Co s přebytky zeleniny: brambory, mrkev, celer, rajčata, zelí, česnek, cukety, bylinky

V září zeleninová úroda vrcholí. Okurky, rajčata, cukety, řepa, celer, všeho je najednou hodně. Jak lze s úrodou co nejúčelněji naložit?

Dobře skladovatelná zelenina najde místo ve sklepě. Naopak zelenina a bylinky, které dlouho nevydrží, vyžadují pečlivé zpracování. Co zmůžeme, sníme přednostně čerstvé. Sezonní zelenina a ovoce představují pro naše tělo cenný zdroj vitaminů a patří k těm nejpřirozenějším složkám potravy. Pokud máme po ruce vlastní čerstvé plody, měli bychom jim dát přednost před exotickými plody ze supermarketu.

Brambory, mrkev a celer ve sklepě

Přímo stvořené ke skladování jsou brambory. Čisté, suché a zbavené poškozených hlíz je skladujeme v tmavém sklepě s teplotou 4–5 °C a vlhkostí 85–95 %.

V průběhu zimy kontrolujeme zdravotní stav, hnijící hlízy vyhazujeme. Brambory neukládáme spolu s ovocem, mohly by se vzájemně znehodnotit.
Vhodné není ani suché skladování, neboť hlízy snadno vysychají.
Potřebují rovněž tmu, aby na světle nezačaly zelenat. V takových hlízách totiž stoupá obsah toxického solaninu, který může vyvolat zažívací obtíže.
Brambory neskladujeme v pytlích, ale nejlépe ve slabší vrstvě v přepravkách.

V podobných podmínkách skladujeme i mrkev. Vyryté, nepoškozené kořeny bez natě buď vložíme do mikrotenových sáčků, zavážeme je gumičkou a skladujeme pověšené na háčcích, anebo mrkve založíme do vlhkého písku.

Zdravé kořeny s šetrně oddělenou natí zakládáme do bedýnek naplněných vlhkým pískem.
Kořeny by se neměly dotýkat. Když je bedýnka plná, dosypeme písek tak, aby vyčníval jen vršek mrkve.
Písek udržujeme mírně vlhký po celou dobu skladování a mrkve postupně odebíráme.

Podobně můžeme zkusit založit i bulvový celer.

Kvašené zelí

Vyrobené doma je mimořádně zdravé a lahodné. Nepotřebujeme nic jiného než velký hrnec–zelňák.

Na deset kilogramů zelí potřebujeme 0,2 kg soli, 20 g kmínu a 10 g semen kopru.

Hlávky zelí omyjeme a nakrouháme najemno, smícháme je se solí, kmínem a koprem.
Poté zelí vkládáme do hrnce a jednotlivé vrstvy pěchujeme dřevěnou palicí, přičemž přebytečnou šťávu odléváme.
Nádobu však neplníme až po okraj, při kvašení se totiž uvolňuje šťáva, a pokud pod víkem není dostatek prostoru, začne vytékat ven.
Hrnec necháme jeden den v místnosti s teplotou 18 °C a pak jej přeneseme do míst, kde je okolo 8 °C.
Pokud zelí nevyloučí dostatek šťávy, dolijeme nádobu převařenou osolenou vodou (do 1 l vody dáme 20 g soli).

Česnek v soli

Potřebujeme: 1 kg česneku, 300 g soli

Česnek rozebereme na stroužky, které oloupeme a na domácím robotu najemno rozsekáme.
Hmotu promícháme se solí, napěchujeme do sklenic a zavíčkujeme.

Česnek v soli používáme do jídel stejně jako čerstvý česnek.

Domácí kečup

Potřebujeme: 3 kg rajčat, 10 středně velkých jablek, 6 velkých cibulí, 2 lžíce soli, 8 hřebíčků, 1 lžičku skořice, 2 bobkové listy, 500 g cukru, 1/4 litru octa.

Všechny ingredience nakrájíme a vložíme do hrnce.
Při vaření je občas zamícháme.
Ve chvíli, kdy je vše husté a dobře rozvařené, odstavíme hrnec z plotny a obsah propasírujeme přes vyvařené sítko do sklenic. Ty zavíčkujeme a položíme na chvíli víčkem dolů.

Skladujeme je v chladu a temnu.

Cuketové zelí

Potřebujeme: 5 kg cukety, 1 kg cibule, 1/2 l octa, 1/4 l oleje, 5 lžic cukru, pepř a sůl podle chuti

Cukety nastrouháme
Cibule nakrájíme na kousky
Přidáme ostatní ingredience a vším naplníme sklenice, které při 80 °C zavařujeme 15–20 minut.

Sušená rajčata

Sušená rajčata jsou velkou lahůdkou. Pokud je navíc usušíme při teplotě do 42 °C, zachováme i maximum výživných látek. V září už nebude tolik slunce, takže sušit musíme v sušičkách, ideálně v takových, které mají horizontální proudění vzduchu. Pro sušení vybíráme menší, velmi zralá rajčata. Ideální jsou masité druhy s nižším obsahem vody. Sušíme je překrojené na půl. Po usušení by rajčata měla být stále pružná.

Sušení a rychlení bylinek

Jestliže chceme mít v zimě sušené listy libečku, sklízíme je v září. Obsahují nejvíce aromatických látek, ale pozor, nesušíme je na slunci. Ze stejného důvodu listy uskladňujeme ve vzduchotěsných nádobách.

Před příchodem mrazů nezapomeneme také na bylinky do kuchyně. Na zimu si můžeme připravit například zelenou petrželku. Vybereme pěkný trs, který opatrně s co nejméně poškozeným kořenem vyryjeme a zasadíme do většího květináče. V květináči ho necháme růst venku a domů jej přeneseme teprve ve chvíli, kdy začne mrznout. Pro petržel vybereme světlé a chladnější místo, zelené natě tak lze sklízet dlouho do zimy.