Rajské horské zahrady Seppa Holzera
22. 2. 2016

Rajské horské zahrady Seppa Holzera

Rakouský sedlák Sepp Holzer na svých pozemcích dokázal, že lze úspěšně hospodařit v souladu s přírodou a nikoli jí navzdory.

Už jako kluk pěstoval ovoce a zeleninu na malém kamenitém políčku a díky pěstitelské vášni a trpělivosti dosahoval skvělých výsledků. „Všiml jsem si, že jahody, které rostly v těsné blízkosti kamenů, byly sladší a větší, než je obvyklé. Nazval jsem je skalní jahody a pod tímto názvem je ve škole vyměňoval za gumy a knížky od Karla Maye,“ píše ve své knize Zahrada k nakousnutí, Permakultura podle Seppa Holzera, která vyšla i v češtině. Jeho záhony nevypadaly jako na výstavě. Plevel vytrhával a nechával ležet jako mulč. Zprvu nedůvěřivá maminka si později posteskla, že to kvůli sousedům nemůže na své pečlivě udržované zahrádce dělat zrovna tak.

Sedlák rebel

Tak se jmenuje první kniha, kterou Sepp Holzer napsal. Vždycky měl svou hlavu. Vystudoval vysokou zemědělskou školu a na čas se zapojil do konvenčního zemědělství. Ale práce ho netěšila, když viděl, jak „moderní“ postupy ničí půdu, vodu i rozmanitost života, podporují množení škůdců, proti nimž se pak musí bojovat.

horské království sedláka Seppa Holzera

Spolu s manželkou Veronikou se tedy vrátili ke způsobu hospodaření, které jim bylo bližší zrovna tak, jako je bližší přírodě. Jít vlastní cestou proti konvencím nebylo vždy lehké. Ale ráj, který posléze vybudovali na svazích hor, stojí za to.

Citrony v Alpách

i

 

Na Krameterhofu jsou pořádány exkurze a semináře pro zájemce z celého světa. Letos budou probíhat i v angličtině a češtině (více na www. krameterhof.at). Sepp Holzer a jeho syn Josef s manželkou Claudií napsali několik knih, z nichž některé byly vydány i v češtině.

 

Krameterhof, hospodářství rodiny Holzerových v rakouských Alpách, se rozkládá na 45 ha v nadmořské výšce mezi 1100 a 1500 metry. Na terasách vybudovaných na svazích se každoročně urodí staré odrůdy obilí, dýně, okurky, cukety, brambory a další zelenina, léčivé byliny, ovocné dřeviny a dokonce i odolné odrůdy citronů. Vysoké slunečnice, topinambury a konopí jsou ovíjeny fazolemi a hrachem. Smíšené kultury jsou základem, včetně těch méně obvyklých, jako je podsev obilí ředkvičkami, saláty a léčivými rostlinami. Půda nezůstává odkrytá a vystavená erozi, mulč pěstitel pokládá v rozumné vrstvě a kvůli slimákům používá zaschlý materiál. S půdou nakládá ohleduplně. Jemné kypření, hnojení trusem zvířat a rostlinnými výluhy jí prospívá více než hluboká orba.

Okolní hory sice neposkytují teplé klima, ale dostatek slunných dní ano. Sluneční paprsky jsou na Krameterhofu chytány do „pastí“, akumulovány kameny a dokonale využity. Terén je modelován tak, aby rostliny dostaly co největší dávku slunečních paprsků a přitom je neochlazoval a nevysušoval vítr. Terasy, valy, ochranné pásy z ovocných keřů či odolných trvalek a vyvýšené záhony tvoří rozmanitou škálu prostředí pro různé plodiny.

pěstování starých odolných odrůd

Skalnatý terén není pro vynalézavého pěstitele problém. Do pukliny ve skále zasel jedlý kaštan a zamulčoval jej listím. Rostoucí stromek rozrušil skálu, kořeny dosáhly k vodě i k výživě. Vzrostlý kaštanovník má výtečné plody, protože „akumulační kamna“ za zády mu svědčí.

Tůně, oči krajiny

Budování tůní a rybníků je Holzerovou vášní. Voda je dar, proto prameny zachycuje v síti tůní a jezer, kterých je v Krameterhofu na šedesát. Chová v nich mnoho druhů ryb, raky a mlže, pěstuje vodní rostliny. Husám a kachnám poskytují vodní plochy a mokřady přirozené prostředí. Hráze vybudoval z postupně vršené a hutněné zeminy, nepropustné dno vytvořil bagr protřásáním zeminy s vrstvou vody. Fólie by byly pro zdejší rozsah vodních ploch drahé, navíc jsou zranitelné, dno není přirozené. Podobným způsobem je možné vybudovat i nebeská jezírka sycená pouze deštěm.

