Snad žádná jiná u nás divoce rostoucí rostlina nemá tolik příznivců jako česnek medvědí (Allium ursinum). Jeho fanklub má na facebooku přes 7 500 členů. Zatímco dříve česnek medvědí znali hlavně obdivovatelé přírody a vyznavači přírodní medicíny, v posledních letech se stal – v tom dobrém i špatném smyslu slova - celebritou. Od časného jara plní „medvědí“ recepty média i sociální sítě, svěže zelené lístky vévodí jídelníčkům luxusních restaurací a jakmile je čas na první sklizeň, seženete jej na tržištích i v supermarketech. Zvýšený zájem však skýtá i četná úskalí. Nástrahy čekají nejen na rostlinu samotnou, respektive lokality, kde roste, ale i na její sběrače. Nezbývá, než si přát, aby zvýšený zájem pro rostlinku nebyl „medvědí službou“.

Kdy a kde hledat medvědí česnek?

Ti, kteří se česnek medvědí oblíbili jej buď pěstují na zahradě a nebo znají ve svém okolí místa, kde se mu daří. Asi nejlépe prospívá kolem potoků lemovaných dostatečným počtem listnatých stromů. Narazit na něj můžete také v různých hájcích či pozapomenutých částech parků. Začátek sezóny sběru medvědího česneku je proměnlivý. První známky jeho rašení letos nedočkavci hlásili koncem února, ale na první sklizni si pochutnávají až teď, v polovině března. Koncem prvního březnového týdne se lístky česneku medvědího prodraly za světlem i na mnoha dalších místech republiky (např. okolí Brna, Ostravsko, Chodsko, Polabí). Je tedy ideální čas obhlídnout terén a okoštovat letošní úrodu. Jak velkou šanci áte ve svém okolí česnek medvědí objevit vám napoví mapka karty druhu na Portálu informačního systému ochrany přírody

Chraňte rostliny i sebe

  • nepoškozujte lokality, ani jednotlivé rostliny – tohle pravidlo by měli ctít všichni, kteří v přírodě sbírají jakékoli bylinky. Tam, kde roste česnek medvědí v chráněných územích, je jeho sběr nepřípustný. I na dalších místech bychom měli sbírat šetrně, zvlášť v případech menších lokalit. Tedy tak, abychom co nejméně poškodili porost. Ideální je sběr jednotlivých listů - sklidíme jen ty, které už jsou pěkně vyvinuté a ty ostatní dorostou. Ocení to jak ti, kteří přijdou na lokalitu po nás, tak i rostliny samotné. Vykvetou, vysemení se a naberou sílu do dalšího roku. Pokud někdo rve rostliny i s cibulemi, zbytečně lokalitu ochuzuje. Česnek medvědí, na rozdíl od česneku kuchyňského, pod zemí žádné stroužky neskrývá.
  • sbírejte jen to, co bezpečně poznáte – ne všechny mladé listy jsou vhodné ke konzumaci. V luzích a hájích můžeme při výpravách za medvědím česnekem potkat celou řadu velmi jedovatých rostlin. V nekvetoucím stavu hrozí nebezpečí záměny listů česneku medvědího za listy konvalinky vonné (Convallaria majalis), která je jedovatá a raší o něco později než česnek. Zaznamenány byly také záměny s dalšími jedovatými rostlinami kýchavicí bílou (Veratrum album) a ocúnem jesenním (Colchicum autumnale), áronem plamatým (Arum maculatum) či áronem východním (Arum cylindraceum). Naštěstí má česnek i pro ty, kteří nejsou zběhlími botaniky velmi charakteristické a nezaměnitelné aroma. Stačí listy lehce rozemnout v prstech a pokud ucítíte silnou česnekovou vůni, našli jste, co jste hledali.
  • klíšťata už jsou aktivní – jakmile teploty vystoupají nad 7 oC, začnou být klíšťata aktivní a hledají potenicálního hostitele. Pro výskyt klíšťat je kromě dostatečných teplot důležitá také vlhkost vzduchu, což právě v lokalitách kde roste česnek medvědí není problém.