Pokud budete pečliví při výběru vhodného místa pro pěstování s ohledem na konkrétní nároky jednotlivých druhů rostlin, budou vyžadovat méně péče a budou přirozeně odolnější vůči chorobám a škůdcům. Zásadní je, zda je stanoviště vhodné z hlediska půdního typu, vlhkosti, oslunění. Dále si úspěch pojistíte výběrem odolných odrůd, chytrou zálivkou a hnojením, střídáním a kombinací druhů.

Vybírejte odolné odrůdy

Zvláště je třeba dbát na odolnost vůči chorobám, se kterými se biologickými metodami těžko bojuje – například virózy.

Druhy a odrůdy rostlin není dobré vybírat pouze z hlediska jejich užitkovosti či pohlednosti, ale také odolnosti. Co se týče okrasných květin, původní botanické druhy a jim blízké odrůdy bývají méně náchylné k chorobám, než ty přešlechtěné. Pokud samozřejmě nový kultivar není šlechtěn specielně s ohledem na náchylnost k určitým chorobám a škůdcům. U užitkových rostlin je takový směr šlechtění v poslední době naštěstí již trendem.

Správně načasujte výsev

Výhodné bývá časné setí rostlin před vrcholným výskytem jejich škůdců, protože vzrostlejší rostliny jejich invazi lépe odolávají a snáze regenerují. Ovšem jarní setí nesmí být zase příliš překotné, aby rostlinky při klíčení chlad naopak neoslabil, zvláště u teplomilnějších druhů.

Hnojte s ohledem na odolnost rostlin

Dusík je základní živina, nezbytná k růstu. Ovšem jeho přebytek způsobí, že se rostliny stanou ještě lákavější pro mšice. Naopak draslík, při vyváženém poměru ostatních prvků, zvyšuje jejich odolnost, podporuje dobré vyzrávání plodů.

Draslík spolu s vápníkem a fosforem obsahuje například dřevěný popel, dostatek draslíku je i ve výluhu z kostivalu. Využít můžete také doma připravené rostlinné výluhy, z nichž některé slouží nejen jako hnojivo, ale mají i ochranné a obranyschopnost posilující účinky.

Vhodná zálivka slouží jako prevence vůči chorobám a škůdcům

  • K rostlinám rajčat a paprik můžete také zapustit květináč, který při zalévání naplníte vodou - bude ji postupně uvolňovat ke kořenům.

    Zmáčené listy okurek a rajčat snadno podlehnou plísním. Proto se tyto rostliny zalévají zásadně ke kořenům. Ideální je samozřejmě i stanoviště, kde na ně neprší. Místo skleníků poslouží i jednodušší kryt, pomůže i pěstování u stěny (pokud není severně orientovaná, k úrodě přispěje i akumulace tepla).
  • Jabloním v době rašení listů naopak postřikování vodou pomůže – je prevencí proti padlí jabloňovému.

Střídejte plodiny

Střídáte plodin je starou dobrou metodou, která slouží nejen proti vyčerpání půdy, ale i jako prevence proti škůdcům. Střídají se nejlépe nepříbuzné rostliny, které jsou napadány zcela odlišnými škůdci a chorobami. Někteří škůdci jsou vázáni na jedno místo a nešíří se (například háďátko bramborové).

Vyzkoušejte smíšené kultury

Jednodruhové záhony silně přitahují specializované škůdce. Naopak pokud zeleninu pěstujete jako pestrou mozaiku druhů, výsledná směs rostlin již nevysílá tak jednoznačné chemické signály, které by je zdálky přilákaly. Samozřejmě je třeba kombinovat druhy s podobnými nároky na půdu a závlahu.

  • Cibule mezi mrkví může odradit pochmurnatku mrkvovou.
  • Hořčice slouží jako návnada pro dřepčíky, kteří si pochutnávají na brukvovité zelenině. Pokud ji zasejete mezi ni, dají jí přednost. Zrovna tak naláká larvy kovaříků, drátovce.
  • Dýně a cukety je vhodné kombinovat s fazolemi, bramborami ši cukrovou kukuřicí.
  • Rajčatům svědčí sousedství pórku, cibule, celeru, zelí fazolí i ředkviček.
  • Salát můžete kombinovat s mrkví, pórkem, fazolemi, hráškem, ředkvičkami, zelím a okurkami.
  • Sousedství špenátu svědčí téměř všem druhům zeleniny.

Jako prevence proti škůdcům slouží i mnohé aromatické bylinky, vyseté mezi řádky zeleniny či po obvodu záhonků.

Kombinovat můžete:

  • bazalku + rajčata, okurky, cibuloviny
  • kerblík + saláty a ředkvičky, odpuzuje i slimáky
  • koriandr + košťáloviny, okurky, jahody, červená řepa
  • levanduli + saláty, růže
  • majoránku + mrkev
  • saturejku + fazole a cibuloviny
  • tymián + veškerou zeleninu, především listovou

Které zahrady jsou obzvlášť často napadány škůdci?

Pokud jsou v těsném sousedství zahrady neobdělávaná pole nebo okraje lesů, je třeba počítat s větším náporem škůdců.

  • Například ovocné stromy v blízkosti listnatých lesů mohou být snáze napadeny chrousty.
  • Jahody v sousedství planého jahodníku a ostružiníku má větší pravděpodobnost napadená květopasem jahodníkovým.
  • Akát může přilákat puklici švestkovou.

Silná, spokojená rostlina je vůči chorobám a následkům škůdců samozřejmě odolnější – v exponovaných lokalitách je proto na optimální podmínky rostlin třeba obzvláště dbát.