Šalvěj lékařská by neměla chybět v žádné bylinkové zahrádce, neztratí se ani na záhoně mezi trvalkami. Dobře roste v nádobách a truhlících, takže ji můžeme pěstovat také na balkonu i na terase. Odběr bylinných řízků je snadnou a spolehlivou cestou k tomu, jak si tuto atraktivní, ale poměrně krátkověkou trvalku namnožit do zásoby.
Snadné množení šalvěje řízkováním
Nejvhodnější čas pro řízkování šalvěje je od konce března do poloviny června.
Budeme potřebovat:
- kvalitní pěstební substrát
- perlit
- starý novinový papír
- plastový květináč
- ostré nůžky a nůž
- pikýrovací kolík
- konev s kropítkem
- plastovou množárnu
Zahradnický substrát promísíme s perlitem
1. Nejprve si připravíme pěstební médium. Zahradnický substrát promísíme s perlitem, přičemž by měla tato vylehčující složka tvořit 30 až 40 % z celku (můžeme použít i již hotový lehký substrát pro množení a řízkování). Upravenou zeminou vyplníme plastový květináč, jehož dno vyložíme novinovým papírem.
Ze zdravé mateřské rostliny odebereme několik silných výhonů
2. Ze zdravé mateřské rostliny odebereme několik silných výhonů o délce asi 10 cm. Optimální dobou k odběru je brzké ráno, kdy rostlina obsahuje nejvíce vlhkosti. To zaručuje největší šance na úspěch při zakořeňování.
Čistým ostrým nožem je seřízneme těsně pod druhým párem dospělých listů
3. Na vhodné podložce výhony upravíme. Čistým ostrým nožem je seřízneme těsně pod druhým párem dospělých listů, pod tzv. uzlinou. Právě v tomto místě se totiž soustřeďuje nejvíce spících kořenových oček. Spodní listy odtrhneme, aby zůstal řízek jen s jedním dobře vyvinutým listovým párem.
Listový pár vsuneme do předem vyhloubené jamky
4. Řízek uchopíme, dáváme přitom pozor, abychom stonek nijak nepoškodili, a až po listový pár ho vsuneme do jamky předem vyhloubené pikýrovacím kolíkem nebo tužkou.
Důkladně zavlažíme
5. Řízkovance (do květináče o průměru 12 cm se jich pohodlně vejde asi šest) důkladně zavlažíme.
květináč vložíme do plastové množárny
6. Nakonec květináč vložíme do plastové množárny, eventuálně jej postavíme do misky a přes květináč přetáhneme igelitový sáček. Rostlinky umístíme na světlý, nikoliv osluněný parapet. Pravidelně je větráme. Přibližně za měsíc rostlinky rozsadíme do samostatných květináčků, kde zesílí a vytvoří silný kořenový bal. K výsadbě do volné půdy jsou připravené následující jaro.
Šalvěj krásná i voňavá
Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) je polokeřovitá, vzpřímeně rostoucí, mrazuvzdorná stálezelená trvalka. Patří do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Je jednou z asi 900 druhů, které rod Salvia zahrnuje. Měří 60-80 cm na výšku a do 100 cm na šířku.
Vyšlechtěno z ní bylo několik desítek odrůd, například tříbarevná ‘Tricolor’, panašovaná ‘Icterina’, purpurová ‘Purpurascens’ nebo bělokvětý kultivar ‘Alba’.
Plstnaté listy šalvěje lékařské používáme čerstvé, nebo je sušíme. Hodí se k přípravě čajů nebo na zpestření pokrmů, zejména pak těstovin, masa a nádivek.
Fialovomodré pyskaté květy rozkvétají v klasech od května do července. Jsou magnetem pro motýly, včely a čmeláky.
Pěstování šalvěje
Pestrolisté kultivary šalvěje jsou velmi ozdobné
- Jako jižanská rostlina vyžaduje slunečné, výhřevné stanoviště s kyprou, spíše sušší a dokonale drenážovanou zeminou. V polostínu roste slabě, v zamokřené jílovité půdě skomírá.
- Šalvěj se nedožívá vysokého věku, na zahradě vydrží tři až pět let. Poté zachází anebo příliš zdřevnatí. V dobré kondici rostlinu udržíme o něco déle, když ji hned po odkvětu sestříháme. Podobně jako u levandule ale nezasahujeme do starého dřeva, ze kterého obrůstá velice špatně anebo vůbec.
- Umělá hnojiva nepoužíváme. Rostlinám prospívá jarní dávka proleželého kompostu.
- Při pravidelném sběru lístků dbáme na to, aby rostlina měla dostatek času vytvořit před zimou nové výhony, jinak je náchylná ke zmrznutí.
