Hnojivo potřebují ke zdárnému růstu a plození téměř všechny pěstované rostliny, protože přetěžovanou půdu rychle vyčerpají. S výživou pro rostliny jsou proto velké trhy, můžeme si vybrat z množství speciálních i univerzálních hnojiv… nebo používat přirozený, uzrálý hnůj a kompost. Ty však působí dobře, ale poněkud pozvolněji. Skvělým doplňkem jsou proto rychle působící a rostlinami velmi dobře přijímaná tekutá hnojiva, která si můžeme připravit sami z rostlin. Nejvíce je užijeme na jaře a v létě.
Jak působí rostlinné výluhy?
Kromě vzácného zinku či železa jsou v rostlinných výluzích, jíchách, i látky podporující růst a příznivě ovlivňující obranyschopnost proti chorobám. Klasický dusík, fosfor, draslík je totiž pro složitý komplex rostlinného těla málo. Rostlinným výluhem naopak můžeme vše nejlepší z těla použitých rostlin poskytnout těm rostoucím, v účinné komplexu. Výběrem rostlin pak můžeme ovlivnit i složení budoucího hnojiva. Některá jsou vysoce dusíkatá a silně posilující růst, jiná podporují obranyschopnost rostlin před chorobami i škůdci a jejich celkové zdraví.
Stačí nám vhodná nádoba, voda, posečené rostliny a čas na zkvašení.
- Rostliny vložíme do nádoby, která může být plastová, dřevěná, z kameniny, ale neměla by být kovová, protože by brzy zkorodovala.
- Pokud je nasekáme, bude výluh zkvašený a tudíž hotový dříve.
- Nádobu rostlinami naplníme ze tří čtvrtin a poté zalijeme vodou – nejlépe měkkou dešťovou - tak, aby byly všechny ponořené.
- V následujících dvou až čtyř týdnech bude výluh kvasit, v čemž mu můžeme pomoci denním promícháním.
- Výluh bude hotový, až přestane pěnit a získá tmavou barvu. Rostliny se z velké části rozpustí a zbytek klesne ke dnu – bude se hodit jako mulč.
Je třeba počítat s tím, že proces doprovází určitý zápach a nádobu proto umístit na vhodné místo. Pokud do směsi přidáme nehašené vápno, zápach se zmírní. Vápno svědčí i samotnému správnému kvašení a výslednému hnojivu, ovšem pouze v případě, že jej nechystáme pro vápnostřezné druhy rostlin.
Jak je používat?
Rostlinné výluhy jsou velmi silné – je nezbytné je vydatně ředit.
- Optimální poměr pro měsíční hnojení bývá díl hnojiva na devět dílů vody, u častěji hnojených mladých sazenic výluh zředíme dvojnásobně.
Hnojit rostliny výluhem je vhodné za deště či po něm, nikoli za horkého slunného počasí. Za sucha musíme ještě notnou dávku vody přidat.
- Rostlinám svědčí i pravidelné týdenní přihnojování výluhem zředěným až k poměru 1:50.
Výživný postřik na listy
Hnojivo by nemělo přijít do přímého kontaktu s listy, ale vpít se do blízkého okolí rostlin. Ovšem velmi naředěné výluhy některých jemněji působcích rostlin – například kostivalu - lze použít i jako hnojivo rozprašované přímo na listy.
Z čeho hnojící výluhy připravit?
- Snad nejvděčnějším základem rostlinného hnojiva je kopřiva. Kopřivový výluh prospívá zelenině i okrasným rostlinám. Obsahuje velké množství dusíku a vhodný je především v období růstu.
- Pro zeleninu, zvláště lilkovitou, je velmi užitečný výluh z kostivalu. Obsahuje i dostatek draslíku, je účinný ale zároveň i mírný – a při ‚výrobě‘ ani příliš nezapáchá.
- Zeleninu může dále posilovat i jiná zelenina – když na výluh použijeme odpadové listy z kapusty, červené řepy, rajčat.
Kvalitní výživné hnojivo poskytne v podstatě jakýkoli plevel – pouze nesmí obsahovat již zralá semena, která bychom spolu s výluhem zaseli zpět do záhonů.