V nové sezoně budeme vedle běžných konzumních zelenin pěstovat také vlastní osivo krajových, starých a rodinných odrůd. Při plánování semenářských výsevů a výsadeb vždy zohledníme nároky jednotlivých druhů, které jsou obdobné či stejné jako při běžném pěstování na jídlo.
Nároky jednotlivých druhů
Při osivaření dodržujeme zásady střídání plodin, tedy zařazení jednotlivých plodin do čeledí, aby se na záhonech jednotlivé druhy zeleniny střídaly. Obdobné zásady platí i pro hnojení: náročné druhy zařazujeme do první (případně do druhé) trati, aby měly dostatek živin, méně náročné do druhé nebo třetí trati. Není dobré přehnojovat, protože bujný růst nám může oddalovat nástup do kvetení a tím i zrání na semeno. Dvouletky, které jsme v prvním roce hnojili organicky, naplánujeme ve druhém roce, kdy pokvetou, už do druhé nebo třetí trati.
Abychom zachovali čistotu odrůd, musíme zohlednit, zda jsou pěstované druhy samosprašné či cizosprašné.
Zeleninovou zahradu se vyplatí dobře naplánovat, zvláště pokud semenaříme
Cizosprašné druhy
U cizosprašných plodin lze pěstovat bezpečně na semeno vždy jen jednu kvetoucí odrůdu v jednom roce. Při plánování se tedy rozhodneme, kterou vybereme a které pro ten rok oželíme. Vzhledem k izolační vzdálenosti musíme často brát ohled i na to, co se pěstuje v sousedních zahradách, protože včely a další opylovači ploty snadno přeletí. U cizosprašných dvouletek ale můžeme v prvním roce, kdy nekvetou, pěstovat vícero odrůd (např. mrkve) současně. U nich nebezpečí křížení nehrozí, jak se někdy zbytečně obávají začátečníci.
Samosprašné zeleniny
U samosprašných zelenin, mezi něž řadíme z běžných druhů hrášek, fazole, salát či rajčata, můžeme na jedné zahradě naplánovat a pěstovat na osivo v jedné sezoně i vícero odrůd jednoho druhu současně. Tedy například několik různých rajčat nebo hrášků. Jako prevenci křížení, které nelze absolutně vyloučit, je raději umístíme do různých částí zahrady, tedy dále od sebe či alespoň vzájemně proložíme záhonkem jiného druhu.
Samosprašnost rajčete je při semenaření výhodou
Vegetační doba a vhodné místo
Také bychom měli pamatovat na to, že vývoj rostlin na semeno trvá déle, než jsme zvyklí při pěstování na jídlo. Semenné plodiny zaberou záhon na delší dobu, někdy až na celou sezonu. Zatímco jej například hlávkový salát určený do kuchyně uvolní již v červnu, salát určený na semeno to udělá až v srpnu či v září. Při výsadbě dvouletek na osivo vezmeme v potaz i to, že vyrostou mnohem větší než v prvním roce. Například kvetoucí pastinák nebo mrkev dorůstají až do výšky 1,5 m a tvoří mohutné, košaté rostliny, budou tedy potřebovat dostatek místa.
