Daniel Pitek nedávno obdržel cenu Josefa Vavrouška za výjimečný počin ve prospěch udržitelného způsobu života a životního prostředí. Tím počinem je zvelebování kraje pod Milešovkou, kterému vrátil život. Na stovkách hektarů bývalých polí, o které už nikdo nestál, začal vysazovat zaniklé ovocné sady, obnovovat remízky, zakládat tůně a rybníky. A právě obnova a tvorba tůní je pro zadržení vody v krajině tím nejlepším řešením.

S tůněmi krajina nežízní

Potůček, který se vinul mezi kopci, byl za minulého režimu spoután do úzké trubky, voda bez užitku odtékala pryč. Dnes napájí soustavu tůní, a každý rok přibude nová. Voda v nich je čistá, plná vodních rostlin, pulců ohrožených žab, kolem létají vážky. Jako napajedlo slouží tůňky nejen pro ovce, ale i pro množství ptáků. Do údolí s kaskádou tůněk pod vrbami začali chodit lidé na procházky, je jim tu dobře. A mnoho dalších hospodářů se zde inspiruje – pan Pitek každému ochotně vysvětluje, jak tůňky vytvořit. Bagr pracuje jen s tím, co je na místě. Meliorační skruže se odstraní, nic nového přibýt nemusí, hráze tvoří zemina. Za rok vše samo zaroste přívětivou zelení. Každá taková tůňka je pro krajinu požehnáním, a čím více jich bude, tím méně se musím se obávat sucha v budoucnu. Tůně byly plné vody i v loňském, extrémně suchém létě. Sedlák pod Milešovkou na svých pozemcích vybudoval už 36 tůní a pokračuje dál.

Všestranně užitečná napajedla pro zvířata

Daniel Pitek je také členem předsednictva Strany zelených. Účastí v politice se snaží bránit situacím, kdy mnohá rozhodnutí od stolu maří snahu rozumných hospodářů udržet krajinu zdravou. Do rozhodování je podle něj potřeba vrátit zdravý selský rozum. „Podařilo se nám do cenných krajinných prvků zařadit i mokřady a krajinné tůně. Než se změnilo nařízení vlády, tak se v systému zemědělské evidence půdy plocha tůně odpočítala z výměry, na které jsme mohli dostat dotace. Naštěstí se nám to podařilo změnit, protože zemědělci musí být v takovéto činnosti podporování, a ne naopak. Stálo to ale hodně vysvětlování a snahy, i ze strany nevládních organizací. A je potřeba vycházet z praxe. Například zazněly úvahy vyjmout tůně z pastvin, což by zemědělce od tvorby tak potřebných tůní opět odradilo – museli by je na pastvinách oplocovat. Přitom je to úplně zbytečné, tůně slouží jako ideální napajedla pro ovce a ty je nijak nepoškodí. Pastva musí být samozřejmě extenzivní, na dostatečném prostoru, a pak se ovce jen napijí. V bažinatých březích se nebrodí, nijak je to neláká.“ A nejen pro hospodářská zvířata slouží přirozená napajedla. Na hladině plovou kachny březňačky, pít sem létají ptáci ze širokého okolí. Tůně si oblíbili i vzácní čápi černí.

Rozumné hospodaření

Dotace by neměly sloužit k podpoře podnikání, které pro okamžitý zisk vysaje zemi (naše orná půda patří k nejzdevastovanějším), ale k podpoře hospodaření, které pečuje o krajinu a půdu tak, aby byla zdravá a plodná i v budoucnu, a to i za cenu snížení vlastních zisků. V případě tůní, které do krajiny vrací život a jsou užitečné pro všechny, se to podařilo.

Foto: Martin Hlaváček