Pravlastí olivovníku je západní Asie a Řecko, kde dosud roste planě jako keř a místy vytváří neprostupné houštiny. Olivy jsou jednou z nejstarších potravin, konzumovaly se již na Krétě před 5–7 tisíci lety, odkud se poměrně rychle rozšířily do Egypta, Řecka a Palestiny. Olivy hrály důležitou roli rovněž v řecké mytologii a zmínky o nich nacházíme též v bibli. Mnoho starověkých civilizací používalo olivy a olivovníky jako zdroj potravy a dřeva, využívalo jejich léčivé účinky a byly také považovány za symbol míru a moudrosti. Do Ameriky se olivy dostaly díky španělským a portugalským cestovatelům v 15. a 16. století.

Tisícileté stromy

Stromy olivovníku mohou být staré více než tisíc let a přitom vykazovat neobyčejnou životní vitalitu. Na úpatí Olivetské hory v Jeruzalémě, v takzvané Malé zahradě olivové, je několik starých obrovských oliv, které prý pocházejí z dob Ježíšových. Podle bible se v Getsemanské zahradě Ježíš modlil a byl zde po Jidášově zradě zatčen. Když v prvním století našeho letopočtu dobyl a zpustošil Jeruzalém Titus, dal podle historických pramenů všechny olivy okolo Jeruzaléma vykácet. Z kořenů některých však vyrašily odnože, z nichž vyrostly dnešní mohutné stromy.

Ovoce i zelenina

Olivovník evropský (Olea europaea L.) patří do čeledi olivovitých (Oleaceae). Označení europaea v botanickém názvu má připomenout, že jsou původem z Evropy, z oblasti okolo Středozemního moře. Literatura uvádí přes čtyřicet odrůd.

  • Olivy patří mezi ovoce, i když se obvykle používají jako zelenina. Nejlépe se olivovníkům daří ve vápenité nebo hlinité půdě při pobřeží, kde jsou pěstovány podobně jako naše ovocné stromy, rozmnožit je lze štěpováním nebo očkováním. Olivovník známe jako nízký trnitý keř nebo beztrnný strom podle toho, zda roste planě, nebo je pěstován v zahradách či na plantážích.
  • Mohutné, krásné stromy olivovníku s kulovitou korunou dorůstají do výšky 10 až 15 m a mohou být široké až 10 m.
  • Větve vyrůstají nízko nad zemí a jsou šedobílé, prutovité s kopinatými listy, na rubu stříbřitě bělošedé, celokrajné, vstřícné.
  • Drobné kvítky vyrůstají z úžlabí listů a vytvářejí laty s květy se čtyřmi okvětními lístky. Olivovník kvete velmi bohatě, ale jen několik květů z každého květenství vytvoří plod.
  • Plody jsou různě velké peckovice, které tvarem trochu připomínají naše švestky a mají rozmanitý tvar či barvu.
  • Zelenavě bílá, olejnatá dužnina peckovic obsahuje tvrdou, nejčastěji jednosemennou pecku.

Jiné olivovníky

Kromě olivy obecné rostou ještě další druhy olivovníků, které plodí jedlé ovoce. Jsou to především oliva libovonná, pěstovaná v Číně a v Japonsku pro jedlé peckovice, ale také pro voňavé květy a listy, které tamní lidé přimíchávají do čaje, aby mu dodaly jemnější vůni. Z dalších druhů uveďme olivu americkou, jež roste v Severní Americe, zvláště v Karolíně, a má kromě chutných plodů také velice tvrdé dřevo. V našich podmínkách se jako okrasná vysazuje hlošina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia) zvaná též česká oliva. Roste jako strom nebo široce rozložitý listnatý keř vysoký až 7 m, který má střídavé a kopinaté listy a využívá se ve skupinách nebo ve stříhaných i volně rostoucích plotech. Dobře snáší znečištěné ovzduší a velmi nízké teploty, mnohdy až –45 °C.