Poznáte ho podle vyklenutého květního lůžka (vypouklého žlutého středu) a nezaměnitelné, hořkosladké vůně. Někdy se na zahradu nastěhuje sám, jindy je třeba ho vysít – poté se samovýsevem množí sám.
Rozvíjející se úbory heřmánku sklízíme postupně
Heřmánek pravý (Matricaria recutita) je klenot mezi léčivkami. Obsahuje stovky účinných látek a má univerzální použití. Hojí záněty, dezinfikuje dýchací i trávicí cesty, uvolňuje křeče. Je prospěšný jak při nachlazení, tak při nadýmání a trávicích obtížích. Léčivé jsou především květní úbory se svou typickou hojivou vůní.
Sběr a sušení
Pro nasušení do zásoby je sbíráme za slunných dní, postupně se rozvinou další. Suší se nejlépe na sítech, která by měla být zavěšena na temném, ale vzdušném a teplém místě, ideálně v průvanu. Velmi kvalitní je i heřmánek sušený v sušičce, nesmíme však překročit teplotu 35°C. Poté ho skladujeme v dobře těsnících nádobách, nebo v papírových sáčcích na místě v nízkou vzdušnou vlhkostí.
Doma nasbíraný a nasušený heřmánek nádherně voní
Hojivý nálev
Nálev ze lžíce čerstvých nebo lžičky sušených květů (přesněji květenství) na šálek vody užíváme podle potřeby až třikrát denně. Jako kloktadlo hojí nálev také záněty v ústech, jako pleťová voda nebo obklad zanícenou pokožku. Před zalitím vodou se vyplatí květy podrtit nebo čerstvé pomačkat – chuť, vůni a léčivé látky pak uvolní rychleji a důkladněji.
Pěstování
Heřmánek je rostlinou rumišť a náspů. Pěstovat ho můžeme na slunném místě, prospívá mu hlinitá a hlinitopísčitá, výživná půda. Je letničkou, která se velmi ochotně množí samovýsevem (pokud některé květní úbory, necháme dozrát a vysemenit).
