Zárukou úspěchu je používat zdravou, nejlépe uznanou sadbu. Nebojte se vyžádat písemné osvědčení. Označení „vhodný k sázení“ ve skutečnosti znamená, že jde o drahý konzumní česnek.

Česnek se špatně přizpůsobuje, proto odrůdy z jiných oblastí nedávají vždy uspokojivé výsledky. O tom se přesvědčili pěstitelé, kteří vysázeli pár krásných konzumních česneků z dovozu a dosažená úroda nebyla moc valná (pokud porost vůbec vydržel do jara). Spolehlivý výnos ve všech vhodných oblastech dává sadba povolených odrůd z porostů sledovaných semenářskou kontrolou Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ).

Teplo česnekové sadbě nesvědčí

Česnek vysazujte na teplé, slunné a vzdušné stanoviště do písčitohlinité nebo hlubší hlinité půdy. Celý stroužek by měl být skryt v půdě. Ideální je sázet česnek tak, aby ještě dobře zakořenil, ale nadzemní část začala růst až na jaře.

Lépe je česnek sázet v prosinci než v září! Neměli byste jej sázet dříve, než teplota půdy trvale klesne pod 9 °C, protože při vyšších teplotách rostliny napadá „fuzariová hniloba“, která spolu s dalšími patogeny později způsobuje vadnutí a odumírání rostlin. Sázet můžete i během zimy, pokud to stav půdy dovolí. Čím dříve sázíte, tím do větší hloubky; v prosinci stačí hloubka 4 cm, ale v září alespoň 8 cm. Tradiční termín výsadby do „Dušiček“ (2. 11.) bývá vhodný, ale vedle kalendáře by měl mít hlavní slovo teploměr.

Hnojte tak akorát

Půda pro pěstování česneku by měla obsahovat dostatek humusu a vápna, přihnojovat můžete sirnatými hnojivy. Česnek nesnáší přímé hnojení organickými hnojivy a přehnojování dusíkem!

Střídání pěstební plochy

Česnek ani jiné cibuloviny není vhodné sázet na tentýž pozemek v kratších intervalech než 4 až 5 let. A v případě, že česnek napadla bílá sklerociová hniloba, interval prodlužte na 8 až 10 let. Na zahrádce s malými záhonky však tento ozdravovací efekt moc nefunguje.

Moření sadby

Komplex několika houbových chorob napadá česnek jak v průběhu vegetace, tak i během skladování. Jde zejména o houby Fusarium spp., Botrytis spp., Penicillium spp., Sclerotium cepivorum a v některých lokalitách pak i Helmithosporium allii.

  • Vysazovat je proto třeba pouze zdravé nepoškozené stroužky.
  • Ihned po rozloupání cibulí je máčejte 20 minut v připravené suspenzi přípravku a bezprostředně poté je vysaďte.
  • Nerozdělujte česnekové hlávky na stroužky delší dobu před výsadbou. Ranky nenamořených stroužků mohou být vstupní branou pro choroby.

K moření můžete použít například přípravek Rovral Aquaflo (0,4%), na 1 kg sadby potřebujete 1 l jíchy. Připravenou mořicí jíchu je třeba použít v co nejkratší době (nelze ji použít až druhý den). Moření má také příznivý vliv na zvýšení výnosu a zdravotní stav česneku i v tom případě, že použijete zdravou sadbu, kterou vysadíte do nezamořené půdy. Jako přírodní prostředek k posilnění odolnosti se používá napříkald lignohumát nebo sulka.

Proti fuzáriu v půdě není zatím žádné účinné mořidlo, jedinou efektivní obranou je pozdní výsadba do nezamořené půdy – nejlépe den před zamrznutím.

Proti háďátku je ověřenou přírodní ochranou aksamitník (afrikán) odrůdy Ground kontrol.

Sklízejte včas

V neposlední řadě může také výsledný zdravotní stav a skladovatelnost česneku ovlivnit termín sklizně. Při pozdní sklizni se již rozpadají hlávky, které jsou znečištěny zeminou, což v podstatě vylučuje skladování. Běžné je sklízet paličáky v době, kdy se napřímí květní stvoly s pacibulkami.