Z Holovous poblíž Hořic v Podkrkonoší pochází mnoho nových odrůd. Ale nejen to. Uchovávají zde také staré odrůdy, inovují systémy pěstování i ochrany ovocných dřevin. Z dlouholeté práce šlechtitelského ústavu těží velkopěstitelé i zahrádkáři.

Jak probíhá šlechtění ovocných dřevin?

Kde lze získat sazenice nových odrůd, metodiky či zakoupit ovoce? Ve VŠÚO Holovousy s. r. o., Holovousy 1, 508 01 Hořice v Podkrkonoší. Prodej ovoce vždy ve čtvrtek od 12–17 hod., termín jarního prodej stromků bude upřesněn: www.vsuo.cz. Kontaktní telefon 605 530 995.

Ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském pěstují tisíce stromků a každý nese jiné plody. Zatím jsou v rámci novošlechtění stromky vedeny pod čísly, aby z těch, které se osvědčí, vznikly nové odrůdy. Než se však jejich kvalita dostatečně potvrdí, uplyne ještě několik let.

„Stromky vyrůstají ze semínek plodů, které vznikly řízeným křížením. Za 5–7 let od výsevu začnou plodit a je možné je testovat a vybírat. Sady mnohokrát ročně procházíme, a to při rašení, kvetení i dozrávání, sledujeme různé parametry stromků, všechna data zaznamenáváme a dále s nimi pracujeme. Při šlechtění je nezbytná také pomologická laboratoř. V ní probíhá hodnocení vlastností plodů, sledujeme například cukernatost, pevnost dužiny a mnoho dalších parametrů, které mají vliv na kvalitu a chuť ovoce. I při hodnocení ochutnáním se vše zaznamenává do tabulek. Plody zhodnotíme po sklizni, pak je uskladníme a po určité době zhodnotíme znovu. I jejich trvanlivost je totiž důležitou vlastností. Vyšlechtit novou odrůdu trvá přes dvacet let,“ přibližuje šlechtitelské postupy Ing. Lubor Zelený z oddělení genetiky a šlechtění.
Jablka některých „čísel“ chutnají výtečně. Po dozrání nazmar nepřijdou, i když není možné je prodávat v obchodech, neboť například není jisté, jak se budou chovat při skladování. Zužitkovat je ale lze jako netříděná jablka bez jakostní třídy, většinou si je odvážejí další zpracovatelé na mošt.

Proč potřebujeme nové odrůdy ovoce?

„Šlechtění reaguje na měnící se podmínky prostředí, s nimiž souvisejí choroby, škůdci i klima. Jen tak je možné zabezpečit stále stejný nebo dokonce vyšší výnos ovoce. Škůdci i choroby si vyvíjejí rezistenci proti chemickým přípravkům (podobně jako bakterie proti antibiotikům) a řešením nejsou jen nové postřiky, ale i nové, odolnější odrůdy. Šlechtěním lze také zvyšovat odolnost proti suchu nebo jarním mrazíkům, které mohou zničit celou úrodu. Důležité je také uskladňování. Jak žertoval můj předchůdce, ideální by bylo jablko ve tvaru krychle, aby se pěkně narovnalo do bedýnek. Šlechtíme jabloně, třešně, slivoně a meruňky, našich odrůd ovocných dřevin je již přes sedmdesát. Garantem šlechtění jádrovin jsou uznávaní odborníci Ing. Jan Blažek, CSc. a u peckovin Ing. Jitka Blažková. Například naše odrůdy třešní odebírají zájemci z celého světa. Jedna z nich, Kordia, patří k odrůdám nalezeným v přírodě a u nás podchyceným, většina odrůd však pochází z cíleného křížení,“ vysvětluje ředitel VŠÚO Holovousy, s. r. o., Ing. Jaroslav Vácha.

Směry ovocnářského výzkumu

K výzkumu slouží přibližně 80 hektarů půdy a několik laboratoří, sady opylují vlastní včelstva.

