Řada subtropických rostlin naši zimu nevydrží, takže se musíme spokojit s jejich pěstováním v nádobách a na zimu je přestěhovat do zimní zahrady nebo do jiných chráněných prostor, kde mnohým z nich stačí teplota kolem nuly. Mezi takové patří například citrusy, granátová jablka, oleandry, vavřín a další. Pro ostatní je ideální zimní teplota kolem 10 °C. Naštěstí existuje řada rostlin, které naši zimu zvládají a můžeme je tedy celoročně pěstovat venku.

Všeobecné zásady pro pěstování

  • Subtropickým rostlinám na zahradě vždy vybíráme chráněné slunné stanoviště.
  • Půda by měla být spíše lehčí. U těžkých jílovitých půd vyhloubíme větší jámu (70x70x70 cm) a naplníme ji lehčí zeminou.
  • Nejkritičtějším obdobím bývá jaro, kdy rostlina začíná vytvářet nové výhony. Pokud přijdou mrazíky, nová pletiva namrznou. Proti tomu můžeme rostliny ochránit například překrytím geotextilií. Z toho důvodu nové rostliny vysazujeme raději na jaře, po zmrzlých.
  • Pro výsadbu volíme spíše starší a dobře zakořeněné rostliny i s balem. Rostlina stačí během roku dostatečně zakořenit, což je jedním z předpokladů úspěšného zimování.
  • Za tužších zim rostliny přece jen raději přes zimu chráníme krytem. Existují různé způsoby zimních krytů, v každém případě ale musíme zamezit zapaření rostliny při slunečním svitu. A určitě je vhodné chránit alespoň kořeny tím, že kolem rostliny navršíme vysokou nastýlku z listí nebo ze slámy.

Fíkovník: plodit bude jen partenokarpický!

Existuje velké množství odrůd fíkovníku různé barevnosti i velikosti.

Fíkovník smokvoň (Ficus carica) vysazujeme na chráněné místo, nejlépe u zdi. I když v domovině může vytvořit poměrně velký strom, v našich podmínkách poroste spíše jako keř. Fíkovník je možné velmi dobře řízkovat. Vzhledem k tomu, že rostliny jsou opylovány hmyzem, který u nás nežije, je potřeba, aby rostlina byla partenokarpická, což znamená, že vytváří fíky bez opylení. Proto je vhodnější pořídit řízek nebo zakořeněnou rostlinu od někoho, kdo se v našich podmínkách již dočkal úrody. U rostlin nebo řízků dovezených z dovolené se totiž plodů nemusíme dočkat.

Rostliny vydrží mrazy asi do –15 °C, ale i tak je lepší je před zimou chránit. Když se stane, že rostlině v zimě pomrznou větve, na jaře intenzivně vyrazí nové výhony od kořene. Plody pak ovšem rostlina začíná tvořit opožděně a většinou již nestačí dozrát. Jak již bylo uvedeno, nejrizikovějším obdobím jsou jarní mrazy.

Fíkovník má bohatý kořenový systém, a pokud ho vysadíme do skleníku, je nutné mu vyhradit přepážkou prostor pro kořeny, jinak prorostou všude. Ve skleníku se můžeme dočkat i dvou sklizní fíků za rok.

Asimina: otužilý stromek nesoucí „tropické“ ovoce

I když asimina (muďoul trojlaločný, Asimina triloba, pawpaw) není vysloveně zástupcem subtropických rostlin, je mezi ně často zařazována. Předurčuje ji k tomu exotický vzhled a lahodné plody, které se dají přirovnat spíše k tropickým. I když pochází ze Severní Ameriky, je úzce příbuzná s tropickými druhy annon.

Asimina dorůstá velikosti 3–5 metrů. Plody vážící až 400 g mají specifickou chuť i konzistenci. V závislosti na odrůdě je možné jejich chuť vzdáleně přirovnat k banánu s různou příměsí chuti manga, ananasu nebo jahod. Konzistence plodu je krémová, a když dužinu zbavíme velkých semen, můžeme ji přímo konzumovat.
Roubované stromky je možné koupit i u nás a vhodná odrůda může začít plodit 2–3 roky po výsadbě.

  • Snáší mrazy až –25 °C a vzhledem k tomu, že kvete později, nebývá většinou poškozena jarními mrazy. Rostlina je cizosprašná.
  • Nároky na půdu nejsou nijak mimořádné, měla by být mírně kyselá až neutrální, bohatá na živiny.
  • Hnojení je běžné jako u ovocných stromů.
  • Plody dozrávají v září až říjnu a jejich zralost poznáme podle intenzivní vůně plodu.