Životem kypící tůně zlepšují mikroklima, vyrovnávají teplotu, jako zrcadla znásobují sluneční záření. Vodu prohřívají kameny vhodně umístěné na mělčině. Obojživelníky a hady, kterým se zde daří, považuje Sepp Holzer za své nejlepší pomocníky.

spokojená zvířata

Spokojená zvířata

Huňatý skot, pasoucí se na horských svazích Krameterhofu, vepříci ryjící ochotně nová políčka a volně žijící drůbež patří mezi tu šťastnou menšinu hospodářských zvířat. Holzer vždy odsuzoval trýznění zvířat ve velkochovech a produkty z nich, plné stresových hormonů a zbytků preventivních léčiv, považuje za podřadné potraviny. Díky tomu, že si na pastvě mohou najít potravu, kterou zrovna potřebují včetně léčivých rostlin, jsou zvířata na Krameterhofu zdravá a odolná i bez řady veterinárních přípravků. K tomu samozřejmě přispívá i život v přirozeném stádu, pohyb, zkrátka pohoda. Jako úkryt jim slouží sklepy zapuštěné do svahu, kde je před často silným mrazem chrání samotná země. Pro klimatické podmínky Alp Holzerovi vybírají stará odolná plemena, jako jsou skotský náhorní skot, prasata Mangalica, Turopolje, Duroc aj., chovali i zubry, bizony a jaky…

Dary lesa

Telatům vyschla studánka, zatímco příval vody zničil bramborové políčko pod pastvinou. Sepp Holzer v praxi zjistil totéž, co vědí přírodovědci. Smrkovou monokulturou voda rychle proteče. V přirozeném smíšeném lese poctivý humus, tlející dřevo, listí a polštáře mechů a lišejníků naopak zadrží ohromné množství vody – v takové lesy osvícený hospodář původní monokultury proměnil. Poskytují dostatek dřeva i lesních plodů, daří se v nich zvěři. Na rozdíl od mnohých myslivců považuje Sepp Holzer rysa ostrovida za nenahraditelného pomocníka. Rys umí vybrat a lovit oslabené kusy lépe než lidé. Ozdravný vliv rysů a vlků na populace zvěře potvrzují i vědecké studie.

chlév zapuštěný do země jako sklep

Holzerův tip proti slimákům

Čerstvě posečenou trávu nakupíme do řádků. Plzáci do těchto skvělých úkrytů zanedlouho nakladou vajíčka. Když za slunečného poledne řádky obrátíme, slunce vajíčka zahubí. Likvidovat slimáky pomáhají také prasata a slepice a samozřejmě i ropuchy, rejsci, ježci a střevlíci.

Je to permakultura?

První zahrady začal zakládat již v dětství a když rodinné pozemky převzal, desítky let je zveleboval a rozšiřoval. Když za ním v roce 1995 přišli akademici z vídeňské univerzity s prosbou o uspořádání semináře, poprvé se dozvěděl o konceptu permakultury. Tento model trvale udržitelného zemědělství, hospodaření po vzoru přírody, vytvořili australští ekologové Bill Mollison a David Holmgren. Sepp Holzer s jejich názory plně souhlasil, stejně tak jako s tím, že jeho hospodářství lze označit za permakulturní. Díky celoživotním zkušenostem a jedinečnému dílu, které za ním stojí, je uznávanou autoritou a jeho projekty pomáhají v různých koutech světa. Na Krameterhofu nyní hospodaří syn Seppa Holzera, Josef Holzer s rodinou. Otec však neodešel na odpočinek, naopak, buduje další hospodářství.

  

Foto: archiv rodiny Holzerovy

Autor Jana Bucharová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: osmmínusčtyři = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

Lunární kalendář

Řez ovocných dřevin - jak a kdy prořezávat

Orchideje - Jak úspěšně pěstovat doma i venku

Bylinková zahrádka - vypěstujte si koření nebo lék

Domácí chléb - od přípravy kvásku po chlebový dort

Pergoly - inspirace, postupy a fotogalerie

Grilování - recepty, tipy a triky na letní grilování

Eknihy - ke stažení zdarma o zahradě a domově

Recepty na vánoční cukroví - to nejlepší cukroví podle našich receptů

Portál provozuje Tarsago | © 2016 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS