Zimní odrůdy patří mezi nejdůležitější a nejvíce pěstovanou skupinu odrůd jabloní a hrušní. Ve skupině zimních jabloní je velké množství odolných odrůd, které jsou rezistentní k houbovým chorobám. A právě tyto odrůdy bychom měli na zahrádkách pěstovat především, protože nevyžadují ochranu.

Odrůdy odolné proti houbovým chorobám

Mezi rezistentní odrůdy jabloní patří například Aneta, Durit, Florina, Goldstar, Karmína, Opal, Rajka, Rubinola, Svatava, Topaz či Viktoria. Dále jsou pro skladování rovněž vhodné odrůdy Angold, Golden Delicious, Idared, Melodie, Ontario či Rubín.

Sortiment hrušek je o něco menší, ale přesto si určitě vybereme. Ze zimních hrušek můžeme skladovat například odrůdy Astra, Bohemica, Decora, Dicolor, Dita, Erika, Konvert, Luna, Lucasova, Nela či Petra. Je samozřejmé, že na zahrádkách se pěstují i jiné odrůdy vhodné či méně vhodné pro skladování.

Skladování ovoce po celou zimu

Prvním předpokladem pro skladování je, aby jablka a hrušky byly dobré kvality, zdravé, nepoškozené a abychom je uskladnili co nejdříve po sklizni. V žádném případě nepoužíváme metodu, že jablka nebo hrušky necháme v sadu volně rozložené rosit. Tímto zásahem bychom totiž velmi zkrátili možnou dobu skladování.

  • Důležitá je také zásada, aby byl celý prostor určený ke skladování předem vydezinfikovaný například zapálením sirných knotů, a to včetně obalů, které na ovoce použijeme.
  • Vhodná teplota pro skladování jablek a hrušek je 1–5 °C a vlhkost vzduchu 85–95 %.

Je zřejmé, že tyto ideální podmínky nemůže zajistit každý drobný pěstitel, někdy jsou zahrádkáři nuceni skladovat jablka a hrušky i v méně vhodných podmínkách, například v altáncích, suterénních prostorech bytovek nebo dokonce na balkonech, kde většinou bývá nízká vlhkost vzduchu, na podzim vysoká teplota a v zimě zase hrozí, že ovoce zmrzne.

Ideální sklep

Nejvhodnější jsou klasické sklepy, v nichž lze udržovat stálou teplotu a vlhkost vzduchu. Sklep na ovoce musí být chladný, temný, ne příliš suchý, ale ani ne výrazně mokrý. Ovoce při skladování nesnáší jakékoliv cizí vůně, snadno je přijímá a ztrácí pak vlastní přirozené aroma, ovoce proto neukládáme do blízkosti brambor či kořenové zeleniny. Důležité je, aby bylo možné skladové prostory dobře větrat přirozenou cirkulací vzduchu nebo alespoň ventilátorem.

Pokud je skladovací prostor příliš suchý, můžeme plody uložit po 3–5 kilogramech do igelitových (mikrotenových) sáčků s několika otvory pro větrání (můžeme je vyrazit třeba děrovačkou na spisy). Jde samozřejmě o provizorní krátkodobé uskladnění.

Jak ukládat ovoce?

Jablka ani hrušky před skladováním nemyjeme ani neleštíme, ztratily by ochrannou voskovou vrstvu.

Před uložením plody opatrně ručně přebereme a odstraníme ty, které jsou poškozené, mají pomačkanou slupku nebo jsou červivé.

  • Plody musí být dostatečně vyzrálé, nikoli však přezrálé.
  • Nemusíme– li, neklademe plody zbytečně do více vrstev na sebe, nejvýše do tří.

Dobrý systém se vyplatí

Dalším problémem je, že různé odrůdy mají různou dobou zralosti. Při ukládání je tedy třeba odrůdy uskladňovat podle doby vhodné ke konzumu. Plody ukládáme na lísky, na různé police, do umělohmotných bedýnek a podobně. Obaly, ve kterých budeme jablka a hrušky skladovat, doporučuji označit jménem odrůdy a pořadím, v jakém je budeme vyskladňovat.

Pravidelné kontroly

Uskladněná jablka musíme kontrolovat ze začátku uložení častěji, později stačí každé dva až tři týdny. Nahnilé a plesnivé plody okamžitě odstraníme. Hrušky jsou na uskladnění náročnější než jablka a doba jejich skladovatelnosti je ve srovnání s jablky kratší.

Proč se skladované ovoce kazí?

Z houbových skládkových chorob se nejčastěji vyskytují moniliová hniloba, penicilinová hniloba nebo takzvaná mušinovitost jablek (Schizothyrium pomi), kdy se na skladovaných jablkách tvoří shluky černých teček, které nápadně připomínají mušince. Příznaky této choroby jsou viditelné již na dozrávajícím ovoci. Při skladování se může objevit i skládková forma strupovitosti jablek a hrušek.