Muďoul trojlaločný pochází z východní části Severní Ameriky a v přírodě jej nejseverněji najdeme na úplném jihu Kanady, kde roste jako menší strom či keř. U nás pak dorůstá do výšky maximálně čtyř metrů, tedy tak do třetiny, než je obvyklé. Vzhledem k souměrnému růstu, větším listům a květům, ale koneckonců i na pohled zajímavým jedlým plodům je vhodné ho umístit do okrasné části zahrady. Odolné kultivary snášejí bez poškození zimní pokles teplot téměř k minus třiceti stupňům. Muďoul v podstatě netrpí chorobami a jediným jeho závažnějším škůdcem jsou plži, kteří mohou okusem rostliny keř i úrodu vážně poškodit. V plné plodnosti od stáří deseti let se svému pěstiteli odmění až několika kilogramy či dokonce větším množstvím ovoce.

Pěstování

Výhodou je, že ho nemusíme řezat, zato příležitostné předjarní přihnojení není na škodu.

V našich podmínkách je nejlepší pěstovat muďoul jen v teplejších polohách do 350 m n. m. a je dobré vybrat dříve zrající odrůdy, neboť při chladném průběhu podzimu ovoce nedozraje. Pokud se ho přece jen rozhodneme vysadit ve vyšších polohách, musíme pro něj vytvořit chráněné mikroklima, například poblíž jižních či západních stěn domů.

Jak vybírat sazenice?

K pěstování muďoulů a zvláště dopěstování zralých plodů je nutné znát několik zásadních pravidel. Výsadbové rostliny jsou u nás stále poměrně drahé a za roubované sazenice musíme nezřídka zaplatit okolo tisícovky, navíc je nutné pěstovat alespoň dvě odrůdy, neboť se jedná o rostliny cizosprašné. Některé odrůdy sice mají alespoň částečnou schopnost samoopylení, přesto je však lepší pořídit si minimálně dvě různé rostliny.

Nejčastěji nabízenou odrůdou je Sunflower. Jestliže chceme ušetřit za nákup druhé odrůdy, můžeme koupit nepoměrně levnější sazenice semenného původu, které normálně slouží jako podnože pro kulturní odrůdy. Podobně jako je tomu u mnoha jiných rostlin pěstovaných ze semen, neroubované semenáče však začnou kvést později.

Při výsadbě opatrně

Při sázení musíme dávat velký pozor, abychom nepoškodili hlavní kůlový kořen - i jeho malé poranění může zapříčinit úhyn rostliny. Proto se vyplatí kupovat sazenice roubované a vypěstované v nádobě, čímž se vyhneme nákupu prostokořených sazenic, byť za cenu vyšších pořizovacích nákladů. Sázíme tedy nejlépe ještě nenarašené sazenice v první polovině jara a to přímo na konečné stanoviště, abychom je už nemuseli přesazovat.

  • Muďouly vyhledávají částečný polostín, přirozeně proto rostou v řidších světlých lesích či při jejich okrajích. Ostré sluneční paprsky mohou především u mladých stromů poškodit listy, také v dospělosti mohou plody vystavené slunci trpět úpalem. Starším stromům plné oslunění nevadí, naopak jim prospívá, neboť plody jsou už většinou chráněny stínem větších listů.
  • Muďoul potřebuje dostatek vláhy a kvalitní zahradní živnou půdu, která nevysychá, poradí si však i s těžšími typy půd. Při výsadbě upřednostňujeme neutrální nebo mírně kyselou půdní reakci.
  • Pokud budeme pěstovat více rostlin, zvolíme minimální spon 2,5x2,5 m.

Jak zajistit opylení květů?

Na roubovaných rostlinách se často již za 3-4 roky začnou objevovat první oboupohlavní květy, na pohled velmi efektní. V této fázi ovšem nastává další obtíž. Muďoul totiž sice opyluje v jeho domovině přirozeně hmyz, avšak pro většinu našich opylovačů nejsou jeho květy příliš přitažlivé. V jeho domovině se tohoto úkolu často zhošťují určité druhy much, jež sadaři ke květům lákají rozvěšováním vnadidel, například s pachem zkaženého masa. Anebo stejně jako naši menší pěstitelé pomáhají zdárnému opylení ručním přenosem pylu štětečkem. Blizna (samičí orgán květů) je schopna zdárného opylení ve fázi, kdy je lepkavá, lesklá a postupně mění barvu ze zelené na fialovou. Květy se na muďoulech objevují obyčejně dříve než listy, a to v období od druhé poloviny dubna do konce května, případný mráz však nepřežijí. Z jednoho úspěšně opyleného květu roste i několik plodů, které však musí dozrát ještě před prvními mrazy, jež se u nás mohou objevit někdy již koncem září. Mráz nedozrálé ovoce znehodnotí.

Plody dozrávají postupně, u raných odrůd se jich můžeme dočkat počátkem září. Většina u nás dostupného sortimentu dozrává od poloviny září do poloviny října.

Lahodné a sladké plody

Masité oválné bobule jsou tvarem a velikostí trochu podobné zelenému či zelenožlutému mangu, jejich hmotnost se pohybuje od 20 do 500 g. Chuť vyzrálých plodů je exotická, sladká a velmi lahodná, evokuje příchuť některých tropických druhů. Silné aroma může být pro určité konzumenty až nepříjemné a totéž platí o vůni, kterou plody vydávají v poslední fázi zrání na rostlinách. Sklízíme je, až když začnou měknout – v této době jsou nejchutnější. V tomto stadiu zralosti však lze plody skladovat v chladnu jen po omezenou dobu a prakticky je nelze transportovat. Právě proto je toto ovoce určeno ke spotřebě v čerstvém stavu vlastně jen v místě, kde vyrostlo.

Z plodu konzumujeme pouze sytě žlutou dužninu stejným způsobem jako velkoplodé kiwi. Několik velkých semen, která jsou v bobulích, odstraníme, neboť jsou podobně jako listy pro člověka jedovatá. Lahodná dužnina obsahuje olejnaté složky a může u některých spotřebitelů vyvolat žaludeční obtíže, proto se doporučuje při první konzumaci jíst jen menší množství. Látky, které obtíže způsobují, však na druhou stranu prokazatelně pozitivně působí preventivně na rakovinu tlustého střeva a prostaty. Případné přebytky plodů lze využít na přípravu džemů, sirupů nebo dezertů.

Vzácný host

Muďoul trojlaločný (Asimina triloba), jenž patří do čeledi láhevníkovitých (Annonaceae), je zajímavý již tím, že s jinými jejich zástupci se v polohách středoevropského klimatu ve venkovních podmínkách v podstatě nesetkáme. Naprostá většina rostlin patřících do rodů v této čeledi totiž požaduje pro pěstování buď subtropické, nebo tropické podmínky. I muďouly jsou v našich zahradách opravdu jen vzácnými hosty a se staršími jedinci se setkáme naprosto výjimečně, protože se u nás vysazují teprve krátkou dobu. Na východě USA se pěstuje i komerčně kvůli ovoci, v Evropě se vysazuje velmi málo, více se vyskytuje například v Itálii. Natrefit na toto ovoce v obchodě je proto u nás zatím spíše dílem náhody.