Meruňky patří mezi teplomilné krátkověké ovocné druhy. Přestože některé stromy se i v našich okrajových podmínkách dožívají přes 80 let (v Číně přes 300 let), ekonomicky opodstatněný věk v intenzivních sadech je 20–25 let.

Meruňky vyžadují pro optimální růst plné slunce až polostín, spíše sucho, lehké propustné půdy a v době vegetace jsou náročné na teplo. V období zimního zastavení růstu (dormance – zimní spánek, vegetační klid) jsou meruňky k mrazům odolnější než broskvoně. Meruňky však nesnášejí zimní a zejména jarní výkyvy teplot (může prasknout i kmen) a hůře regenerují. Proto se doporučuje jejich kmeny chránit před sluníčkem bílým nátěrem, obalením alobalem apod.

Jaké teploty meruňky snesou?

  • Během dormance snesou květní pupeny meruněk –23 až –25 °C.
  • Nerozvitý meruňkový květ snese až –2,5 °C a plod pouze 0,6 až 1,0 °C (podle odrůdy).

V chladnějších oblastech meruňky spolehlivě rodí pouze na chráněném místě (na jižním či jihozápadním svahu nebo u vyhřáté zdi), ne v mrazových kotlinách.

Naše odrůdy začínají rašit (končí dormanci) velice brzy, již v únoru a proto často namrzají – zvláště v mrazových kotlinách. Meruňky v tomto kritickém období můžeme částečně ochránit oddálením proudění mízy a kvetení tak, že zabráníme tomu, aby jarní sluníčko ohřívalo kmen a půdu v jeho bezprostřední blízkosti. Například izolujeme spodek kmene do výšky asi 1 m nad zemí bílou netkanou textilií a zastíníme ho kartonovou krabicí.

Ideální půda

Meruňky lépe snášejí sucho než přemokření a vyžadují dostatek vzduchu u kořenů.

Půda pro meruňky by měla být lehčí, záhřevná, nejlépe s neutrální reakcí (pH 7) s obsahem CaCO3 (uhličitan vápenatý) do 5 %, nepříliš těžká ani vlhká.

Volba podnože je důležitá

  • Meruňky se v drtivé většině prodávají na podnoži meruňkový semenáč (M–Va–1 až 4). Semenáč vyžaduje propustnou písčitohlinitou půdu s dostatečným obsahem vápníku. Pokud to jde, tak upravíme kvalitu a strukturu půdy.
  • V těžších, vlhčích půdách nepěstujeme meruňky na meruňkovém semenáči, ale na vhodnějších slivoňových podnožích, jako jsou semenáče Wangheimovy, Zelené renklódy, St. Julien a další.
  • Pokud jde o myrobalány, některé snášejí i mnohem více vápníku a jiné zase těžké a zamokřené půdy. Pokud dobře rostou kolem vaší zahrady, porostou dobře i na ní (místní klon). V těžší vlhčí půdě však myrobalán dlouho vegetuje a meruňky na něm mohou namrznout již na podzim! Někdy pomůže vykopat větší jámu, kterou na svahu odvodníme a přidáme do ní hodně písku, příp. omítky a stromek vysadíme na kopeček – tím se stane místo o hodně sušší a teplejší.

Ani nejlepší podnož však neudělá z choulostivé odrůdy odolnou. proto je třeba s ohledem na místní podmínky vybírat i vhodné odrůdy:

Ze starších odrůd vykazujících zvýšenou mrazuodolnost ve dřevě i květu a dlouhou periodu kvetení se uvádějí Hargrand a Pinkot.

Z nových odrůd zejména odolné rané odrůdy: např. Aurora (syn. Early Blush), Leskora, Ledana, Lejuna, Radka, Veselka, Silvercot®, Cotsy a o něco pozdější Bergeron, Leala, Lemeda aj.

Řez v pravou dobu

Meruňky mají menší regenerační schopnost, proto je zásadně prořezáváme během vegetace (březen–září), kdy se řezné rány nejlépe hojí a kdy je minimální nebezpečí napadení poraněných částí chorobami. Meruňkové dřevo je křehké, proto je nutné zabránit přetížení větví – ať již oporami nebo probírkou plodů a řezem.