Hnojivo potřebují ke zdárnému růstu a plození téměř všechny pěstované rostliny, protože přetěžovanou půdu rychle vyčerpají. S výživou pro rostliny jsou proto velké trhy, můžeme si vybrat z množství speciálních i univerzálních hnojiv… nebo používat přirozený, uzrálý hnůj a kompost. Ty však působí dobře, ale poněkud pozvolněji. Skvělým doplňkem jsou proto rychle působící a rostlinami velmi dobře přijímaná tekutá hnojiva, která si můžeme připravit sami z rostlin. Nejvíce je užijeme na jaře a v létě.

Jak působí rostlinné výluhy?

Kromě vzácného zinku či železa jsou v rostlinných výluzích, jíchách, i látky podporující růst a příznivě ovlivňující obranyschopnost proti chorobám. Klasický dusík, fosfor, draslík je totiž pro složitý komplex rostlinného těla málo. Rostlinným výluhem naopak můžeme vše nejlepší z těla použitých rostlin poskytnout těm rostoucím, v účinné komplexu. Výběrem rostlin pak můžeme ovlivnit i složení budoucího hnojiva. Některá jsou vysoce dusíkatá a silně posilující růst, jiná podporují obranyschopnost rostlin před chorobami i škůdci a jejich celkové zdraví.

Jak je připravit?

Stačí nám vhodná nádoba, voda, posečené rostliny a čas na zkvašení.

  • Rostliny vložíme do nádoby, která může být plastová, dřevěná, z kameniny, ale neměla by být kovová, protože by brzy zkorodovala.
  • Pokud je nasekáme, bude výluh zkvašený a tudíž hotový dříve.
  • Nádobu rostlinami naplníme ze tří čtvrtin a poté zalijeme vodou – nejlépe měkkou dešťovou - tak, aby byly všechny ponořené.
  • V následujících dvou až čtyř týdnech bude výluh kvasit, v čemž mu můžeme pomoci denním promícháním.
  • Výluh bude hotový, až přestane pěnit a získá tmavou barvu. Rostliny se z velké části rozpustí a zbytek klesne ke dnu – bude se hodit jako mulč.

Je třeba počítat s tím, že proces doprovází určitý zápach a nádobu proto umístit na vhodné místo. Pokud do směsi přidáme nehašené vápno, zápach se zmírní. Vápno svědčí i samotnému správnému kvašení a výslednému hnojivu, ovšem pouze v případě, že jej nechystáme pro vápnostřezné druhy rostlin.

Jak je používat?

Rostlinné výluhy jsou velmi silné – je nezbytné je vydatně ředit.

  • Hnojit rostliny výluhem je vhodné za deště či po něm, nikoli za horkého slunného počasí. Za sucha musíme ještě notnou dávku vody přidat.

    Optimální poměr pro měsíční hnojení bývá díl hnojiva na devět dílů vody, u častěji hnojených mladých sazenic výluh zředíme dvojnásobně.
  • Rostlinám svědčí i pravidelné týdenní přihnojování výluhem zředěným až k poměru 1:50.

Výživný postřik na listy

Hnojivo by nemělo přijít do přímého kontaktu s listy, ale vpít se do blízkého okolí rostlin. Ovšem velmi naředěné výluhy některých jemněji působcích rostlin – například kostivalu - lze použít i jako hnojivo rozprašované přímo na listy.

Z čeho hnojící výluhy připravit?

  • Snad nejvděčnějším základem rostlinného hnojiva je kopřiva. Kopřivový výluh prospívá zelenině i okrasným rostlinám. Obsahuje velké množství dusíku a vhodný je především v období růstu.
  • Pro zeleninu, zvláště lilkovitou, je velmi užitečný výluh z kostivalu. Obsahuje i dostatek draslíku, je účinný ale zároveň i mírný – a při ‚výrobě‘ ani příliš nezapáchá.
  • Zeleninu může dále posilovat i jiná zelenina – když na výluh použijeme odpadové listy z kapusty, červené řepy, rajčat.

Kvalitní výživné hnojivo poskytne v podstatě jakýkoli plevel – pouze nesmí obsahovat již zralá semena, která bychom spolu s výluhem zaseli zpět do záhonů.