  • Oddělení šlechtění má na starosti zmíněné novošlechtění a testování vybraných hybridů, které aspirují na nové odrůdy.
  • Oddělení genofondů ovocných dřevin udržuje kolekci starých odrůd. Tato živá banka čítá na 2500 položek a od každé jsou pěstovány tři stromky či keře.
  • Oddělení ochrany rostlin provádí registrační pokusy nových přípravků; ověřuje, zda jsou vhodné, kontroluje údaje od výrobce. Dále sleduje výskyt škůdců a poskytuje pěstitelům signalizační službu a rady k ošetření na míru. Službu si však mohou objednat pouze ovocnáři z regionu, ve vzdálenějších oblastech s jinými klimatickými podmínkami by nemusela být dostatečně funkční.
  • V technických a prostorových izolátech je uchováván základní rozmnožovací materiál v nejvyšší kvalitě a čistotě, prostý chorob a škůdců. Z něj pak pocházejí rouby s certifikací pro školky, se zárukou absence virových onemocnění.
  • Oddělení technologií testuje, jaké zvolit rozestupy, výšku, ošetřování stromů, hnojení či závlahový systém, aby byly sady co nejproduktivnější a aby pěstitelé zároveň získali co největší a nejkvalitnější plody. Například změna rozestupu o půl metru může mít pozitivní vliv na výnos, ale vše je třeba otestovat a propočítat, aby zase neutrpěla kvalita plodů.

Ovocnářský výzkum je práce na mnoho let

„U zemědělského výzkumu činí nejkratší doba sledování tři roky, aby se vyloučil vliv ročníku. Ale optimálních je aspoň pět let. Pokusy sledující vliv podnoží a agrotechnických postupů vyžadují i deset let. Například testujeme hrušně roubované na různé podnože. Cílem je, aby hrušně dávaly co nejvyšší počet jakostních plodů, svou roli mohou hrát i zdánlivé detaily. Testování proto musí být velmi pečlivé,“ vysvětluje Ing. Lubor Zelený.

Budoucnost českého ovocnářství

Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy byl založen již v roce 1951. V dlouhé historii spadal pod ministerstvo zemědělství, Československou akademii zemědělských věd, nyní je samostatnou společností. Má přibližně sto zaměstnanců, včetně podpůrného personálu. Na výzkumech pracují lidé s patřičným vzděláním (vysoká škola zahradnického směru nebo zemědělského inženýrství) a jejich zaškolení je poměrně náročné. Díky podpoře Evropské unie vzniká nová budova (ovocnářský výzkumný institut), která nahradí stávající, již nedostatečné prostory holovouského zámku. Do provozu bude uvedena v první polovině příštího roku. Poskytne více prostoru pro laboratoře nezbytné k výzkumu i pro služby pěstitelům.

Ovocnáři pro veřejnost

„Naše hlavní činnost je zaměřená na velkopěstitele. V rámci vzdělávacích programů provozujeme poradenství pro sadaře, které jim pomáhá zvýšit kvalifikaci a konkurenceschopnost. Dále poskytujeme řadu služeb ohledně diagnostiky chorob a ochrany rostlin. Spolu s přechodem do nové budovy v budoucnu uvažujeme o rozšíření služeb, například o programy pro laickou veřejnost, poradenství při zakládání menších nekomerčních sadů a podobně. Naší hlavní činností však stále bude výzkum, kterému musíme věnovat mnoho času. Jsme velmi rádi, když výsledky naší práce využívají i zájmoví pěstitelé, zahrádkáři. Největší zájem je o odrůdy a pěstitelské technologie. Proto jsme tento rok na podzim opět zahájili prodej stromků, včetně našich vlastních odrůd. Jakmile je odrůda registrovaná, nabízíme její sazenice. Některé jsou zapěstované v kontejnerech a můžeme je tedy prodávat celoročně. Výsledky našich výzkumných projektů šíříme například prostřednictvím certifikovaných metodik. Tyto brožurky (je jich celá řada na téma pěstitelských postupů i ochrany ovocných dřevin) zasíláme na požádání poštou, dále jsou v prodeji na různých výstavách a předváděcích akcích. V lednu (vždy třetí týden) pořádáme Ovocnářské dny v Hradci Králové, konferenci plnou seminářů, setkání, prezentací výsledků ovocnářského výzkumu pro ovocnáře, informace lze nalézt také na našem webu (www.vsuo.cz); je tam například databáze povolených fungicidů a mnoho dalšího.“

