Možná netušíte, že pěstování vlastních brambor umí připravit neopakovatelný zážitek. Vytáhnete nať, opatrně rozhrnete brázdu a do dlaní se vysypou nádherné žlutavé a čerstvé hlízy. Nedají žádnou práci se škrábáním, jejich jemnou slupku snadno oddělíte prsty. Kdo říká, že brambory nepěstuje, protože je to pracné, a že těch pár kilo si raději koupí, by si měl někdy alespoň několik hlíz zasadit. Určitě změní názor. Ostatně vypěstovat brambory a především rané odrůdy na vlastní zahrádce bych si troufla označit jako nejsnadnější způsob pěstování mezi všemi zeleninami. A význam má i dietetická hodnota brambor a široké možnosti jejich využití. Ale to všechno přece už dávno věděli naši předkové.
bramborový záhon
Nastýlání trávou má samé výhody
Pro lepší udržení potřebné vlhkosti a teploty rostoucích brambor je dobré nastýlání posekané trávy do brázd. Tuto možnost využívají především drobní pěstitelé, kterým navíc odpadá starost s posekanou trávou.
- Tráva zabrání vypařování vody z půdy.
- Pod nastýlkou zůstane půda kyprá a vzdušná, a to i půda těžší, na které se jinak při zalévání a dešti může vytvořit škraloup.
- Tráva je současně výborným zdrojem tepla, pěstební hmoty a humusu.
- Výhodou je také její poměrně rychlé sesychání a rozklad, a proto je možné hmotu během každé seče doplňovat.
- Díky dosypávané trávě se zvětšuje šířka hrůbku a rostliny se tak mohou „roztáhnout“ do šířky.
- Tráva nebrání ani případnému přiorávání brambor, naopak je velmi příznivé, když se promíchá se zeminou.
Další možností, jak urychlit růst brambor, je nakrývání hrůbků bílou netkanou textilií. Teplota v hrůbku se zvýší asi o 3 °C, což omezí nebezpečí pomrznutí natě při jarních mrazících. Tato metoda se využívá především při velkovýrobním pěstování.
Brambory lze nastýlat trávou i slámou
Využít lze i slámu, tráva je však pro většinu zahrádkářů dostupnější a zdarma.
Nároky brambor na půdu
obrázek z archivu ireceptar.cz
Během vegetace brambory nepřihnojujte dusíkatými hnojivy, protože právě nadbytek dusíku podporuje napadení rostlin plísní bramborovou.
Brambory jsou náročné na živiny, vyžadují proto nejen organické, ale i minerální hnojení, např. kompost či rozleželý hnůj, z minerálních hnojiv se osvědčuje síran draselný nebo cererit rozhozený v dávkách asi 200–500 g na m2. Záhon by měl být zrytý a vyhnojený organickým hnojivem již na podzim. Takto připravená zem je pak po jarním zpracování kyprá, vzdušná a dostatečně zásobená živinami.
Brambory velmi pěkně kvetou
Jak brambory sázet?
Hlízy vysazujte do mělkých brázd asi 30 cm od sebe, vzdálenost řádků by měla být 65–70 cm, aby měly rostliny dostatek místa, vzduchu a světla.
Podle teploty začínají brambory ukazovat první listy asi dva týdny po výsadbě. Rostou velmi rychle a během růstu je vhodné rostliny dvakrát přihrnout nejen kvůli provzdušnění půdy, ale i kvůli částečné redukci plevelů. Při nedostatku vláhy je dobré brambory zalévat, aby narostly velké a kvalitní hlízy. Vyvarujte se však zálivky na listy.
