Půda hnojená kvalitním hnojem dokonale váže živiny a pěstitelský úspěch je zajištěný. Minerální hnojiva se kdysi používala pouze jako hnojiva doplňková. Vzhledem ke stále obtížnější dostupnosti však podíl hnoje na zahradách klesal a byl nahrazován minerálními hnojivy. Dnes však hnůj slaví na zahrádky návrat, a to zaslouženě.

Kvalitní je hnůj domácí a z biochovů

Co je vlastně chlévský hnůj? Je to tuhé statkové hnojivo vzniklé fermentací chlévské mrvy – směsi tuhých a tekutých výkalů hospodářských zvířat a podestýlky, kterou může být sláma, piliny nebo pazdeří. Dobře vyzrálý hnůj je tmavá, snadno rýpatelná hmota v povrchových vrstvách hnědočerná, ve spodních nazelenalá, která při styku se vzduchem rychle černá. Páchne slabě amoniakem, zbytky steliva jsou patrné a dají se mechanicky snadno oddělit. Díky vysokému obsahu dusíku je tak hnůj cenným hnojivem.

Důležité varování: nikdy nepoužíváme výkaly od zvířat z velkochovů, kterým jsou dávkována antibiotika nebo hormony a krmivo obsahující nepřírodní složky!

Jak se liší jednotlivé hnoje a k čemu se hodí?

Není hnůj jako hnůj. Některý se rozkládá a uvolňuje živiny velmi pomalu, jiný naopak reaguje rychle a produkuje velké množství tepla. Také obsah živin je rozdílný. Tak jako jsou odlišná zvířata, od nichž exkrementy pocházejí, do stejné míry je odlišné i složení výsledného hnoje a jeho působení na rostliny. Pouze ten, kdo je schopen různé typy rozeznat, může je správně používat.

  • Čerstvý kravský hnůj z chovů se slaměnou podestýlkou představuje mírné a vyvážené hnojivo. Obsahuje všechny důležité živiny. Můžeme ho použít do speciálního sila.
  • Koňský hnůj patří mezi výhřevná hnojiva, lze s ním například velmi snadno „vytápět“ pařeniště. Obsah výživných látek je podobný jako u kravského hnoje. Obě hnojiva mohou být v kompostéru společně. Koňský hnůj je výborným doplňkem výživy pro náročné rostliny.
  • Prasečí hnůj je příkladem „studeného“ hnoje s pomalým rozkladem. Obsahuje hodně draslíku, málo dusíku a téměř žádný vápník. Kompostovaným prasečím hnojem prokážeme dobrou službu především celeru, pórku a maliníkům.
  • Ovčí, kozí a králičí hnůj se řadí k rychle se rozkládajícím hnojivům. Proto by s nimi měl každý zahrádkář zacházet obezřetně. Příliš mnoho dusíku může způsobit nepřiměřeně bujný růst. Tento hnůj bychom měli v každém případě kompostovat, ať už samostatně, nebo ve směsi s jiným druhem hnoje. V syrovém stavu může způsobit spálení rostlin. Ovčí, kozí a králičí hnoje jsou vhodné především pro druhy zeleniny s vysokými nároky na živiny.
  • Slepičí, kachní a holubí trus se také vyznačují rychlým rozkladem a následně uvolněním velkého množství dusíku. Na záhony nesmí nikdy přijít v čerstvém stavu. Je nezbytné ho kompostovat, případně přidávat v podobě hnojůvky. Nikdy nepoužíváme trus z velkochovů! Na rozdíl od trusu ostatních živočichů se drůbeží exkrementy vyznačují obzvláště vysokým obsahem fosforu – a příliš nezaostává ani dusík a draslík. Drůbeží trus je opět vhodný pro druhy zeleniny s výraznými nároky na živiny. Díky vysokému obsahu fosforu také podporuje tvorbu květů. Můžeme ho přidávat k zahradním i balkonovým květinám, ale pouze v nepatrných dávkách.

Jak hnůj kompostovat?

Vyplatí se také čerstvý hnůj nejprve zkompostovat a teprve potom zarýt do půdy, zničí se tím případné choroboplodné zárodky. Nesmíme do něj však přidávat vápno. Navázalo by na sebe drahocenný dusík obsažený v hnojivu, a tím by zamezilo jeho zužitkování. Nemáme–li dostatek půdy pro vytvoření mezivrstev, můžeme ji nahradit kamennou moučkou nebo práškovým jílem (rovněž bez vápna!).

Hnůj z „pytlíku“

Důraz na biologické pěstování vedl v posledních letech k novému rozmachu organických hnojiv. Většina je na bázi sušených, přírodně fermentovaných hnojů v různých kombinacích (kravský, koňský, slepičí) popř. s přídavkem dalších přírodních složek, jako jsou rohovina či guáno. Výhodou je, že jsou při procesu sušení zbavena klíčivých semen plevelů a choroboplodných zárodků. Práce s těmito hnojivy je snadná, skladování bezproblémové. Díky nim dochází k zúrodnění půdy a jejímu obohacení humusem. Přitom se pracuje s malými váhovými objemy. Jeden kilogram granulovaného hnoje má stejnou vydatnost jako vrchovatě naložené kolečko chlévské mrvy.

Na rozdíl od klasické chlévské mrvy je možné fermentovaná granulovaná hnojiva používat nejen na podzim, ale i na jaře a vlastně během celého vegetačního období.