Pěstování rybízu

 Rybízové keře by neměly chybět na žádné zahrádce. Při správné péči bohatě plodí zdravé a všestranné ovoce, navíc pěkně vypadají a poslouží například i jako předěl okrasné a užitkové části zahrady.

Nejdříve si rozmyslíme, jaká barva a chuť rybízu je pro nás ta nejlepší:

• Červené rybízy zrají podle odrůdy od začátku června do konce srpna až září. Jsou výrazné, kyselé, krásně barevné.
• Bílé rybízy jsou pozdnější, sklízejí se od poloviny července a mají ještě jednu výhodu – neozobávají je ptáci.
• Černý rybíz sbíráme zhruba od 10. července do poloviny srpna.

Jak rybíz pěstovat

• Keře donesené na jaře nebo na podzim ze školky na den namočíme do vody a až potom vysadíme.
• Keře sázíme zhruba metr až metr a půl od sebe.
• Postačí běžná zemina ze zeleninového záhonu, kterou můžeme vylepšit kompostem.
• Sazenice bílého a červeného rybízu vysadíme o 5-10 cm hlouběji, než rostly ve školce – tím položíme základ nového pevného keře. Výhony nad zemí zkrátíme na 10-20 cm.
• Černý rybíz sázíme jen o trochu hlouběji než rostl. Stejně ho ale seřízneme. Později z keřů vyřezáváme čtyřleté výhony a pro kvalitu sklizně necháme keř zahoustnout slabými pruty.
• Dbáme, abychom měli alespoň dva keře černého rybízu, každý od jiné odrůdy, ale vzájemně se opylující. Budou mít vyšší úrodu. 
• Množení rybízů je snadné – množíme buď hřížením nebo srpnovými či zimními řízky.

Sladká sklizeň a rybízové víno

Zpracovávat můžeme samostatně bílý, červený i černý rybíz. Skvělé jsou marmelády a zavařeniny, mražený rybíz přijde v zimě vhod na koláče. Výborné je také rybízové víno. Ale pokud bychom čekali z červeného rybízu automaticky červené víno, byli bychom překvapeni jeho bílou či růžovou barvou. Pokud si přejeme opravdu sytě červené, je dobré kombinovat červený (80%) a černý rybíz (20 %). Kromě pěkné barvy bdue mít víno i plnější chuť.

Postup:

• Oprané odrolené kuličky nasypeme zhruba do poloviny láhve, ve které se budou kvasit.
• Dolijeme sirupem z vody a cukru (1 l vody + cca 300 g cukru svaříme, necháme vychladnout a přidáme kvasinky). Láhev či demižon by měl být plný asi ze 2/3, jinak při bouřlivém kvašení přetéká.
• Kvašení trvá 3-5 týdnů, podle teploty prostředí (optimum 15-20 °C). Konec je tehdy, když přes kvasnou zátku nebo rourku na demižonu už neprobublávají žádné bublinky a kuličky klesají ke dnu.
• Nádobu dolijeme až po okraj a asi za dva týdny opatrně stáčíme tak, aby se do láhví nedostal kal. Víno v láhvi ještě dokvašuje, zátky by proto měly propouštět kysličník při něm vznikající.
• Víno ukládáme tak, aby zátka byla namočená a teplota prostředí nepřesáhla 14 °C.

Džemy a marmelády

• Rané rybízy můžeme přidávat do džemů k jahodám nebo třešním. Jahody samy neželírují, nezralý rybíz jim dodá pektin a výraznou chuť.
• Pozdější odrůdy rybízu můžeme zpracovat na rosoly, džemy či marmelády.
• Plně dozrálý rybíz je skvělý pro přípravu šťávy samotný nebo ve směsích s malinami nebo letními jablky, skvělý je i v kombinaci s černým jeřábem.

Samostatnou kapitolou je černý rybíz díky své výrazné, jeidnečné chuti a vysokému obsahu vitamínu C. Rosol či marmeláda z něj oživí chuť vánočního lineckého pečiva. Černý rybíz se také dobře suší a mrazí. Koláč se směsí borůvek a černého rybízu má výraznější chuť. Čaj ze sušeného rybízu příjemně překvapí svou chutí i vůní.

Pro Receptář Ivan Dvořák, foto Shutterstock.cz

Pro Receptář.