Pro kompost je nejvhodnější polostinné, závětrné místo. Kolem můžete vysadit rozmanité keře, které jej zakryjí, částečně zastíní a budou na místě udržovat vyšší vlhkost.

Z vybraného půdorysu odstraňte drny. Na odkrytou půdu pak můžete položit základní vrstvu z hrubších klacíků, která bude sloužit jako drenážní a provzdušňovací. Mezi zemí a kompostem však nesmí být žádná neprostupná bariéra, jinak by do něj půdní mikroorganismy a žížaly neměly přístup. A právě armádě těchto živočichů vděčíme za to, že z nepotřebného odpadu získáme kvalitní hnojivo.

Jak dlouho kompost zraje?

Dobře založený kompost zraje přibližně rok. Díky dokonalým přírodním procesům, jež v něm proběhnou, získáte tmavý substrát napěchovaný živinami, který vůbec nijak nezapáchá. Ostatně ani správně udržovaný kompost nešíří do okolí žádný výrazný zápach.

  • Dostatečně vzdušný kompost není nutné přehazovat, ovšem jedno či dvě přehození proces zrání urychlí. Vnější části by se při přehazování měly dostat dovnitř.
  • Přikrytí kompostu prodyšným materiálem pomůže zadržet teplo, které urychluje rozklad. Postačí stará deka, vysloužilý koberec nebo vrstva slámy.
  • Kompost by neměl být mokrý, ale přiměřeně vlhký. Při dlouhotrvajícím suchu mu prospěje pokropení dešťovou vodou.
  • Proces zrání urychlí kompostový startér, který obsahuje potřebné mikroorganismy. Můžete jej zakoupit, poslouží ale i zkvašený výluh z kopřiv, kostivalu nebo hnoje či slepičinců.

Co vše lze zkompostovat?

Kompostovat můžete posečenou trávu a listí, mech, slámu, podrcené větve, kůru, piliny, zaschlé drny (pokládají se kořeny vzhůru, hnůj, organický odpad z kuchyně (včetně kávové sedliny a sáčků od čaje), dřevěný popel. Přidat můžete i lepenku či nepotištěný papír. Různé materiály je nejlepší co nejvíce střídat a míchat.

Velmi cenným materiálem jsou i kopřivy a další plevele. Ovšem pokud jsou kompostovány s kořeny, mohou některé přežít. Kořeny (či celé rostliny) je proto jistější kompostovat odděleně, například v perforovaných plastových pytlích a do kompostu je přidat nejdříve po půl roce. Zrovna tak na kompost nepatří zralá semena plevelů.

Kompostéry pro malé zahrádky

Hotové plastové kompostéry nemívají příliš vzdušné stěny – odpad do nich proto nedávejte příliš mokrý, jinak místo žádoucích aerobních procesů dojde k hnití.

Proto malé kompostéry většinou postačí. Můžete je zakoupit hotové, nebo velmi jednoduše vyrobit. Postačí vyšší ohrádka z prken, děrovaný sud či popelnice. Svrchu jej můžete přikrýt opět jakýmkoli improvizovaným poklopem, starou textilií a pod. Ani malý kompostér neoddělujte od země! Ideální je mít kompostéry dva (v jednom necháte kompost dozrávat a zatím používáte druhý).

I na balkóně či dokonce doma můžete ve speciální bedničce založit také kompost žížalový, který je velmi efektivní dík násadě výkonných kalifornských žížal.

Podzimní specialita: kompostování listí

Na zahradách osázených množstvím dřevin bývá na podzim velký přebytek listí. Shrabané kupy lze buď uložit na klasický kompost a zatížit je vrstvou zeminy, nebo je můžete kompostovat zvlášť v jednoduchém kompostéru, což je výhodné, neboť listí tjele poměrně dlouho.

  • Postačí jakákoli vzdušná bednička z latěk, nebo pouze konstrukce z tyček či dřevěných sloupků, jejíž stěny vyplníte králičím pletivem.
  • Mírně vlhké listí do tohoto kompostéru napěchujte, vršek přikryjte například starým kobercem.
  • Za rok se objem výrazně zmenší, listí bude částečně zkompostované a můžete jej používat jako skvělý mulč, půdu obohatí o živiny a humus.
  • Za dva roky (roční materiály můžete sloučit v jednom kompostéru a druhý mít opět volný) bude z listí již připravená kvalitní a jemná listovka, výborná do záhonů, na hnojení drobného ovoce, do květináčů i na trávník.

Proces urychlíte, pokud listí před zkompostováním rozdrobíte travní sekačkou (přes nízké kupky stačí několikrát přejet).