Okrasný olivovník

Olivovník evropský (Olea europaea) je dlouhověký strom, který se může dožít stáří i několika tisíc let. Samozřejmě je pěstován ve své domovině pro olivy, které se nakládají, nebo se z nich lisuje olej. V našich podmínkách ale plní spíše okrasnou funkci. Vzhledem k tomu, že vydrží mrazy jen do –10 °C, můžeme jej pěstovat na zahradě pouze v teplejších lokalitách. Pokud to chceme vyzkoušet, vysazujeme pouze starší rostliny, u kterých je větší předpoklad, že se aklimatizují.

Chutné a léčivé plody cicimku, čínské datle

Na chutných plodech cicimku (Ziziphus jujuba) si pochutnávali Číňané již před 4000 lety a rostlina také byla a je využívána v čínské medicíně.
Cicimek je opadavý strom nebo keř a je plně mrazuvzdorný. Jeho velkou výhodou je, že začíná rašit až v polovině května a tak ho určitě ani případné velké jarní mrazy nepoškodí. Plody jsou vejčitého tvaru, oranžové až červenohnědé barvy o velikosti zhruba 5 cm. Jejich dužnina je křupavá a má příjemnou chuť. Slazené nebo usušené plody jsou na trhu známy pod názvem čínské datle. Na půdu není cicimek nijak náročný, snáší i jílovité půdy a mírné zamokření.

Mrazuvzdorné palmy

Palmy patří neoddělitelně k symbolům subtropických rostlin. Kdo by nechtěl na zahradě relaxovat v jejich stínu a užívat si i doma atmosféru z dovolené?
Existuje velké množství palem odolných vůči mrazům. Jsou uváděny hodnoty –15 až –19 °C. Asi mezi nejznámější a také nejčastěji pěstované patří Trachycarpus fortunei. Opět platí, že bychom měli vysazovat pouze starší vyzrálé rostliny. Velké rostliny jsou poměrně drahé a je tedy na zvážení, zda to risknout a pěstovat je venku nebo se přiklonit k osvědčeným nádobám, které na zimu přemístíme do bezmrazého světlého prostoru.

Otužilý tomel viržinský, čínský a jejich kříženci

Oblíbené plody tomelů (Diospyros, kaki, churma) jsou již dnes v obchodech součástí běžné nabídky ovoce. Existují stálezelené tropické druhy, ale i opadavé mrazuvzdorné druhy, které můžeme pěstovat i na našich zahradách. Takové jsou tomel japonský (Diospyros kaki), tomel viržinský (Diospyros virginiana) a jejich kříženci. Plody tomelu japonského jsou běžně prodávány a jejich velikost může být až 15 cm, zatímco u tomelu viržinského je velikost plodu jen okolo 6 cm. Plody obou druhů jsou velmi chutné a konzumujeme je až přezrálé, protože tehdy chutnají nejlépe. Oba druhy jsou okrasné i vzhledem a na podzim se jejich listy zbarvují do červenooranžových barev. Rostliny bujně rostou a v domovině dosahují velikosti až 10 m. U nás ale tolik většinou nevyrostou, a navíc je vhodným řezem můžeme udržet jako zákrsky.

Tomel viržinský je v našich podmínkách zcela mrazuvzdorný (snese mrazy –25 až –30 °C). Má poměrně rychlý nástup plodnosti. Vysazujeme jej spíše na chráněné místo s dostatkem slunce. Půdu potřebuje nejlépe neutrální, hlubokou a bohatou na živiny, hnojíme ho běžným způsobem.

Tomel japonský není tak mrazuvzdorný jako viržinský. Mrazuvzdornost se uvádí –15 °C, což je ověřeno i pěstováním v našich podmínkách. Je vhodný spíše pro teplejší lokality s příznivým mikroklimatem.

Kříženci tomelu japonského a viržinského: Nejběžněji k sehnání je Rosseyanka vyšlechtěná v botanické zahradě v Jaltě. Přináší dobrou úrodu plodů o průměru kolem 5 cm. Velmi sladká dužina žlutooranžového ovoce má jemnou, příjemnou chuť. Naše zimy poměrně spolehlivě přežívá, v USA byla vyzkoušena do –34 °C. Je samosprašná.