Jak pěstovat krásný a užitečný ořešák

Ořešák královský čili vlašský (Juglans regia L.) je původním druhem zcela jistě v Asii a snad i v jižní Evropě (Balkán), i když tam může být pouze zdomácnělý. I na našem území se ořešáky hojně pěstují a jsou velmi oblíbené.

Ořešák královský je jednodomý, s květy jednopohlavními, větrosnubný. Na stromě mohou samčí květy kvést dříve než samičí (proterandrie), samičí dříve než samčí (protogymie), ale mohou kvést i současně (homogamie). Odrůdy jsou cizosprašné, částečně samosprašné i samosprašné.

Rozlišujeme několik variet, z nichž jsou ze šlechtitelského a pěstitelského hlediska významné:

• papírky var. tenera s tenkou hladkou skořápkou
• polopapírky s polotvrdou skořápkou a dobrou luštitelností
• kamenáče var. durissima s tlustostěnnou skořápkou a špatnou luštitelností
• křapáče var. maxima s velkými plody a velmi rozbrázděnou skořápkou
• hroznovité kamenáče var. racemosa s 8–20 plody v celém hroznu
• hroznovité polopapírky var. fertilis s 9–28 plody v celém hroznu
• ořešáky červenojádré var. rubra s karmínově zbarveným jádrem 

Výhody roubovaných ořešáků

Pro štěpované ořešáky najdeme v zahradě snáze místo, protože ve srovnání se semenáči vytvářejí o něco menší koruny, jsou úrodnější a dříve nastupují do plodnosti. Vzdálenost stromů by měla být 10–12 m od sebe.

Pěstování

Ořešák je náročný na světlo, proto ho nevysazujeme blízko budov, protože koruna vlivem zastínění narůstá směrem od budovy a kořeny navíc mohou poškodit základy stavby. Ořešáky můžeme vysazovat v podzimním období i na jaře.

Tvarování koruny

V současné době se z ovocných školek expedují stromky ořešáku téměř výhradně ve tvaru špičáku, kdy stromky tvoří nerozvětvený kmínek s vrcholovým pupenem.

• Podle situace na stanovišti a představy pěstitele založíme korunku ve výšce zhruba 150–210 cm nad zemí.
• I když výška koruny přes 2 metry se zprvu zdá zbytečně velká, během několika let zjistíme, že se větve skloní až k zemi a při nižší koruně už visí větve až na zem.
• Po založení korunky během 2–3 let pěstujeme nejčastěji volně rostoucí korunu s terminálem a se 4–5 základními větvemi.

V následujícím období pak už většinou ořešák nevyžaduje další pravidelný zásah do koruny.

Autor Miloslav Richter.