Z kopřiv lze připravit organické, přírodní tekuté hnojivo, jehož účinek bude rychlejší, nežli u kompostu a hnoje a proto jej vhodně doplní. Kromě dusíku, fosforu a draslíku obsahují kvašené rostlinné výluhy i mnoho vzácného zinku či železa, stopových prvků, a dále látky podporující růst a příznivě ovlivňující obranyschopnost rostlin proti chorobám. Mladé kopřivy, které nyní bujně rostou, jsou plné síly a pro výrobu hnojiva nejvhodnější. V každém případě je třeba je posíci a nechat zkvasit dříve, nežli začnou tvořit semena, protože ta byste pak s hnojivem vlili na záhon.

  • Rostliny vložte do nekovové nádoby. Pokud je nasekáte, bude výluh hotový dříve.
  • Nádobu rostlinami naplňte ze tří čtvrtin a poté zalijte dešťovou vodou.
  • V následujících dvou až čtyř týdnech bude výluh kvasit, můžete jej občas promíchat. Poté, co přestane pěnit a získá tmavou barvu, je připravený k použití.
  • Rostliny se z velké části rozpustí a zbytek klesne ke dnu – bude se hodit opět jako mulč plný živin.

Proces doprovází určitý zápach, nádobu proto umístěte na vhodné místo. Pro optimální poměr pro měsíční hnojení postačí díl hnojiva na devět dílů vody. Rostlinám svědčí i pravidelné týdenní přihnojování výluhem zředěným až k poměru 1:50.

Kopřivový výluh prospívá zelenině i okrasným rostlinám - obsahuje spoustu dusíku a vhodný je především v období růstu. Zelenině, zvláště rajčatům a lilkům, prospívá také výluh z kostivalu, který mimo jiné obsahuje dostatek draslíku, nebo z přesličky, který je bohatý i na posilující křemík. Na výluh můžete použít i jakýkoli další plevel – pouze nesmí obsahovat již zralá semena, která kvašení snadno přežijí.

Nádoba, ve které výluh kvasí, musí být otevřená – víko by bránilo přístupu potřebného kyslíku. Aby se v něm neutopila nezkušená ptáčata, z nichž nejčasnější již vyletují z hnízd, stačí na hladinu položit kousek polystyrenu nebo prkénko.