V našich podmínkách se využívá druh žížal Eisenia Foetida – kalifornský červený hybrid s vysokou produktivitou a plodností, což je základ tzv. vermikompostu.
Obzvlášť výkonné žížaly
žížalový kompost
Princip výroby biohumusu je založen na schopnosti žížal přeměňovat v trávicím traktu organické látky a produkovat cenné huminové kyseliny. Kalifornský hybrid pohlavně dozrává ve třech měsících a dva hermafroditní jedinci produkují ročně v průměru 1500 mladých žížal, a to po dobu 16 let. Při dobrých podmínkách je možno chov dvojnásobně reprodukovat za tři měsíce. Dospělá žížala spotřebuje denně tolik krmiva, kolik sama váží, a z něho vyrobí 60 % biohumusu (40 % využije pro vlastní metabolismus).
Jak založit vermikompost?
Žížaly potřebují stálý a dostatečný přísun potravy, organických zbytků.
Na dno vermikompostu rozprostřeme podestýlku, kterou může tvořit tráva, listí, roztrhaný a navlhčený papír, půda, hobliny nebo kokosové vlákno. Do podestýlky vložíme násadu žížal a vhodné kousky bioodpadu (menší než 5 cm).
Takto dokáží žížaly zpracovat kompost
Správná podestýlka je velmi důležitá, protože přibývající zbytky jídla obsahují vodu, která může zpomalit kompostovací proces a snížit tak množství žížal ve vermikompostéru. Nutné je tedy lůžko udržovat přiměřeně vlhké a provzdušněné. Zkouška vlhkosti je jednoduchá. Vezmeme hrst kompostovaného materiálu a stiskneme jej co nejpevněji v dlani. Jestliže se objeví pár kapek vody, vlhkost je přiměřená; jestliže se při zmáčknutí objeví voda mezi prsty, kompost je příliš vlhký a je třeba k němu přidat suchý natrhaný papír nebo lepenku. Pokud se kapky vody neobjeví vůbec, je materiál příliš suchý a je třeba k němu přidat vlhký nařezaný papír, proužky lepenky nebo navlhčený karton od vajíček.
Jak vermikompost odebírat?
Existují tři základní způsoby, jak žížaly oddělit od vermikompostu.
- Bioodpady dáváme pouze k jedné straně, většina žížal se postupně na tuto stranu přesune a z druhé strany lze potom snadno odebrat vermikompost.
- Na obdobném principu je založen i další způsob. Povrch vermikompostu posypeme moukou či jinými pochutinami, které mají žížaly rády. Ty se postupně přestěhují do horní části a spodní část po sejmutí horní části můžeme odebrat.
- Poslední způsob je založen na skutečnosti, že žížaly nemají rády světlo. Vermikompost vysypeme na hromadu a část hromady rozhrneme do tenké vrstvy. Žížaly, které se ocitnou v tenké vrstvě, na světle zalezou zpět do velké hromady vermikompostu. Takto lze postupně rozhrnout celou hromadu a žížaly oddělit. Tento způsob považujeme za nejúčinnější.