Integrovaná ochrana

„Při konvenční ochraně ovocných dřevin se sad kupříkladu chemickým postřikem ošetřuje preventivně, ať je daný škůdce přítomen, nebo není. U integrované ochrany naopak monitorujeme, zda se daný druh škůdce vyskytuje a množí. Podle předchozích poznatků víme, kdy ho zasáhnout nejlépe (například když klade vajíčka). Díky tomu zasáhneme účinně, ale nezatěžujeme sad zbytečnými postřiky. Integrovaná ochrana je velmi přínosný systém, který si však žádá neustálý výzkum. Přírodní podmínky, škůdci a choroby se neustále proměňují, vyvíjejí, mohou získat vůči určitým látkám rezistenci. Proto i všechny metodiky integrované ochrany procházejí jednou za dva až čtyři roky revizí. Pokud jsou ovocnáři členy Svazu pro integrované systémy pěstování ovoce (SISPO) a řídí se jeho pokyny, mají nárok žádat o dotace. Tento systém je totiž ohleduplnější k životnímu prostředí. V rámci jeho vývoje sledujeme, jaký vliv mají použité látky na celkové prostředí, zda hubí selektivně, nebo celou širokou skupinu, a jaké mají krátkodobé i dlouhodobé důsledky pro prospěšné organismy, například pro včely, bez kterých se žádný sadař neobejde,“ upozorňuje Ing. Lubor Zelený.

Ekologická produkce

„Zabýváme se i ekologickými systémy pěstování, tedy pěstováním s úplným vyloučením chemických postřiků. Výskytu škůdců se v tomto případě snažíme zamezit preventivně, zkoumáme, které odrůdy a pěstitelské postupy jsou pro tento systém vhodné. V plodech takto pěstovaných nejsou rezidua pesticidů. Také je tento systém pěstování náročnější s nižšími výnosy jakostního ovoce a produkty jsou proto dražší. Z hlediska dlouhodobé udržitelnosti životního prostředí si zaslouží tento způsob pěstování pozornost a další výzkum.“

Skutečně zdravé ovoce

Jeden z velkých projektů Oddělení ochrany rostlin je zaměřen na sledování reziduí chemických látek v ovoci. Z tohoto výzkumu vzešly návrhy na optimální režim pěstování, ošetřování, zpracování i skladování ovoce. Díky nim lze splnit i velmi přísné limity u ovoce určeného pro dětskou výživu. Právě pro ni byl projekt určen. Rezidua pesticidů nad únosnou mezí však nejsou zdravá pro nikoho. „Dovážené produkty mohou být napumpované chemií více, než by bylo přípustné u nás. I když rezidua chemických látek při skladování postupně vyprchávají a při měření mohou jisté limity splnit. To je jeden z mnoha důvodů, proč dát přednost tuzemskému, odpovědně vypěstovanému ovoci a podporovat české ovocnářství,“ zdůrazňuje ředitel Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy Ing. Jaroslav Vácha.

Pro zahrádkáře a malopěstitele

Kde lze získat sazenice nových odrůd, metodiky či zakoupit ovoce? Ve VŠÚO Holovousy s. r. o., Holovousy 1, 508 01 Hořice v Podkrkonoší. Prodej ovoce vždy ve čtvrtek od 12–17 hod., termín jarního prodej stromků bude upřesněn: www.vsuo.cz. Kontaktní telefon 605 530 995.


Foto: Martin Hlaváček