Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) byl jako léčivka ceněný už v 16. století. Je jedinečnou bylinou s blahodárnými účinky na funkci jater, vylučování žluči a dobré trávení. Kořen, listy, ale hlavně plody tohoto bodláku obsahují léčivé složky souhrnně označované jako silymarin, skupinu látek, které podporují regeneraci jaterních buněk, posilují imunitní systém a působí jako silné antioxidanty. Přírodní lékárnu si přitom můžete snadno vypěstovat a pohledný ostropestřec se stane nápadnou ozdobou vaší zahrady.

Moc tuku nebo alkoholu? Zázračná semena pomohou

Nejvíc léčivých látek je obsaženo v plodech ostropestřce, ochmýřených nažkách s bílým pápěřím. Silymarin je bezesporu jeden z nejlepších prověřených přírodních léků na nemoci jater, jejich ochranu a regeneraci. Užívání ostropestřce se doporučuje například osobám prodělávající infekční onemocnění, jako je žloutenka nebo mononukleóza. Účinky silymarinu jsou tak výrazné, že se používá k regeneraci silně poškozených jater u drogově závislých, alkoholiků, pacientů po chemoterapii nebo otravách jedy. Ozdravná kúra z ostropestřce však prospěje každému, pomáhá játrům nadměrně zatíženým tučnými jídly, alkoholem a léky.

Další účinky ostropestřce

  • pomáhá při poruchách trávení
  • zvyšuje vylučování žluči
  • posiluje imunitní systém
  • působí jako silný antioxidant
  • tlumí záněty a alergie
  • snižuje horečku
  • pomáhá při bolestech hlavy
  • zevně se užívá na hemeroidy, bércové vředy a křečové žíly

Očistná kúra

Chcete-li maximálně využít pozitivních účinků ostropestřce, doporučuje se 3-4 týdenní intenzivní kúra, kterou opakujete několikrát do roka. Na trhu jsou k dostání čaje, tinktury, tablety i oleje. Pro běžnou detoxikační kůru postačí konzumace čaje, důležitá je však jeho správná příprava. Sylimarin je ve vodě velmi špatně rozpustný, nadrcená semena je nutno alespoň 5 minut povařit a poté 15 minut vylouhovat v horké vodě. Pouhým zalitím semen vařící vodou se neuvolní prakticky žádné prospěšné látky.

Nejúčinnější pro tělo je pojídání prášku z čerstvě drcených semen, nejlépe lžičku 4x denně. Doporučuje se současně konzumovat lehce stravitelné cukry, semínka si přidejte do džusu nebo smoothie a máte vyřešeno. Pokud si zakoupíte již semena pomletá, velmi rychle ztrácí svoji léčivou sílu a vaše játra budou spíše zatěžovat.

  • Během kúry se vyvarujte konzumace alkoholu.
  • Nedoporučuje se v těhotenství a pro kojící matky, při onemocnění srdce a vysokém krevním tlaku.

Vlastní úroda? Není problém

Blahodárná semena si nemusíte kupovat, ostropestřec si vypěstujte na zahrádce. Přestože se bodlákům jako úpornému pleveli spíše bráníme, nebojte se vpustit si pichlavého krasavce na svůj pozemek.

Ostropestřec je původní ve Středomoří, má tedy rád teplo a dostatek slunce. Vyberte mu slunné, před větrem chráněné stanoviště s hlinitou, mírně vápnitou půdou. Semena vysejte začátkem dubna do řádků vzdálených od sebe 50 cm, do hloubky 2-3 cm. Klíčení trvá asi tři týdny, tuto dobu zkrátíte skoro o polovinu, pokud semena před vysetím namočíte v teplé vodě. Pamatujte, že tento bodlák je náročný na prostor: přízemní růžice listů může mít v průměru až 80 cm.

Vzešlé rostlinky proto vyjednotíme alespoň na vzdálenost 30 cm. Brzy vyroste statná pichlavá rostlina, dorůstající výšky až 2 m. Má silnou lodyhu, velké lesklé ostnité listy s bílými skvrnami a zubatým okrajem. Květenství jsou červená až fialová, kvete od července do září. V srpnu se na květech začíná objevovat bělavé chmýří, nastane čas pro sběr semen.

Kdy a jak sbírat semena?

Na sklizeň si nezapomeňte připravit pořádné rukavice, dlouhé a pichlavé ostny ostropestřce jsou pěkně nepříjemné. Můžete buď postupně vytahovat nažky a sklízet skutečně jen zralé plody, nebo ostříhat všechna květenství najednou a neriskujete tak nechtěné vysemenění a zaplevelení zahrady. Květenství dosušte rozložená v jedné vrstvě na stinném, větraném místě. Semena po dosušení vymlátíte pomocí válečku nebo třeba násady od motyky. Nakonec je zbavíte nečistot proséváním ve větru nebo před fénem a uložíme na suché a chladné místo.

Zajímavosti

  • Lidových názvů má ostropestřec celou řadu. K nejznámějším patří Kristova koruna či Mariánský bodlák. Dále to jsou např. bejlí panny Marie, bodlák Marie, bodlák ostrý, bodlák pestrý, jmelí panny Marie, kardus Marie, kotlačka, koření podjedové, ostropec, ostropes, podstřel, volčec.
  • Bílé skvrny na listech vznikly podle legendy z mléka Panny Marie.
  • Barva květenství závisí na pH půdy (čím zásaditější, tím větší zabarvení do modra). Vyloženě kyselou půdu ostropestřec nesnáší.
Zdroj: Youtube