potížích spojených s klimakteriem, má také sedativní účinky, pomáhá odstraňovat nespavost a tlumí nervové podráždění, působí mírně močopudně.