Ne vždy vzniknou plody ze všech květů. Například u jabloní, meruněk, višní i některých dalších ovocných druhů se dále vyvíjí pouze nepatrné množství květů (6 až 10 %). Ostatní květy a semeníky v několika fázích předčasně opadají. Opad semeníků je způsoben hlavně špatným opylením a oplodněním. Největší opad (červnový) již malých plodů je zpravidla způsoben nedostatečnou výživou rostlin především dusíkem, příčinou může být i sucho. Příznivý vliv na snížení opadu tedy má přihnojení dusíkatými hnojivy před květem a případná závlaha stromů.

Třešně

Třešeň ptačí botanicky patří do čeledi růžovité (Rosaceae) rodu (Prunus L.) Třešně jsou většinou cizosprašné, přičemž některé odrůdy se mezi sebou neoplodňují (např. ’Granát’, ’Kordia’). V současnosti se hlavně v zahraničí, ale i u nás, objevují samosprašné odrůdy, avšak cizosprašné stále převládají. Při výsadbě proto pamatujeme na kombinaci odrůd, které současně kvetou a vzájemně se oplodňují. Pozdně kvetoucí třešně je možno vysazovat v kombinaci s raně kvetoucími višněmi.

Jabloně

Jabloň botanicky patří do rodu Malus. Plodem je malvice s pětipouzdrým semeníkem, stopečnou a kališní jamkou. U nás pěstované odrůdy jabloní jsou cizosprašné, to znamená, že každá odrůda musí být opylena pylem jiné odrůdy. Předpokladem správného opylení je dobře klíčivý pyl, přibližně stejné období květu obou odrůd a dobré počasí v době květu, aby mohly létat včely. Na malé zahradě, kde se pěstuje více odrůd, většinou nebývají s opylením problémy.

Jahodníky

Jahodník patří do čeledi růžovitých (Rosaceae), řádu růžokvětých. Na vzniku kulturních odrůd se podílelo více druhů. Mezi evropské druhy patří jahodník obecný (Fragaria vesca) a jeho stále plodící forma – jahodník měsíční (Fragaria semperflorens Duch.) a další. Jahodník velkoplodý byl vyšlechtěn v roce 1766 zahradníkem francouzského krále Ludvíka XV. Antoinem Duchesnem. Jahodník řadíme mezi vytrvalé rostliny, na stanovišti vydrží několik let. Pěstované odrůdy jahodníku jsou oboupohlavní a samosprašné, přesto je pro dobré opylení květů důležitá přítomnost včel.

Hrušně

Hrušeň botanicky patří do řádu růžokvěté (Rosales). U nás pěstované odrůdy hrušní jsou cizosprašné, to znamená, že pro každoroční dobrou plodnost je nutné vysazovat vždy spolu vzájemně se opylující odrůdy, které kvetou ve stejnou dobu.

Broskvoně

Broskvoň obecná patří do čeledi růžovité (Rosaceae), rodu Prunus. Většina u nás pěstovaných odrůd pochází z tzv. íránské skupiny (broskvoně západní). Broskvoň je samosprašná, proto při jejím pěstování není nutná přítomnost jiného jedince. Broskvoně mají dva druhy květů – růžovité a zvonkovité.

Meruňky

Meruňka obecná patří stejně jako broskvoň do čeledi růžovité (Rosaceae), rodu Prunus. Většina odrůd je samosprašná. Jsou známé však i cizosprašné odrůdy, u kterých je při pěstování nutná přítomnost jedince jiné odrůdy. Pro dobré opylování meruněk jsou nezbytné včely. Pokud nelétají, můžeme na malých zahrádkách květy opylovat štětečkem.

Slivoně

První odrůdy vznikly podle názoru odborníků samovolným křížením trnky s myrobalánem. Botanicky patří do řádu růžokvěté (Rosales), čeledi růžovité (Rosaceae) a rodu slivoň (Prunus). Pod název slivoně řadíme švestky, pološvestky, mirabelky, slívy a renklódy. U slivoní jsou z hlediska opylovacích poměrů odrůdy rozděleny na cizosprašné, částečně samosprašné nebo plně samosprašné. Cizosprašné odrůdy musíme vysazovat spolu s opylovači. U částečně samosprašných odrůd se přítomností opylovače výnos ovoce podstatně zvýší.

Višně

Višeň obecná patří do stejné čeledi i rodu jako třešeň. Z hlediska opylovacích poměrů dělíme višně na samosprašné, částečně samosprašné a cizosprašné. V současnosti se u nás i v zahraničí pěstují především samosprašné odrůdy.