Na podzim můžeme vysazovat jabloně, hrušně, slivoně, třešně, višně, moruše, kdouloně, ořešáky… Jedinou výjimkou mezi ovocnými stromky jsou choulostivé broskvoně, meruňky a mandloně, které sázíme raději až na jaře, zvláště bývá naše zahrada vystavená holomrazům.

Jak vybírat?

Vybíráme ovocné stromy s ohledem na klimatické podmínky zahrady i na případný výskyt škůdců a chorob – odrůdy, které jsou vůči nim odolnější či dokonce zcela rezistentní se v budoucnu skutečně vyplatí. Pokud vybíráme druhy a odrůdy také s ohledem na dobu zrání plodů – tedy kombinujeme rané a pozdní - může být na zahradě neustále něco dobrého po ruce. Odolné a dlouhověké bývají i vysokokmeny, které se na zahrady pomalu vrací – pokud pro ně máme prostor, mohou být našimi přáteli do konce života. Poskytují nejen úrodu, ale i blahodárný, laskavý stín a domov ptákům, kteří je na oplátku zbaví mšic. Mnohé stromky a keře jsou užitkové a zároveň vyloženě okrasné – patří mezi ně například rakytník, jeřáb, aronie, muchovník, hloh, dřín, dužnoplodé růže.

Vítání nových stromků

  • Prostokořenné sazenice před výsadbou namočíme na pár hodin do vody nebo hliněné kaše. Pokud byly proschlé, můžeme je v lázni ponechat celý den.
  • Všechny sazenice potřebují prostornou jámu, ve které se kořeny volně rozprostřou a nebudou se ohýbat zpět. Suché či poškozené před výsadbou zastřihneme.
  • Již při sázení k nim zapustíme kůl, aby rostoucí stromek přidržoval.
  • Jámu se vsazeným stromkem nejprve zaplníme ze tří čtvrtin kvalitní zeminou obohacenou vyzrálým kompostem, sazenici důkladně zalijeme, doplníme zeminu a poté znovu zalijeme. Místo štěpování by mělo zůstat 10 cm nad povrchem půdy.
  • Při výběru druhů a jejich rozmístění počítáme s konečným vzrůstem a velikostí koruny. Stromy by si v budoucnu neměly konkurovat.
  • Při výsadbě okrasných i větších ovocných stromů je třeba vybrat místo i s ohledem na podzemní sítě – sázíme nejméně 2m, ale raději 3-4 m od vedení elektřiny a vody.

Mladé stromky a keře včas ochráníme proti okusu zvěří – pletivem nebo ochrannými plastovými kryty.

Třešně

Některé odrůdy třešní jsou choulostivé a nesnášejí severní mrazivé větry, jiné bez problémů plodí i na horách. Všem svědčí hlinité či hlinitopísčité, propustné půdy a dostatek vápníku. Můžeme pěstovat rané odrůdy, které dávají ovoce hned zkraje léta, nebo oblíbené pozdní chrupky, chutí a barev oblíbených třešní je mnoho.

Slivoně

Švestky a slívy jsou výborné nejen na povidla. Při výběru je třeba dávat velký pozor, zda kupujeme odrůdu teplomilnou nebo odolnou, kterou lze pěstovat i na horách. Rovněž odolnost vůči šarce, neléčitelnému onemocnění slivoní, je velmi důležitá. Pokud půda neposkytuje dostatek vláhy, šťavnatých plodů se dočkáme jen tehdy, budeme–li slivoně pravidelně zalévat. Také na výživu jsou poměrně náročné.

Jeřáb

Tyto zcela nenáročné stromy rostou a plodí i na horách. Plody nejsou příliš vhodné pro přímou konzumaci (dobře vyzrálé ovšem mohou chutnat i syrové), ale jsou výtečné pro zavařování, výrobu likérů, šťáv nebo džemů. Šlechtěný jeřáb moravský sladkoplodý má plod mnohem lahodnější, než jsou trpké jeřabiny planého jeřábu.

Jabloně

Jablka patří mezi nejoblíbenější ovoce s rozmanitým využitím. Jabloně jsou krásné odolné stromy, které ochotně plodí až do nadmořské výšky kolem 700 metrů. Nejlépe se jim daří v mírně vlhkých, hlinitopísčitých půdách. V teplých a často suchých oblastech jim svědčí i těžší půdy, které udrží vláhu. Jabloně totiž milují vláhu, žíznivější jsou už jen slivoně.

Aronie

Plody aronie, zvané též černý jeřáb, posilují imunitu, snižují hladinu cholesterolu v krvi i krevní tlak a jsou dokonalým multivitaminem. Navíc je aronie vyloženě okrasný strom, jehož listy se na podzim zbarvují do syté červeně. Více o pěstování aronie.