Výměnný obchod nabírá znovu na síle. Stále více lidí zkouší péct si třeba vlastní chléb nebo si pěstovat bylinky či zeleninu. Jenže, kde sehnat semínka a neutratit za ně moc peněz. Co je takhle zkusit vyměnit s těmi, kteří jich mají dost? Nabídněte úspěchy svého snažení a na oplátku si
obrázek z archivu ireceptar.cz
Semínkovny fungují na podobném principu jako třeba již známá a populární kvásková mapa. Jednoduše se snaží navzájem spojit ty, kteří mají zájem začít něco pěstovat nebo rozšířit svůj záběr. Iniciativa Semínkovny se navíc snaží sestavit jakou síť záchytných míst, kam si zájemci o semínka mohou přijít. Možná trochu překvapivě poskytují semínkovnám přístřeší nejčastěji knihovny.
Sázej, sklízej, sdílej
Právě ona tři slova charakterizují princip fungování semínkoven. Na začátku může být nadšenec – pěstitel, který své přebytky semínek poskládá do obyčejné krabice a najde místo, kam mohou přijít i ostatní. Každá semínkovna je tak vlastně unikát. Například v základních školách v Teplicích a ve Vsetíně se o semínkovny starají přímo děti. Ve Vsetíně se žáci zapojili do uchovávání starých či krajových odrůd fazolí, které sami pěstují a množí.
Když projekt Semínkovny loni startoval, fungovalo v České republice míst, kde bylo možné osivo sdílet, přibližně deset. První semínkovnu u nás založil student gymnázia Jan Novotný ve spolupráci s místním okrašlovacím spolkem v Libenicích u Kolína. Aktuálně je 33 aktivních semínkoven a stále se hlásí další.
Semínkovny vznikají podle místních podmínek a tak je najdete pod střechami rozmanitých institucí. Nejčastěji našly zázemí v knihovnách, ale vznikly také při základních školách, informačních centrech, komunitních zahradách či dokonce v kavárně nebo kině. Docela dobře to ale může být i malá „budka“ někde v zahradě. Adresu nejbližší semínkovny zjistíte na adrese https://seminkovny.wordpress.com/seminkovny/
Mrkev za slunečnici?
Ano, i taková výměna je v semínkovnách možná. Když si jdete pro semínka, můžete
obrázek z archivu ireceptar.cz
Kromě semínek však můžete prostřednictvím semínkoven získat rady jak nejlépe semenařit. Každý, kdo se nějaký čas stará o zahradu, má vypozorované druhy rostlin, které se semení „samy od sebe“. Věřte, že i semeny zdánlivě obyčejných rostlin můžete někomu jinému udělat radost.
Osivo vkládané do semínkovny musí být zdravé, reprodukovatelné a řádně označené. Sdílet není možné osivo hybridní (označené jako F1), osivo rostlin invazivních či chráněných autorskými právy (např. GMO). "Cílem projektu je i motivace k přírodnímu zahradničení, které je trvale udržitelné a ohleduplné k životnímu prostředí," vysvětluje iniciátorka projektu Klára Hrdá a dodává "další podmínkou je pěstování rostlin bez použití chemických hnojiv a postřiků, tedy v podstatě v bio kvalitě."
Semínkovny ve světě
Inspiraci pro svůj projekt našla Klára Hrdá v zahraničí. Semínkovny fungují v USA, ale také v Holandsku, Belgii či Francii. Sdílení osiv nechce ani nemůže ohrozit prodej semen velkými semenářskými firmami. Pouze chce navázat na dědictví našich předků, oživit dovednost semenaření a pomoci uchovat rozmanitost kulturních rostlin.
