Pokud stromek vysadíme na jaře, zkrátíme kosterní výhony na 3–5 pupenů. V dalších letech pak každoročně zkracujeme nejlépe na počátku kvetení jednoleté přírůstky o třetinu až polovinu.

V polovině srpna pak ještě ve druhém roce i v dalších letech upravujeme letorosty. Všechny zkrátíme asi o čtvrtinu – tento zásah zlepší diferenciaci (počet) květních pupenů v nižší části letorostů i celkové vyzrávání dřeva.

Ve druhém roce řezem zapěstujeme rozdvojení kosterních větví na 6–8 hlavních větví a odstraníme letorosty směřující dovnitř koruny.

U řezu broskvoní rozlišujeme dva základní způsoby: řek krástký a dlouhý.

Krátký řez

Tento klasický způsob řezu se provádí nejčastěji.

  • Na jaře zakracujeme plodné (smíšené) výhony tak, aby po řezu na výhonu zůstalo 7–10 květních pupenů.
  • Vedle plodného výhonu se ponechává kratší náhradní čípek se 2–3 pupeny. Z těch se v následujícím vegetačním období vytvoří plodné letorosty, které nahradí odplozené části, které odstříhneme.
  • Tento postup úpravy každé plodné jednotky v koruně stromu opakujeme po několik let.
  • Plodné jednotky by měly být od sebe vzdáleny asi 15–20 cm.

Dlouhý americký řez

Plody je koncem května až počátkem června nutné protrhat na vzdálenost kolem 15 cm.

Méně používaný je takzvaný americký (dlouhý) řez, který používáme u vzrůstných odrůd pěstovaných v půdě dobře zásobené živinami i vodou. Je jednodušší a méně pracný nežli řez krátký.

Hlavní zásadou tohoto řezu je, že plodné výhony necháváme růst v přirozené délce, nezkracujeme je, ani je neřežeme na náhradní čípky. Tvorbu nových plodných výhonů vyvolá ohnutí starších výhonů pod vahou ovoce. Nové, dostatečně silné letorosty se tvoří v horní části plodné větve.

V dalším roce pak při jarním řezu odřežeme odplozenou část větve až po kvalitní jednoletý výhon.

Tak strom upravujeme několik let po sobě, teprve po několika letech broskvoň zmladíme řezem na vhodný výhon rostoucí poblíž hlavní větve.

Dutá, kotlovitá koruna

Na jaře v době rašení upravíme řezem stromek - častěji broskvoní, ale lze i u meruněk - na kotlovitou (dutou) korunu. Ponecháme tři, nejvýše čtyři základní výhony vhodně rozmístěné po obvodu a s rozestupy 10–15 cm nad sebou. Řezy by měly být v jedné rovině a koncové pupeny musí směřovat ven z koruny.