Po březnovém slzení a dubnovém rašení nastává v květnu další důležitá fenofáze vegetačního cyklu révy vinné, a to prodlužovací růst. Začíná sice již po vyrašení oček, ale hlavní růstové děje probíhají v květnu. Jsou spojeny s růstem listů, růstem a tvorbou zálistků a celkovým olistěním keře. Hlavní období prodlužovacího růstu trvá do kvetení révy, tj. do poloviny června.

Rezistentní odrůdy révy padlí neohrozí

Listy narůstají zpočátku pomalu a jejich plocha se zvětšuje denně o 5 cm2 při maximálním růstu až o 20 cm2 denně. Toto až neuvěřitelné číslo by měli i drobní vinohradníci znát a předpokládat, že takto velká a přirůstající listová plocha může být již v květnu snadno napadena houbovými chorobami. Je proto třeba sledovat zdravotní stav keře. Máme–li v zahrádkách vysazeny PIWI (rezistentní) odrůdy vhodné k ekologickému pěstování, je pravděpodobnost napadení především padlím v tomto období minimální.

Vylamování letorostů

S mohutným nárůstem zelené plochy začínají zejména na stařině (kmínku) či na starém dřevě kordonových ramen mohutně narůstat i „nepravé“ letorosty. Vyrůstají často též z paty kmene a je třeba je zavčas vylomit (vyslepit), aby nekonkurovaly letorostům na tažních a nezahušťovaly keř. Tato operace se nazývá podlom, neboli smítka, a je první z řady tzv. zelených prací prováděných ve vinohradu.

Vylamování zálistků má vliv na sladkost hroznů

Při intenzivním oslunění a vyšší teplotě rostou mohutně nejen listy a letorosty, ale i zálistky (na Moravě zvané „fazochy“). Vyrůstají v úžlabí listů a zahrádkáři je znají též zejména u rajčat. Jejich stavba i vývoj je stejný jako u letorostů, jen jsou menší. Zbytečně zahušťují keř, ale mají jednu, pro pěstitele důležitou vlastnost. Jejich asimiláty se transportují do dalších listů zálistku, a co je hlavní, putují po ose dolů do hroznů. Nikdy nejsou transportovány do vrcholků hlavního letorostu nebo jeho listů či ke kořenům. Asimiláty ze zálistků postavených na levé straně prýtu (stonek s listy) jdou jen do hroznů umístěných na levé straně, stejné to je na straně pravé. Zdá se to možná trochu složité, ale tato vlastnost je důležitá v agrotechnice révy vinné. Malopěstitelé, kteří mají na tyto úkony přece jen více času, by měli zálistky pod hrozny vylamovat celé, ale nad zónou hroznů je z výše uvedeného důvodu zaštipovat za 3. až 4. listem. Markantní efektem je zvýšení obsahu cukru v hroznech – máme sladší hrozny.

Kolik listů uživí jeden hrozen?

Vývoj listové plochy je důležitý pro jakost hroznů a celkový zdravotní stav keře. Nadměrné olistění vede k velkému výparu vody (až 10 litrů z jednoho keře denně), což odpovídá až 3 mm srážek. Přijde–li poté suché období, mohou keře velmi strádat. Všeobecně se udává délka jednoho letorostu asi 100–120 cm, jiné číslo udává, že na jeden gram hroznů je třeba 15 cm2 listové plochy.

Kontrola vinného sklepa

Ve vinném sklepě je v květnu relativně málo práce. Vinař sleduje hlavně zdravotní stav vín, obsah volné síry ve víně, různé bílkovinné zákaly, náznaky oxidačních procesů, celkovou čirost a svěžest vína. S postupným oteplováním sklepa je však třeba dbát na celkovou hygienu, přestože nás pěkné a teplé jarní počasí s rozkvetlými akáty a zelenými vinicemi láká ze sklepů do volné přírody – vždyť víno se dělá ve vinohradu.