Červené vodní melouny patří k létu, ale další, neméně lahodné a zajímavé druhy jsou k dostání dnes již prakticky celoročně. Můžete je dokonce i pěstovat, a to snáze, než na teplo velmi náročný klasický červený meloun!

Vodní meloun z české zahrádky?

Melouny se pěstují ve vícero druzích. Nejrozšířenější meloun vodní, Citrullus lanatus, má kulovité plody, hladkou zelenou slupku a většinou výrazně červenou, výjimečně žlutou nebo oranžovou dužninou. Jsou mimořádně šťavnaté a jak říkají Italové, „člověk se jimi nají, napije i umyje“.

Vodní meloun je však značně teplomilný, ve velkém je pěstován v oblastech se subtropickým klimatem. Na jižním Slovensku se sice také urodí, ale sazenice předpěstovávají v krychličkách z travního drnu. Naše klima choulostivým vodním melounům nepřeje. Zapálení zahrádkáři je sice občas vypěstují, ale jejich úspěch je zaplacen pracným předpěstováním sazenic, operováváním v pařeništi a stejně si musí vybrat odolnější odrůdy s mnohem menšími plody, než jaké známe z dovozu.

Cukrový meloun – šance na úspěch

Mnohem větší naději na pěstitelský úspěch dává meloun cukrový (Cucumis melo). Je proti chladu podstatně odolnější, nežli meloun vodní, a dozrává dříve. Co do velikosti plodů, struktury a barvy slupky i barvy a chuti dužniny je mnohem variabilnější. Jeho dužnina je hutnější, má lahodnou chuť a krásně voní. Dlouhodobě osvědčená je síťkovaná odrůda ´Solartur´, novější je F1 hybrid ´Nektár´.

Jak vypěstovat vlastní sladký meloun?

  • V druhé polovině dubna si předpěstujte sazenic ze semen.
  • Koncem května je vysazujte na osluněný venkovní záhon s výživnou půdou.
  • Před chladem zde mladé sazenice dočasně chraňte fólií, netkanou textilií nebo poklopy – zvláště v chladnějších oblastech. Již teploty pod 10°C zpomalují vývoj rostlin.
  • Výhodné je vysazení do otvorů mulčovací fólie, která udržuje teplo a dobrou strukturu půdy, navíc zabraňuje případnému zahnívání zrajících plodů, ležících na zemi.
  • Jen některé odrůdy vytvářejí i květy oboupohlavní. K vývoji plodů je vždy nutné opylení hmyzem. Většina odrůd cukrového melounu je jednodomá, to znamená, že vytváří oddělené samčí a samičí květy na téže rostlině.
  • Ranější sklizně než na venkovním záhonu se dočkáte v pařeništi, ve fóliovníku nebo ve skleníku, při zahájení kvetení však do nich musíte umožnit přístup opylujícímu hmyzu.
  • Koncem léta odstraňte plody, které nemají šanci dorůst a dozrát. Pokud je sklidíte nedozrálé, do plné zralosti nedojdou.

Roubované melouny?

Roubování melounů na tykev velkoplodou, které se provádí ve stadiu mladých rostlinek, je vynalézavou metodou, jak urychlit celkový vývoj rostlin a podpořit odolnost jejich kořenů k půdním chorobám. Roubované sazenice jsou na jaře občas i ke koupi.

Původ cukrového melounu

Cukrový meloun pochází z afrických subtropů, ale už od 5. století byl rozšířen v celém Středomoří. V západní Evropě jej začali pěstovat od 15. století. Subtropické typy mají žlutou slupku a dužninu, východoasijské hladkou zelenou slupku a bílou dužninou, v teplejších oblastech Evropy jsou ve velkém nejčastěji pěstovány cukrové melouny s drsnou, béžovou slupkou a oranžovou dužinou. Patří k nim oblíbené kantalupy, hladkoplodé melouny maltézské a odrůdy korkovitě síťkované. Pro své aroma patří k nejoblíbenějším, jíst se ovšem musí v optimální zralosti a nedají se příliš dlouho skladovat.

Pro Receptář napsala Eva Pekárková