Modrá odrůda brambor Valfi vznikla jako klonový výběr z odrůdy Britisch Columbia Blue. V České republice je novinkou, byla registrována až v roce 2005. Na výstavě Země živitelka byla oceněna hlavní cenou Zlatý klas.

Výjimečná je nejen zabarvením slupky a dužniny, ale i specifickou vnitřní kvalitou konzumních hlíz. Je vhodná k přípravě přírodně zbarvených kaší, smažených hranolků a lupínků a nejen v období Vánoc i k výrobě pestře zbarveného salátu. Při vaření hlíz je třeba brát na zřetel spíše rozvářlivější varný typ BC, proto je lepší pro přípravu salátu vařit opatrně menší hlízy.

Valfi je speciální poloraná až polopozdní konzumní odrůda. Hlízy jsou oválné, středně velké až velké, středně vyrovnané velikostí i tvarem. Odrůda Valfi je středně odolná k mechanickému poškození, středně až méně odolná k obecné strupovitosti a náchylná k plísni bramboru v nati.

Modrá barviva zajímavá a zdravá

Z hlediska obsahu zdraví prospěšných látek je na tom odrůda Valfi ještě lépe než brambory žlutomasé, protože je zdrojem anthokyanových přírodních barviv, která se vyznačují antioxidační aktivitou. Antioxidanty. Ty působí mimo jiné preventivně na výskyt aterosklerózy, ischemické choroby srdeční, zlepšují funkci zraku a pozitivně ovlivňují řadu dalších, zejména ochranných procesů v organismu, stejně jako ostatní zelenina a ovoce s tímto zbarvením.

Pěstování

Výjimečnost této odrůdy je do určité míry kompenzována nutností větší pěstitelské péče.

  • K sázení by měla být používána pouze certifikovaná, tj. zdravá sadba.

    Při výběru pozemku dáváme přednost těm, na kterých nebylo v minulých letech zaznamenáno nadměrné napadení hlíz obecnou strupovitostí bramboru, výskyt háďátka bramborového a rakoviny brambor (odrůda Valfi je na napadení háďátkem i rakovinou náchylná). Od posledního pěstování brambor na stanovišti je nutný minimálně čtyřletý odstup. Pozemek zbavíme kamenů.
  • S ohledem na delší vegetační dobu je nutné předkličování sadby. Nejméně 6 týdnů před sázením umístíme sadbové hlízy do tmavé místnosti s teplotou 8–12 °C a od poloviny této doby (resp. po vytvoření 3–5 mm dlouhých klíčků) zvýšíme teplotu na 12–18 °C a zároveň zajistíme dostatečný přístup světla. Lze doporučit „vylomení“ vrcholového klíčku, aby se na hlíze probudila ostatní očka a vytvořil se předpoklad pro tvorbu vyššího počtu stonků.
  • Kvalitu hlíz pozitivně ovlivňuje zařazení brambor do tzv. „druhé tratě“.
  • Sázíme mělce (50 mm) do hluboce zkypřené půdy bez hrud a po zasazení se snažíme nahrnout nad hlízu co nejvyšší vrstvu půdy (alespoň 100–150 mm).
  • Po zasázení sledujeme klíčení plevelů. Ppakovaným vláčením a kypřením (proorávky, okopávání) se snažíme udržet povrch půdy bez plevelů a shonky kypré a provzdušněné.
  • Kypření provádíme 2x do vzejití a 2–3x po vzejití. Ukončíme je v době zapojení porostu.
  • O výši výnosu rozhoduje poměrně výrazně i dostatek vláhy v době intenzivního růstu hlíz, především v období od července do srpna

Správné hnojení je základ úrody

  • Důležité jsou dostatečné zásoby fosforu, draslíku a hořčíku při půdní reakci v rozmezí 5,5 – 6,5 pH/KCl.

    Organické hnojení (hnůj, zelené hnojení) zapravujeme zásadně na podzim. Dávka kvalitního hnoje by neměla přesáhnout 50 kg na 10 m2.
  • Na jaře lze využít pouze kvalitní kompost.

Při pravidelných a vyšších dávkách organických hnojiv, pečlivé agrotechnice a ochraně by bylo možné hnojení průmyslovými, zejména dusíkatými hnojivy, vynechat.

Ochrana před plísní bramborovou

Ochrana před touto chorobou je velmi důležitá. Začínáme ještě před zapojením porostu. Další postřiky vhodnými fungicidy řídíme podle průběhu počasí a snažíme se zabránit napadení natě touto chorobou. Obvykle je nutné postřiky opakovat po 7–10 dnech. Po intenzivních srážkách postřik obnovíme co nejdříve. Sledujeme i výskyt mandelinky bramborové a včas ji odstraníme ručním sběrem.

Nepodaří-li se zvládnout ochranu proti plísni bramboru musíme zabránit jejímu přechodu na hlízy rozdrcením, posečením či vytrháním natě a jejím odstraněním z pozemku nejpozději v době, kdy je napadeno 5 % natě.

Slizeň

Při sklizni jsou tmavě zbarvené hlízy hůře vidět, proto je nejlepší pečlivý ruční sběr, případně použití jednořádkového sklízeče.

  • Protože hlízy jsou citlivější na mechanické poškození a tím i k napadení suchou fuzáriovou hnilobou, vyžadují sklizeň při příznivém počasí a teplotě půdy nad 8 °C.
  • Po uskladnění (1–2 dny) hlízy nejprve při vyšší teplotě osušíme.
  • Za 2–3 týdny, při teplotě 12 – 18 °C dojde k zahojení případných mechanických poranění a k vydýchání hlíz.
  • Poté probíhá ochlazení na skladovací teplotu 4-6 °C.

Před kuchyňskou úpravou je účelné přenést hlízy nejméně na týden do místnosti s teplotou kolem 20 °C.

Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod