Kapusty kadeřávky jsou vyšlechtěny z brukve zelné a poskytují zelené listy od zimy až do jara, kdy je jiné čerstvé zeleniny málo. Jsou velice otužilé a přežijí i to, co brokolice nebo růžičková kapusta nevydrží. Listy kadeřávku (někdy zvaného kudrnatá kapusta) mohou být více či méně zvlněné. Sibiřský kadeřávek má spíše ploché listy, vysévá se později a také později zraje.

Pěstování kadeřávku

  • Kadeřávky se nejlépe pěstují na propustných, středně těžkých až těžkých hlinitých půdách, které byly důkladně vyhnojené pro předchozí plodinu.
  • Dva týdny před výsadbou pravého kadeřávku (nebo výsevem sibiřského) aplikujeme 60 g univerzálního hnojiva nebo granulovaného hnoje na metr čtvereční.
  • Stejně jako ostatním košťálovinám vyhovuje i kadeřávku zásaditá půda, proto v zimě po zrytí rozhodíme po povrchu vápenec.

Jarní výsev pravého kadeřávku

  • Semena pravého kadeřávku vyséváme v polovině jara do 1 cm hluboké rýhy. Potom sazeničky vyjednotíme na 5 cm, aby měly dost místa a zesílily.
  • V létě je přesadíme na připravené konečné stanoviště ve sponu 60x60 cm. Dobře ušlápneme zeminu kolem kmínku a zaléváme, dokud pevně nezakoření.

Letní výsev sibiřského kadeřávku

  • Sibiřský kadeřávek vyséváme až ve druhé polovině léta. Pokud ho vysejeme dříve, příliš bujně mu vyrostou obrovské listy a ty pak nemusí přežít zimu.
  • Vyséváme přímo na konečné stanoviště do rýhy 1 cm hluboko. Mezi řadami ponecháme 45 cm. Abychom ušetřili semena, vyséváme po třech až čtyřech v rozestupech 30–45 cm a pak z každé skupinky semenáčků necháme jen ten nejsilnější.
  • Často okopáváme, abychom do záhonu nepustili plevel, a občas rostliny přišlápneme, aby jimi vítr nekýval. Pokud moc narostou a nejsou stabilní, zapíchneme ke každé hůlku a kadeřávek k ní přivážeme.

Zimní sklizeň kadeřávku

  • Listy pravého kadeřávku se mohou odřezávat zhruba od poloviny zimy. Nejprve vykrojíme střed rostliny, abychom podpořili růst čerstvých výhonů.
  • Sibiřský kadeřávek začneme průběžně sklízet koncem zimy nebo až sklidíme pravý.

Jakmile oba druhy kadeřávku vykvetou, celé rostliny vyryjeme. Než vyhodíme tuhé stonky na kompost, nasekáme je na malé kousky, abychom urychlili tlení.

Použití kadeřávku v kuchyni

Tato neprávem opomíjená zelenina si zaslouží mnohem větší pozornost. Z křehkých listů lze připravovat pyré, polévky nebo je podávat vařené jako přílohu. Kadeřávek lze přidávat do salátů i syrový: čerstvě nasekané listy zalijeme opepřenou citronovou šťávou a ozdobíme vařeným vajíčkem nakrájeným na čtvrtky.

Z listů kadeřávku před dalším zpracováním nejprve odřízneme tuhé řapíky a pak i silná bílá žebra. Listy důkladně omyjeme pod studenou tekoucí vodou a vaříme je v co nejmenším množství mírně osolené vody 10–15 minut. Uvařené listy scedíme a nasekáme nadrobno. Pak přihřejeme s kouskem másla a ochutíme pepřem a tlučeným hřebíčkem.

Listy kadeřávku lze také připravovat 20 minut v páře. Díky poměrně výrazné chuti se skvěle hodí jako příloha k tučnému vepřovému masu nebo uzené slanině.

Recept na Colcannon

Tuto skotskou a irskou specialitu můžeme zkusit, když nám zbude od oběda bramborová kaše. Potřebujeme stejné množství kadeřávku jako kaše.

  1. Připravený kadeřávek vložíme do vroucí, mírně osolené vody a vaříme jej 15 minut (místo vaření ho můžeme jen napařit, což zabere asi 10 minut). Scedíme a nakrájíme nadrobno.
  2. Mezitím oloupeme a nakrájíme cibuli a vhodíme ji do hrnce se 150 ml mléka. Přivedeme k varu, potom stáhneme z vařiče, zakryjeme a necháme dojít.
  3. Bramborovou kaši smícháme s nakrájeným kadeřávkem, mírně ji zahřejeme a přilijeme jen tolik mléka s cibulí, aby se vsáklo do kaše. Je to vynikající příloha k pečenému, grilovanému nebo smaženému masu.

Přínos kadeřávku pro zdraví

Kadeřávek jako všechna košťálová zelenina obsahuje isothiocyanáty – látky, které působí proti enzymům vedoucím ke vzniku nádorových buněk a mohou přispět k prevenci rakoviny. Dusičnany a dusitany obsažené v košťálové zelenině mohou pomoci osobám po infarktu k rychlejšímu zotavení, tyto sloučeniny totiž omezují rozsah a míru poškození srdce. Obsahuje dále velké množství látek, které chrání buněčnou DNA před poškozením. Košťálová zelenina je všeobecně bohatá na vlákniny, minerální látky (fosfor, vápník a draslík) a vitaminy skupiny B, C, provitamin A a kyselinu listovou.