Sklízíme zeleninu: Rajčata dozrají i doma, salátu chlad nevadí
6. 9. 2017

Sklízíme zeleninu: Rajčata dozrají i doma, salátu chlad nevadí

Zatímco otužilou zeleninu můžete ponechat na záhonech až do příchodu zimy, choulostivou zničí i krátký a nenadálý noční mrazík. Pokud se však připravíte, nepřekvapí vás.

Teplomilná plodová zelenina (papriky, rajčata, lilky, cukety, dýně, melouny) nesnese ani lehounký mráz, proto je třeba už před příchodem podzimu hlídat předpověď počasí. Pokud hrozí přízemní mrazíky (především ve vyšších polohách, nebo naopak mrazových kotlinách), vyplatí se plody včas sklidit, nebo rostliny chránit netkanou bílou textilií. Pokud je důkladně obalíte, přečkají bez úhony pokles teploty do –4°C, protože textilie k n nim mráz nepustí. Pomohou také přenosné foliové kryty a rukávce.

Rajčata dozrají v kartonové krabici

Rajčata můžete sklidit i zelená

Rajčata, která dorostla do konečné velikosti a téměř se začínají červenat, v teple domova spolehlivě dozrají. Sklízejte je i se stopkami, ideálně po celých vijanech, které můžete doma zavěsit třeba rovnou v kuchyni. Jednotlivá nejlépe dozrají v papírové krabici, můžete k nim přidat i zralé jablko, které zrání uspíší. Zpracovávat zelené, jedovatý solanin obsahující plody je riskantní, i když jsou čatní ze zelených rajčat oblíbená. To samé platí pro ještě nevybarvené, ale již dorostlé papriky. Rovněž mnohé dýně dozrají i po utržení a na sušším, ale dobře větraném místě vydrží třeba až do prosince, a to i při vyšší teplotě. Pokud ještě dozrávají venku, podložte je, aby byly v suchu. Také melouny lze skladovat ještě 2 až 3 měsíce po sklizni, je však třeba je sklízet dobře vyzrálé. Spolehlivým signálem zralosti je dutý zvuk při poklepu na plod. Meloun v té době už nepřibírá na váze a stopka, podobně jako u zralých dýní, zasychá.

Otužilá a choulostivá zelenina

Květák, který nevytvořil do konce září růžice ke sklizni, je rovněž nutné chránit před prvními mrazíky. Dorůstající pór a mrkev textilie zase ochrání před napadení vrtalkou pórovou a pochmurnatkou mrkvovou. Včas sklidit nebo chránit je třeba i cibuli a celer. Zato salát většinou lehký mrazík snese, podobně jako roketa, pažitka, špenát, čínské a pekingské zelí, hlávková kapusta, ředkvička či endivie. O otužilý kadeřávek, růžičkovou kapustu a další „zimní zeleninu“ se nemusíte obávat vůbec.

Mrkev vydrží dlouho na záhoně i ve sklepě. Před uskladněním ji však nečistěte.

Skladování úrody

Zelenina, zvláště ta kořenová, by neměla být uskladněna spolu s ovocem, protože zralé plody vylučují etylén a ubírají tak zelenině na svěžesti. Brambory, mrkev a další kořenovou zeleninu, kterou lze ve sklepě skladovat, proto od ovoce oddělte co nejdůkladněji. Mrkev ovšem vydrží dlouho čerstvá i na záhoně, podobně jako petržel, černý kořen a křen. Ve sklepě kořeny uchováte nejlépe prosypané mírně vlhkým pískem - před uskladněním je nemyjte. Mladé lusky fazolek, čerstvý hrášek a špenát nebo mladé cukety naopak nejlépe uchová mrazák. Z listů červené řepy, které na rozdíl od bulev skladovat nelze, připravíte výtečný „špenát“.

Autor Jana Bucharová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: šestmínusdva = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2017 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS