Oskeruše je sice teplomilná rostlina, ale vzrostlé stromy jsou značně mrazuvzdorné, vydrží teploty až –30 °C. Je odolná také vůči exhalacím. Je možno je vysazovat v průměrných podmínkách nížin a pahorkatin (do 500 m).

Půda, stanoviště, výsadba

  • Oskeruše se nehodí do hor a do mrazových kotlin. Ideální jsou pro oskeruši půdy hluboké, humózní, bohaté na živiny, vzniklé na vápencových podkladech s půdní reakcí 7 až 8 pH.
  • Při výsadbách je třeba myslet na to, aby měl velký strom v budoucnu dostatečný prostor na slunci (kolem 10 metrů na každou stranu), potřebuje tedy přibližně tolik místa jako ořešák.
  • V mládí je důležitá i zálivka.
  • Po základním výchovném řezu se provádí jen občasný průklest.

Oskeruši je možné vypěstovat i z našich semen, lze ji také roubovat na jiné jeřáby nebo i na hrušeň. Protože však roste velmi pomalu, je jednodušší koupit hotovou sazenici, především na Moravě není problém ji sehnat.

Plody rozmanitých tvarů i barev

Velké rozdíly mezi stromy oskeruší jsou v tvaru a velikosti plodů. Mohou být různých tvarů:

  • forma jablíčkonosná (Sorbus domestica f. pomifera) má plody kulovité
  • forma hruškotvará (S. domestica f. pyriformis) má plody hruškovité nebo vejčité

Barva malvice je žlutozelená až hnědozelená, na straně ke slunci často s oranžovým až červeným líčkem. Povrch obvykle pokrývají rezavě hnědé tečky a nejde o chorobu či kaz. Největší plody, které se urodily v Čechách, byly velké 38 mm a vážily 13 g, v jižní Evropě ovšem oskeruše dorůstají až 5 cm a váží i přes 25 g.
V jednom plodu bývají nejčastěji jedno nebo dvě semínka (od 0 do 5), která jsou velmi podobná semínkům jablečným – jsou hnědá, plochá, maximálně 7 mm dlouhá.

Sklizeň zdravých oskeruší

Prvních plodů se dočkáte po 8 až 12 letech (někdy to však může trvat dokonce až 20 let). U vzrostlého stromu v dobrých podmínkách sklizeň výjimečně přesahuje i 500 kg.

V průměru jednou za tři roky oskeruše nerodí, má totiž střídavou plodnost, podobně jako starší odrůdy jabloní.

Jednotlivé stromy se často liší nejen tvarem a velikostí plodů, ale i dobou jejich dozrávání. Zralé, dobře vyvinuté malvičky opadávají od konce září do konce října, a protože jsou stromy opravdu mohutné, jinak než sběrem ze země se plody prakticky získat nedají.

Využití plodů kuchyni


Zralé oskeruše mají lákavý vzhled, jsou šťavnaté, ale k přímé konzumaci se nehodí, protože vysoký obsah tříslovin způsobuje trpkost. Již za tři dny po opadu ztrácejí své typické vybarvení a hnědnou; tedy hniličkovatí. A právě v tomto stavu je lze sušit nebo zavařovat jako marmeládu.

  • Plody se používají zejména k výrobě poměrně vzácného a velmi ceněného destilátu (tzv. oskorušovice) a pochopitelně se z oskeruší dělá i víno a likér.
  • Pro vysoký obsah tříslovin byly kdysi plody používány i jako přísada k čiření vína a jablečného moštu.
  • Po pomletí sušených oskeruší je možné prášek s příchutí skořice používat ke kořenění.
  • Plody bývaly ceněné i jako lék na žaludeční a střevní potíže.

Vzácné tvrdé dřevo

Oskerušové dřevo je velmi ceněné pro pěknou barvu i kresbu. Je snad nejtvrdší mezi evropskými druhy. Využívalo se hlavně v truhlářství a řezbářství na výrobu pevných nástrojů, k vykládání nábytku i na výrobu hudebních nástrojů. Rozšíření stromů v okolí vinic mohlo souviset s upotřebením dřeva na výrobu vinných lisů.

Budoucnost krásných oskeruší

V posledních letech se u nás podařilo vysadit více než 10 tisíc mladých stromků. Je to číslo vysoké, ale existuje odhad, že věku 100 let se dožije jen 300 oskeruší. I to by stačilo, aby se zrodila nová generace mohutných, dlouhověkých a krásných stromů.