Nenechte skleník zahálet ani na podzim
8. 11. 2017

Nenechte skleník zahálet ani na podzim

V listopadu finišují práce souvisejí s přípravou zahrady na zimní odpočinek. Jenže skleník nechat prázdný, to by byla velká škoda. Můžeme jej různorodě využít, od pěstování rychlené zeleniny s krátkou vegetační dobou až po zimování náročnějších druhů okrasných rostlin.

Skleník je škoda ponechat prázdnýPokud se rozhodneme pro pěstitelské využití skleníku i v podzimních či zimních měsících, neměli bychom v rámci podzimní péče, aplikovat chemické přípravky, především pak dýmovnice k dezinfekci. Jsou jedovaté, zničí veškerou vegetaci uvnitř skleníku a po provedení tohoto kroku údržby musíme vyčkat minimálně tři týdny, než vyprchají zbytky tohoto přípravku, pak teprve přistoupíme k jeho opětovnému využívání.

Insekticidy a další prostředky, sloužící ke zlikvidování škůdců a zárodků chorob, použít můžeme, ale lepší je to ve velmi omezené míře. Přece jen každý z nás touží mít vypěstovanou kvalitní zeleninu, neobsahující žádné zbytky chemie, jejíž účinky na lidský organismus jsou v poslední době minimálně diskutabilní.

Pěstování rychlené zeleniny

V nevytápěném skleníku vysejeme v průběhu listopadu ledový salát, ředkvičky, rukolu nebo kozlíček polníček, zvláště ten je v moderní kuchyni velmi oblíbený pro svoji jemnou chuť a tak se výborně hodí k různým pokrmům, především pak k masům všeho druhu a s rukolou jej často můžeme vidět v zeleninových salátech, fungujících jako vitaminová bomba v tradičních podzimně-zimních chřipkových obdobích.

Čerstvý kopr či bazalka je se skleníkem skutečností i v chladném podzimu.

Všechny tyto druhy jsou nenáročné na pěstování, ale lépe se jim daří na mírně záhřevných půdách, podporující dobrý a zdravý růst. Před vysetím ale nepoužíváme chlévský hnůj pro svůj velmi vysoký obsah dusíkatých sloučenin, k zarytí použijeme nakrátko posekanou trávu s listím, což při rozkladu zajistí nejen dostatek živin, ale i potřebnou výhřevnost půdy.

Pokud pěstujeme papriky venku v nádobách a jednotlivé keříky mají stále ještě nedozrálé plody, přesuneme je právě do skleníku, kde nám spolehlivě dozrají. Ale pozor, před přesunem musíme rostliny důkladně zkontrolovat na škůdce a choroby, abychom si je nezavlekli do skleníku a neohrozili tak ostatní rostliny, které zde pěstujeme nebo přezimujeme.

Zvláštní pozornost musíme věnovat zálivce, neboť v době, kdy je doba slunečního svitu již kratší, většina rostlin nepotřebuje k přežití nebo růstu velký příděl vody, snažíme se zalévat střídmě, aby nedošlo k poškození kořenového systému.

Zimování letních krásek z terasy

Řada z nás používá v zimě skleník k přezimování nejrůznějších nádobových rostlin. Pokud ani za hlubších mrazů neklesá uvnitř teplota pod bod mrazu, můžeme tady přezimovat nejen podzimní chryzantémy, ale i třeba pelargonie (muškáty) a jiné méně náročné krásné kvetoucí rostliny.

Skleník může být i bezvadným dočasným útočištěm náročnějších rostlin.

Právě u muškátů je zbytečné, abychom je i s celým kořenovým balem vyhazovali na kompost. Silné rostliny, které bez problému přezimují, příští rok pokvetou ještě bohatěji. Například hortenzie nebo fuchsie přezimujeme v nevytápěném skleníku jen do té doby, než přijdou mrazy, pak je raději přesuneme do zimní zahrady či sklepa, kde nehrozí, že nám mrazy rostliny poškodí.

Autor Jaromír Malich.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: šestmínusdva = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2017 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS