Cizosprašné dřeviny, ke kterým patří jabloně, hrušně, některé višně, slivoně a meruňky a také většina třešní, vyžadují v době květu přítomnost jiné kvetoucí odrůdy – opylovače. Slouží jako dárce pylu. Výběr vhodných opylovačů pro jednotlivé odrůdy je důležitý především ve výsadbách s omezeným počtem odrůd. Dobrý opylovač musí být v blízkosti opylované odrůdy, měl by kvést ve stejnou dobu, musí mít pravidelnou vysokou násadu květů a vyznačovat se velkou tvorbou pylu geneticky kompatibilního s danou odrůdou.

Bez včel nejsou pecky

Opylení ovocných dřevin neprobíhá samočinně, ale vyžaduje přítomnost dostatečného množství hmyzu, především včel. Na 1 ha plochy zahrady je nutné počítat s potřebou dvou až čtyř včelstev. Proces opylení a následně oplodnění umožňuje vznik semen, která jsou nezbytnou podmínkou pro vývoj plodů a předpokladem k dosažení kvalitního a vysokého výnosu. Správný vývin semen například u jádrovin pozitivně ovlivňuje kvalitu a skladovatelnost plodů. Opylení může nastat vlastním pylem, to znamená pylem stejné odrůdy bez ohledu nato, jedná–li se o pyl téhož květu nebo pyl z vedlejšího stromu – v takovém případě hovoříme o samosprášení. Je–li květ opylen pylem jiné odrůdy, jde o cizosprášení.

Které ovocné stromy jsou samosprašné a které nikoli?

Odrůdy jednotlivých ovocných druhů je možné podle jejich opylovacích poměrů rozdělit do čtyř skupin:

  1. Autofertilní (samosprašné) mohou být oplodněny vlastním pylem a dávají normální úrodu. Patří k nim některé višně, švestky a rybízy, jejichž květy mají blizny těsně pod prašníky a pyl je na ně samovolně sklepáván.
  2. Částečně autofertilní odrůdy jsou opylovány vlastním pylem jen částečně nebo pouze za určitých podmínek. Jejich úroda je nižší než po cizosprášení.
  3. Autosterilní odrůdy nejsou po opylení vlastním pylem oplozeny, nevytvářejí proto ovoce.
  4. Inkompatibilní odrůdy nejsou schopné oplození, protože pylové láčky do semeníku neprorostou. To můžeme pozorovat především u třešní.

Čas opylení

Opylovací období (tedy doba, po kterou se rostliny oplodňují) závisí na vícero faktorech, kterými jsou například stáří květu nebo klimatické podmínky v době kvetení. U jabloní kolísá v rozmezí 2–8 dnů, u hrušní 1–10 dnů po otevření květů. Vzájemně se opylující odrůdy musí vstupovat do plodnosti ve stejnou dobu a plodit každoročně. Květy, které mají generativní orgány poškozeny mrazem nebo suchem, dobré opylení nezajistí.

Určitě je ale užitečné zamyslet se nad výběrem odrůd v sadu a ověřit, zda jsme neudělali nějakou zásadní chybu. Podíváme se tedy, jak je to s opylováním u jednotlivých ovocných dřevin:

Jak vybírat opylovače u jabloní a hrušní?

Informace o opylení nám mohou pomoci při nákupu vhodných odrůd. Proto bychom stromky měli nakupovat přímo ve školkách nebo ve specializovaných prodejnách, kde tyto údaje obvykle vědí.

Všechny pěstované odrůdy jabloní jsou cizosprašné. Vzájemná neschopnost opylení (inkompabilita) odrůd je poměrně vzácná, ale přesto se s tímto jevem můžeme u řady odrůd setkat. Jako příklad uvedeme odrůdy Lord Lambourne a Šampion, Rosana a Vanda či Goldstar a Topaz. Triploidní odrůdy, jako jsou Jonagold nebo Boskopské červené, také nemohou sloužit jako vhodní opylovači, protože mají špatně klíčivý pyl. Proto doporučuji kombinovat je s několika dalšími odrůdami. Mutace, pocházející ze stejné původní odrůdy, se také vzájemně neopylují (např. Rubín a Bohemia). Nevhodnými opylovači jsou rovněž odrůdy s krátkou dobou květu, například Spartan nebo Melrose.

Opylování hrušní je náročnější než jabloní, protože jsou svými bílými květy pro včely méně atraktivní. Hrušně jsou stejně jako jabloně cizosprašné a vhodné opylovače vybíráme především podle shodného období kvetení.

Třešně samosprašné i cizosprašné

Všechny starší prodávané odrůdy jsou cizosprašné, ty samosprašné najdeme pouze mezi novými odrůdami (např. Stela, Newstar ad.). I mezi třešněmi se nacházejí odrůdy, které jsou vzájemně inkompatibilní, například Granát a Kordia, Kordia a Těchlovan, Granát a Těchlovan a další. Když vybíráme vhodné odrůdy, hledíme na to, aby měly především shodné doby květu a ochrany proti vrtuli třešňové.

Převážně samosprašné višně

Višně jsou převážně samosprašné. Především pak Morela pozdní, Fanal nebo Morellenfeuer. Pro ostatní odrůdy jsou vhodnými opylovači hlavně odrůdy se shodnou dobou kvetení, u raně kvetoucích odrůd poslouží jako opylovači i později kvetoucí třešně.

Slivoně se bez včel neobejdou

V případě slivoní je opylení včelami nezbytné i u samosprašných odrůd. U tohoto druhu ovoce vybíráme opylovače podle shodné doby kvetení.

Opylování meruněk a broskvoní

Většina pěstovaných odrůd je samosprašná a nevyžaduje opylovače. Cizosprašné odrůdy (např. Veecot) musí opylit včely. Problém mohou mít meruňky, protože kvetou časně, a když bývá zároveň chladné počasí, je venku ještě málo včel.

Většina pěstovaných odrůd broskvoní je samosprašná. Mnohdy jsou však i u broskvoní včely nezbytné pro řádné opylení, proto musíme ve velkých výsadbách broskvoní počítat s 1–2 včelstvy na 1 ha sadu.