Když zjara oschne půda, odořeme od sazenic z každé strany jednu brázdu a pak rozhrneme motykou zbylý růvek a opatrně odkopeme půdu zakrývající hlavičky mladých keřů. Odstraníme kryt, který v zimě chránil sazeničku před poškozením zvěří.

Řez mladých keřů

Pokud mají keře jeden výhon krátký (zaštipovaný) a jeden dlouhý a dostatečně silný (optimální síla kmínku je 7–9 mm, kmínek má mít dobře vyzrálé dřevo a nesmí být napadený houbovými chorobami), pak seřízneme krátký výhon na jedno nejníže položené očko a dlouhý výhon na budoucí délku kmene podle zvoleného způsobu vedení.

  • Po celé délce budoucího kmene odřežeme úponky tak, aby řezné rány byly co nejmenší.
  • Slabé sazeničky, u nichž není možné ponechat celý kmínek v potřebné výšce, seřízneme tak, aby zůstala jen dvě očka.
  • Po řezu sazenice opět zakryjeme trochou půdy, aby je prudké jarní slunce nevysušilo.
  • Seřezané výhony, které budou tvořit kmínky, vyvážeme ke svislým opěrným tyčkám, aby byly zcela rovné. Pozor na příliš pevný úvazek (nebezpečí zaškrcení sazenice).

Tvorba kmínku

Zjara kmínky přihnojíme jednou dusíkatým hnojivem a v pozdější době kombinovaným hnojivem.

Slabé keře, které jsme seřízli krátce, ošetřujeme stejně jako v prvním roce .

Bujné keře, které jsme seřízli na kmínek a vyvázali k opoře, upravíme podlomem tak, aby mohl kmínek vzniknout:

  • Na patě kmene ponecháme jeden letorost, pokud možno rostoucí ze stařiny.
  • Na vrcholu kmínku ponecháme tři letorosty.
  • Všechny ostatní letorosty vyrůstající po celé délce budoucího kmínku vylomíme v době, kdy jsou velmi krátké a křehké. Tehdy lom nezanechává na výhonu téměř žádné jizvy.

Nepotřebné letorosty po délce budoucího kmínku nesmíme ponechat volnému růstu a odřezávat je jako zdřevnatělé výhony až v následujícím roce. Mnohé pěstitele svádí letorosty na kmínku a úrodu hroznů na nich ponechat, bylo by však chybou přetížit mladé keře s málo vyvinutým kořenovým systémem.

Tvarování keře

Předpokladem kvalitních sklizní je správné založení pěstitelského tvaru keře.
Možností je několik:

Nejčastější způsob pěstování v zahradách je střední vedení s řezem na tažně. Zapěstování tvaru začíná vytvořením kmínku. Jeho výška se pohybuje nejčastěji mezi 60–90 cm. Může však být přizpůsobena i konkrétním podmínkám stanoviště, zejména při tvarování na pergoly, při využití staveb nebo zábradlí jako opěrné konstrukce.

Při pěstování sazenice je rozhodující, pro jaký tvar se pěstitel rozhodne. Lze ponechat jeden kmínek a jeden tažeň (což bývá nejčastější), nebo ponecháme dva kmínky a dva tažně.

U sazenic se slabším růstem můžeme ponechat pouze kmínek bez tažně. Výšku kmínku určuje vodicí drát opěrného zařízení. Kmínek ponecháme 2–3 očka nad vodicím drátem. Z těchto oček vypěstujeme letorosty pro tažně příštího roku.

Tímto způsobem je možné v průběhu 1–3 let vypěstovat kvalitní základ pěstitelského tvaru pro révu vinnou.

Opěrné zařízení pro keře révy vinné

Pokud počasí dovolí, je třeba již brzy zjara druhého roku existence vinohradu postavit opěrné zařízení. Pokud byly letorosty již v prvním roce dostatečně dlouhé a máme v plánu sazenice řezat na kmínky, je budování drátěnky bezpodmínečně nutné. I když se budou některé sazenice seřezávat jen na dvě očka, musíme počítat s tím, že ve druhém roce porostou bujně. Kdyby opěry nebyly dostatečně dlouhé a pevné, mohly by je větry vyvrátit, nebo by pro délku letorostů nedostačovaly.

Průměrná životnost vinice je 30 let. Opěrné zařízení by mělo vydržet po celou tuto dobu. Musí být pevné a trvanlivé konstrukce. Využívá se nejrůznějších materiálů.

  • Dnes se stavějí opěry ze svisle do země zapuštěných sloupků a z vodorovně napnutých drátů přichycených na sloupku.
  • K nosnému drátu se kolmo k sazeničce připevní kovová tyčka o průměru 6–8 mm, která zároveň slouží k vypěstování rovného kmínku.

Tím, že jsou svislé opěry pro každý keř uchyceny na vodorovném drátu, je celá konstrukce dobře zpevněna a je stabilnější.

Sloupky pro konstrukci se používají dřevěné, betonové, železné a poslední dobou umělohmotné z recyklovatelných materiálů.
Dráty pro dvojdrátí musí být pozinkované, aby odolávaly chemickým přípravkům používaným proti houbovým chorobám ve vinicích.